Zámek v Dolním Benešově stojí na mírném návrší na jižním okraji města. Původně zde stávala tvrz založená rodem Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. Z původní tvrze se zachoval kamenný portál z r. 1498 se znakem pánů z Drahotuš, kteří tehdy panství vlastnili a kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory pozdně gotické přestavby tvrze. Benešovská tvrz byla v letech 1660 -1670 přestavěna na renesanční zámek za Davida Hošovského z Moravčina.
Po této přestavbě se zámek stal komplexem budov, kolem nichž byl upraven park s mnoha dřevinami. O dalších přestavbách se nedochovaly písemné záznamy, ale do 19. století měl zámek velmi reprezentativní ráz. Soudíme tak podle dobových kreseb, které zachycují zámek s arkádovým nádvořím.
V 70. letech 19. století, kdy byl zámek v majetku Rotschildů, došlo k rozsáhlé přestavbě, která dala zámku velkolepý vzhled. Zámek byl v té době obehnán kamennou zdí, která oddělovala od města zámecký park. Park byl koncipován jako anglický, s vysokými a cizokrajnými stromy a květinami.
Poslední velká přestavba zámku proběhla v letech 1921 – 1924. Při této přestavbě bylo objeveno mohutné podsklepení zámku. Pozdější výkopy pro vodovodní řád odkryly zdiva dřívějších staveb i zlomky nádob z 15. století. Archeologicky je tak doloženo časté přebudovávání zámeckého sídla.
Rotschildovy statky byly za 2. světové války zabrány jako židovský majetek. V zámku v Dolním Benešově byl zřízen internační tábor. Při přechodu fronty dostal zámek několik dělostřeleckých zásahů, ve východní části bylo granátem proraženo sklepení. Byla poškozena střecha a veškeré okenní sklo. Po odchodu německých vojenských jednotek zůstal zámek pustý. V následujících letech byl znehodnocen povětrnostními vlivy a vyrabován. Zámecký park pustnul.
V letech 1948 – 1949 byl zámek částečně opraven a prostory pronajímány k bydlení. Později zámecké prostory sloužily knihovně, školní družině, mateřské škole.
V 60. letech došlo k rozsáhlému průzkumu zámeckých chodeb. Zámek v Dolním Benešově byl vždy opředen pověstmi o prostorném sklepení a spoustě tajných chodeb ústících mimo objekt zámku. Některé pověsti lokalizují východ ze zámeckého podzemního labyrintu až do Hrabyně. Prováděné sondáže však existenci rozsáhlých chodeb nepotvrdily.
Zámek v Dolním Benešově je doklad zámecké architektury vzniklé v několika slohových obdobích. Zámek se skládá ze dvou samostatných budov. Severní je dvoupatrová, obdélníková, 2. patro má barokní fasády a v interiéru pozdně gotické články. Jižní budova je patrová obdélníková, na východní straně s krátkým bočním křídlem. Pod vstupním portálem je balkón.
Koncem 80. let došlo ke generální opravě budov zámku a obě křídla byla spojena příčnou spojovací chodbou.
Nyní v západní budově zámku sídlí městský úřad, ve východním traktu je obřadní síň a v jižním křídle je školní družina.
Ke keši
Tradiční keš přímo v areálu zámeckého parku v minulosti byla, ale s ohledem na množství lidí, kteří se zde pohybují, neměla v poslední době snadný život a nyní je již v archivu. S ohledem na velikost celého areálu by nemělo smysl zde založit novou keš jen pár metrů vedle, její život by zřejmě rovněž nebyl dlouhý.
Keš je proto umístěna mimo areál zámku, v trochu klidnější lokalitě, cestou k ní navšívite i místo s výhledem na zámek. Pravda, výhled je zde spíše jen v zimním a jarním období, během léta jej zakrývají stromy.
Pro výpočet finálního umístění stačí zjisti několik indicií v areálu zámku a pak se přesunout do podzámčí...
Stage 1 - severní křídlo zámku
Na jižní stěně tohoto křídla jsou velká bílá okna ve třech patrech. Jejich celkový počet je
A
Stage 2 - jižní křídlo zámku
V zídce terasy před jižním křídlem zámku je vyústěno několik drenážních trubek. Jejich počet je
B
Stage 3 - východní trakt zámku
V zadní části (třech stěnách) východního, spojovacího traktu je umístěno několik velkých čtvercových větracích průduchů krytých kovovou mřížkou. Jejich počet je
C
Stage 4 - podzámčí
V těchto místech stál v minulosti jeden ze tří dolnobenešovských vodních mlýnů. Jako jediný odolal nástrahám světové války, ale i tak se jeho mlýnské kolo definitivně zastavilo v roce 1977. O rok později byl zasypán původní vodní náhon (Mlýnská strouha) a ulice Podubí tak novým asfaltovým kobercem definitivně ztratila svou romantickou podobu. Poslední zbytky mlýna byly zbourány v roce 1982 a dnes je připomínán už jen dvěma mlýnskými kameny. Ten menší z nich má zezadu viditelné kovové svorníky. Jejich počet je
D
Stage 5 - rybník Nezmar
Na hrázi zdejšího největšího rybníka Nezmar je místo, ze kterého je výhled na zámek. Na hráz můžete vystoupat po betonových schodech. Jejich počet je
E
Pokud máte vše zjištěno, stačí už jen dosadit do vzorce, trošku se procvičit v matematice, nebo vytáhnout kalkulačku a hurá na finálku.
Final: N 49° 55.(B-2*E)(C-2*D)(A-3*C) E 18° 06.(A-3*C)(A-C*D)(C)
Kdo má zájem, může si své řešení samozřejmě ověřit:
Zdroje: Plaček, Plačková: Dolní Benešov a Zábřeh v proměnnách času.. 2002; Eva Tvrdá: Zrcadlo Hlučínska, Březen 2007, strana 7
Za cenné připomínky a betatest děkuji Smejkalíčkovi :-)