|
Žuly na Mírovém náměstí
Vítám Vás u earth keše, kterou jsem nazval "ŽULY NA MÍROVÉM NÁMĚSTÍ". Na Mírovém náměstí se nachází celkem dva druhy žul. Těmi jsou LIBERECKÁ ŽULA a TANVALDSKÁ ŽULA. Pojďme se na ně podívat.
LIBERECKÁ ŽULA - Tvoří podloží centra a severní části města a je krásnější příbuznou jizerské žuly z vrcholů Jizerských hor. Narůžovělá liberecká žula patří k vyhledávaným dekoračním kamenům. Kamenicky nejvýznamnější žula Jizerských hor je známá nejen díky své charakteristické barevnosti, ale také pevnosti, která umožňuje lámat žádoucí velké bloky horniny. Hrubě až středně zrnitá biotitická žula obsahuje velké vyrostlice růžového ortoklasu (draselného živce), který zaujímá až polovinu objemu horniny a dosahuje rozměrů až 3 x 2 cm. Dalšími hlavními součástmi je tmavá slída – biotit, bělavý až nazelenalý plagioklas (sodno-vápenatý živec) a našedlý křemen. Dříve byla těžena na mnoha místech v okolí, nyní se těží již jen v lomech Ruprechtice a Hraničná. I na území města je možné studovat její výchozy či umělé odkryvy v centru a severně od něj. Patří k nim např. skalky na břehu mšenské přehrady, přirozené výchozy a bloky v lese severně od přehrady nebo neobvyklý útvar Skalní hřib kousek od Jindřichovského sedla v katastru obce Lučany nad Nisou. Významnou stavbou, kde se použil tento místní kámen, je hráz přehrady ve Mšeně.
TANVALDSKÁ ŽULA - Pruh tanvaldské žuly směřující od východu k západu tvoří Černostudniční hřeben a protíná území města v jeho jižní části. Tanvaldskou žulu si kameníci pojmenovali železnobrodská podle někdejšího sídla významného majitele lomů. Středně zrnitá dvojslídná žula charakteristické žlutavé barvy obsahuje zejména draselný živec mikroklin, albit, křemen a tmavou i světlou slídu – biotit a muskovit. Dříve byla těžena na mnoha místech, např. v lesích mezi Prosečí nad Nisou a Rádlem je řada dnes již zarůstajících lomů. Jediné místo dnešní těžby je v lomu Černá Studnice. Pozoruhodným útvarem z tanvaldské žuly je známý vrkoslavický Čertův kámen.
Tak. Teď jsme si trošku něco málo řekli o žulách, které se vyskytují na Mírovém náměstí. K vyřešení a získání odpovědí budete potřebovat: dva zvýrazňovače/pastelky (růžový a oranžový), tužku nebo propisku a také plánek Mírového náměstí (ten naleznete v galerii). Můžete použít klidně i jiné dva zvýrazňovače/pastelky, ale až mi budete posílat odpovědi, tak mi napište, kterou barvu jste použili pro libereckou a kterou pro tanvaldskou žulu. Myslím, že teď už Vám půjdou řešit úkoly jako po másle. Jdeme na to!
Úkoly (Své odpovědi mi prosím pošlete buď přes profil na e-mail nebo do zpráv. Kdyby bylo něco špatně, tak se ozvu :-)):
1 - Důkladně si prohlédněte fotografie obou žul - Liberecká a Tanvaldská (v galerii) a přečtěte si jejich popis (výše). Nyní projděte celé území ("náměstí") naznačené na plánku (v galerii), není třeba přecházet žádnou silnici. Pečlivě se dívejte pod nohy na dláždění, obrubníky, pod výlohy na základy domů, na obložení budov a další stavební prvky na náměstí.
JAK NA TO? Svůj plánek náměstí si zorientujte např. podle radnice na "severní straně". Použijte růžovou barvu a do plánku vybarvěte místa, kde najdete libereckou žulu. Oranžovou barvou označte místa využití tanvaldské žuly. Pozor! Všimněte se, že vzhled kamene se i u jednoho druhu žuly může více či méně lišit! Důvodem může být, že pochází z odlišných lomů, nebo v rámci jednoho lomu z odlišně zabarvených poloh. Velký vliv nejen na vzhled má i způsob opracování kamene, protože např. leštěná žula krásně vypadá na obkladech, ale na dlažbě by byla po dešti nebo na sněhu hotovou klouzačkou, tam se hodí žula hruběji opracovaná a ta vypadá zase trochu jinak.
2 - Podrobně si prohlédněte libereckou žulu (lépe mimo znečištěnou dlažbu) a najděte charakteristický velký růžový krystal draselného živce, tmavé menší krystaly biotitu (tmavé slídy) a našedlý křemen. Na tanvaldské žule pozorujte, v čem se od liberecké liší. Obsahuje také velké krystaly živce? Najdete biotit a také více muskovitu (světlé slídy)?
3 - Liberecká žula v sobě místy skrývá zajímavé útvary – tmavší uzavřeniny nebo různé šmouhy. Tmavé či světlé šmouhy zvané šlíry nebo různě velké ostře ohraničené světlé či tmavé skvrny zvané pecky představují akumulace tmavší slídy nebo světlých jemnozrnných pruhů žuly. Vznikly v době výstupu magmatu, nebo při jeho tuhnutí např. různou rychlostí pohybu či tuhnutí žulového magmatu. Odlišný původ mají tzv. xenolity, což jsou cizorodé horniny, které se do magmatu dostaly v době jeho výstupu k zemskému povrchu z jeho původního nadloží. Pokuste se na dekoračních kamenech na náměstí některou takovou zvláštnost najít a určit, o který případ jde.
Rovnou po odeslání můžete logovat, kdyby bylo něco špatně, tak se ozvu :-)
zdroj: nejmenovaná publikace ČGS (2018)
|