Hrad Křivoklát
Křivoklát byl zprvu využíván jako lovecký hrad knížat a králů. První písemná zpráva o něm pochází z roku 1110 z Kosmovy kroniky. Hrad přestavěl a rozšířil Přemysl Otakar I. a stavební práce pokračovaly za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Přemysl Otakar II. dokončil přestavbu a dal zbudovat hradní kapli. Roku 1316 se po požáru Pražského hradu uchýlila na Křivoklát královna Eliška Přemyslovna s dětmi. Její syn, pozdější král Karel IV. zde strávil léta 1319-1323 před svým odjezdem do Francie. O osm let později roku 1331 se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila dcera Karla IV. Markéta. Roku 1422 vypukl na hradě požár a zničil veškeré dřevěné stavby. Architektonickou podobu hradu zásadně změnil Vladislav II. Jagellonský, který ho přebudoval ve stylu vladislavské gotiky. Hrad v té době zažil největší změny pod vedením architektů Benedikta Rejta a Hanuše Spiesse. V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří z jeho zdí učinili státní věznici. Mezi nedobrovolné obyvatele Křivoklátu patřili v této době také biskup jednoty bratrské Jan Augusta a jeho tajemník Jakub Bílek. Roku 1597 zachvátil hrad další požár, který ho téměř zničil. V 17. století přešel hrad do rukou Valdštejnů a poté Furstenbergů. V roce 1929 prodal Max Egon Furstenberg Křivoklát Československému státu.
Pomník Karla Egona II. z Furstenberga
Pomník je vysoký 14 metrů a v letech 1858 až 1860 jej nechali postavit čeští úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství jako výraz úcty a vděku. Pískovcový pomník v novogotickém slohu navrhl architekt Antonín Jiruš a pozdější zhotovitel Karel J. Svoboda. Pod bohatým baldachýnem je busta knížete Karla Egona II. z bílého mramoru. Jeho autorem je pražský sochař Emanuel Max. Čtvercový podstavec pomníku byl opatřen čtyřmi mramorovými deskami s českými a latinskými nápisy, velebícími knížete Egona II. Pomník měl během své historie pohnutý osud. Po převratu v roce 1918 přijeli kladenští radikálové, které vedl agitátor a pozdější komunistický poslanec Alois Muna. Tito horlivci shodili poprsí knížete z podstavce a svrhli ho ze stráně. Když bylo v dubnu 1928 opraveno a znovu umístěno pod baldachýn, sepsalo dvanáct politických stran a spolků z Křivoklátu petici, aby bylo zase odstraněno. Přestože městské zastupitelstvo petici neuznalo, byla socha opět z podstavce shozena. Tentokrát tajně a v noci. Až po zásahu Státního památkového ústavu v Praze a po široké osvětě veřejnosti byla konečně busta 8. června 1929 vrácena zpět.
Zdroje: Informační panely naučné stezky Paraplíčko: PhDr. Tomáš Bednařík, Ing. Ivan Kasalický
Jak zalogovat kešku
Na úvodních souřadnicích kešky se vyfoťte s hradem Křivoklát a fotku přiložte k logu.
How to log this geocache
Take a picture with Křivoklát Castle at the posted coordinates and attach the photo to the log.