Kuželovský mlýn
Větrný mlýn, či jak místní říkají větrák, nad Kuželovem byl postaven r. 1842 jako obecní, k mletí a šrotování obilí pro sedláky z Hrubé Vrbky, Malé Vrbky, Kuželova a okolí. Důvodem výstavby mlýna větrného byl nedostatek vodních zdrojů k realizaci mlýna vodního a pravidelný výskyt silného větru. Jedná se o mlýn holandský, tzn. proti směru větru se natáčí pouze střecha s lopatkami a nikoliv celá stavba mlýnu, jako tomu je u mlýnů německých dřevěných. Mlýn nad Kuželovem je jediným plně funkčním holandským mlýnem na území České republiky. Zajímavostí je, že od oblasti Moravského Holandska na Drahanské vrchovině, která byla pojmenována právě pro výskyt větrných mlýnů holandského typu, je ten kuželovský poměrně vzdálený. Mlýn má adresu Kuželov 156, PSČ 696 73. O otevírací době určené k prohlídkám se informujte na internetu. Mlýn je veřejnosti opět otevřen. Otevírací dobu a další informace najdete zde.
V r. 1904 byl mlýn odkoupen manželi Kašíkovými. Ti, s pomocí peněz syna, který odešel do Ameriky na zkušenou, postavili v r. 1906 vedle mlýna obytné stavení, do nějž se přestěhovali. Do té doby bydleli mlynáři i s rodinami v přízemí objektu mlýna, a proto se také běžně dožívali 40 let, protože prací v prašném prostředí trpěli pneumokoniózou (zaprášením plic). Když se ve dvacátých letech vrátil syn mlynáře z Ameriky, byly přistaveny ještě chlév a stodola.
V r. 1941 byl provoz mlýna zastaven protektorátními úřady. Majitelem Bedřichem Kašíkem byl mlýn ihned po válce zrekonstruován a jeho provoz obnoven, ale ne nadlouho. Mletí bylo definitivně ukončeno již v r. 1946 a od té doby mlýn chátral. V r. 1971 mlýn odkoupila obec Kuželov. Již v té době byl mlýn památkově chráněn. Nakonec se mlýn stal majetkem Technického muzea v Brně a po rozsáhlé rekonstrukci byl do opět provozuschopného stavu uveden v r. 1973, avšak už jen jako exponát muzea. Na zpřístupnění mlýna, kterému předcházela další jeho rekonstrukce, si musela veřejnost počkat až do r. 1977. Do r. 2010 byl mlýn chráněnou památkou. Nyní je veden jako národní kulturní památka.
Zdivo mlýna je festovní kamenné. Traduje se, že na jeho vyzdění bylo přivezeno na 300 koňských fůr lámaného kamene. Mlýn je postaven ve tvaru komolého kužele a jeho horní podstava je kryta šindelovou střechou tvaru osmnáctibokého jehlanu 2,8 m vysokého. Celková výška mlýnu je 10 m. Větrné kolo se čtyřmi lopatkami má ⌀15,6 m, palečné kolo o 96 palcích má ⌀3,2 m. Mlecí kámen neboli běhoun dosahoval výkonu až 148 ot./min a produktivita mlýna byla při dobrém větru ½ q ječmene či ovsa za hodinu. Otočení střechy s lopatkami na hřídeli se zajišťovalo pomocí rumpálu, jehož uvedení do chodu si vyžadovalo 4 zdatných chlapů.
V přízemí mlýna se nacházela mlýnice s pecí na chleba. Do mlýnice se zvenčí vstupovalo dvěma dveřmi. Pokud natočené lopatky bránily v průchodu jedněmi dveřmi, používaly se pro vstup dveře druhé. V prostředním patře byla zanáška (místo s mlecími kameny, kam se skládaly pytle s obilím) a v nejvyšším patře bylo umístěno strojní zařízení mlýnu.
Pozdější obydlí mlynářovy rodiny má vzhled místní původní lidové architektury. V něm a přilehlých hospodářských budovách je nyní umístěna expozice vybavení obytných místností a nářadí a nástrojů určených k hospodaření na Horňácku přelomu 19. a 20. století. Samozřejmě nechybí ani ukázka nástrojů k chodu a údržbě mlýna. Na zahradě rozprostírající se kolem mlýna najdete bustu primáše Joženy Kubíka, rodáka z Hrubé Vrbky, zakladatele horňácké cimbálové muziky.
V druhé polovině července se u mlýna každoročně koná jeden z nedělních programů Horňáckých slavností. Kuželovský mlýn se mj. objevil na filmovém plátně, a to např. v pohádkách O statečném kováři a Nebojsa nebo v seriálu Cirkus Humberto.
Cache
V nedalekém lesíku si poslední mlynář cosi ukryl, co by mohla obec kačerská ocenit ;-) Pro prvního nálezce mlynář zanechal drobný bonus.
Cache není řešena jako drive-in. Je určena těm, co se chtějí kousek projít a pokochat přírodou a pohledy na panoramata Horňácka. Od vyznačeného parkoviště je cache vzdálená okolo 750 m a dostanete se k ní za cca 15 minut. Půjdete-li ke keši od mlýna po zelené turistické značce, nemůžete minout pěkné odpočinkové místečko. Více nebudu prozrazovat. Cestou k úkrytu spatříte jednu z prvních větrných elektráren, postavených v ČR už v devadesátých letech. Při odkrývání maskování úkrytu pracujte prosím jemně, aby úkryt cache nedošel k úhoně.