Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Skokan hnědý

Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelník z čeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. Tento skokan je po ropuše obecné naše nejběžnější žába, může dorůst velikosti až 120 mm. Většinou ale nacházíme jedince o velikosti 70-90 mm.

Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Vyskytuje se na celém našem území, od nížin do hor i od mokřadů přes lesy. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši. Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm) nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led. Skokan hnědý je velmi zajímavě adaptován na časnou dobu rozmnožování. Každému je jistě známo, že obojživelník neznamená, že by plaval ve vodě a pohyboval se na suché zemi, ale že to vyjadřuje, jakým způsobem probíhá jeho život. Vajíčka snáší do vody a z nich se vylíhnou larvy (pulci), které posléze projdou metamorfózou. Ovšem snášení vajíček probíhá velmi časně, za chladného počasí, takže mohou dokonce i zmrznout.

N 49°28.A
E 017°29.B

A/ Z3; S2; J1; JZ1; S2; J1; JZ1; S2; SZ2; S2; JZ1; SZ1; J1.

B/ U2; JV1; V1; SZ1; J1; V3; SV3; SV1; S2; J1; SZ2; S2; JZ2; S2; J1.

Do začátku vloženo CWG a TB.