LOM POD ŠKOLOU

Tato earthcache vás zavede k přírodní památce Lom Pod školou, která se nachází v katastrálním území Hlubočepy v Praze 5, a to severně od Buštěhradské dráhy. Jeho skalní profil ve vápencích spodního a středního devonu se stal předmětem ochrany přírody v roce 1988.

Geologický profil této přírodní památky vznikl těžbou v lomu. Těžily se zde šedé, kalové vápence chotečské a břidlice dalejsko-třebotovského souvrství.

Dalejsko-třebotovské souvrství zastupuje nejvyšší část barrandienského spodního devonu. Je tvořeno třemi typy sedimentů, jimiž jsou dalejské břidlice, hlubokovodní vápence třebotovské a mělkovodní suchomastské vápence (ty se ale vyskytují výhradně v koněpruské oblasti).

Dalejské břidlice jsou převážně zelenavé až šedé barvy, ve vyšších částech mají barvu červenou. Břidličná facie, která indikuje hlubokovodní prostředí, je vyvinuta pouze v oblasti mezi Karlštejnem, Bubovicemi a Hlubočepy.

V nadloží zlíchovského souvrství, případně nad dalejskými břidlicemi jsou vyvinuty hlíznaté vápence červené, ve vyšších polohách i šedé barvy. Ve spodní části se hojně vyskytují červené břidlice, které postupně ubývají a nakonec tvoří už jen tenké proplástky mezi vápenci černé až zelené barvy.

Tento opuštěný vápencový a břidlicový lom představuje typické naleziště řady fosilních organismů popsaných v řadě prací od dob Joachima Barranda. V lomové stěně je odkryta spodní a vrchní část třebotovských vápenců s břidličnými vložkami. V průběhu těžby zde bylo možno nalézt velké množství zkamenělin hlavonožců, trilobitů, schránek mlžů apod.

Předěl chotečského vápence a břidlice dalejsko-třebotovského souvrství je nejvíce patrný na jeho jihovýchodní stěně. Dochází zde k sesuvům menších či větších vápencových desek, což je způsobeno střídáním vápencových desek s tenkými polohami břidlic. Ty se snadno rozpadají, a vytvářejí tak kluzkou plochu a je proto velice nebezpečné vystupovat na stěnu lomu a hledat zde trilobity.