Velikonoce jsou nejvýznamější křesťanským svátkem, oslavuje se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce jsou také období lidových tradic spojeným s vítáním jara, s náboženským svátkem souvisí jen volně.
Velikonoce souvisí pouze se slavností zmrtýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista ( Boží hod velikonoční ), ke kterému mělo dojít třetího dne po ukřižování, v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do Letnic.
Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 n.l. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.
Velikonoce nemají určené datum - rok od roku se mění. U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc se slavnostmi jara ( pohanský svátek ), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku.
Velikonoce u nás
Velikonoční sympoly
Beránek - Představuje v židovské tradici Izrael jako „Boží stádo, které vede Hospodin“ v křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry „on je beránek, obětovaný za spásu světa“
Kříž - Je určitě nejdůležitější z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k ukřižování. Tento trest je jeden z nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.
Vejce - Je symbolem nového života, neboť sám nový život obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti a života, Už ve starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila vajíčka na červenou.V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.
Kočičky - Symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční střeďe.
Křen - Symbolizuje hřebíky a hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku.
Velikonoční tradice
Řehtání – od čtvrtka do soboty chodili po vsi chlapci školou povinní a nahrazovali zvony, které „odletěly do Říma“ Na zelený čtvrtek se šlo po škole a navečer, na velký pátek ráno před školou, po škole a na večer a naposledy na bílou sobotu. Chodili tak aby obešli celou vesnici a u každého křížku se modlili.
Hodování a pomláska - Na velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomláskou z vrbového proutí. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy.
