Při odlovu kešky prosím mějte na paměti, že se nacházíte v chráněné oblasti. Rovněž bobr je chráněným druhem, proto jej prosím pozorujte, ale nezasahujte do jeho života ani vodního díla.
K bobrovi vás zavede "bobří stezka" jinak také po modré turistické od doporučeného parkování směrem k Mladé Vožici. Pokud chcete bobra spatřit, ideálná dobou je soumrak nebo rozednění, protože bobr je převážně noční tvor. Vhodné je, pozorovat ho proti větru a potichu, má totiž velmi citlivý čich a reaguje na také na dupání apod.
Bobr v krajině
Bobr evropský obývá pomalu tekoucí nebo stojaté sladké vody mírného a chladného pásma.
Jedná se především o široké nivy na středních a dolních tocích větších řek, různé nádrže, rybníky, zatopené pískovny a mokřady. Vyskytuje se však i na mělkých horních tocích, melioračních kanálech a jiných umělých vodotečích, pokud je zde příhodná nabídka dřevin. V takovém případě osidluje i zemědělsky využívanou krajinu a urbanizované území. Limitujícím faktorem není ani čistota vody. Důležitý je výskyt měkkých dřevin, především vrby (Salix), topolu (Populus), olše (Alnus) nebo břízy (Betula). Porost tvořený pouze olší mu však dlouhodobé osídlení neumožňuje. Kromě druhového složení břehových porostů je důležitá i velikost, hustota a rozmístění zalesnění.
Preferovány jsou vodní biotopy s malým kolísáním hladiny a dostatečnou hloubkou. Tyto faktory si však bobr dokáže sám regulovat stavbou a udržováním hrází. Výška vodní hladiny musí být taková, aby byly pod vodou skryty vchody do bobřích úkrytů. Ty jsou budovány v podobě podzemních nor v březích, či tzv. „polohradů“ a „hradů“ překrytých shora větvemi a blátem, pokud je substrát břehu méně soudržný a nory se propadají.
Bobři vedou většinou noční nebo soumračný způsob života. Sezónní aktivita je celoroční, v zimě nehibernují, ale v chladnějších měsících mnohdy i několik dní neopouštějí úkryt a dospělí jedinci snižují svoji tělesnou teplotu na 34 - 35°C.
Kromě člověka má jen málo živočichů takovou schopnost aktivně ovlivňovat své prostředí jako bobr. Svou činností dokáže měnit geomorfologii, hydrologii i biotu obývaného území. Je proto označován termínem „ekosystémový inženýr“, neboť dokáže pozitivně i negativně ovlivnit charakter celého ekosystému. V krajině ochuzené lidskou činností je tento efekt často velmi pozitivní, protože na většině bobrem upravených lokalit prokazatelně vzrůstá ekologická hodnota a biodiverzita území. Bohužel se v kulturní krajině jeho činnost často dostává i do konfliktu s lidskými zájmy. Své prostředí bobr ovlivňuje hlavně budováním úkrytů, kácením dřevin a stavbou hrází.
Vyhrabávání podzemních úkrytů a vodních kanálů v říčních březích narušuje jejich celistvost, snižuje strmost a také rozšiřuje říční koryto. Tím revitalizuje člověkem napřímené a meliorované vodní toky. Negativní efekt této činnosti spočívá v narušování pevnosti hrází rybníků, nádrží a protipovodňových hrází.
Kácením stromů a keřů a zaplavováním lokalit mění bobři druhové i věkové složení břehových porostů. Průběžným odstraňováním dřevinné biomasy dochází k otevření plochy, prosvětlení porostů a ke změně charakteru lokality. Kácené dřeviny následně zmlazují z pařezových, kořenových a ostatních částí. Tak se na takovýchto místech vytváří osikové a vrbové háje o velké počáteční hustotě jedinců, které jsou ještě vydatnějším zdrojem potravy. Tato činnost se však dostává do střetu s lidskými zájmy, pokud zasahuje do lesních a zemědělských kultur, parků a chráněných porostů. Kácení vzrostlých stromů může také snížit počet míst pro hnízdění ptáků.
Budováním hrází dochází k přeměně částí toku v biotopy pomalu tekoucí až stojaté vody. S tím souvisí změny eroze a sedimentace (tvorba nivních půd), chemismu a teplotních poměrů vody i půdy. Formují se zde nová společenstva stojatých vod. Hladina podzemní vody a tedy i retence vody v krajině je vyšší, průtoky se stabilizují a při povodních dochází ke zmenšení a zpomalení povodňové vlny. Vznikají zde ideální podmínky pro život a hnízdění vodního ptactva. V kulturní krajině však mnohdy vznikají problémy při zatopení objektů infrastruktury (silnice, železnice aj.), čističek odpadních vod, zdrojů pitné vody a zemědělské či lesní půdy. Také případná změna lokalizace říčního koryta může být zdrojem sporů s vlastníky přilehlých pozemků.