Geologická expozice Čížkova skála

Tato geologická expozice je od roku 2014  umístěna v bývalém lomu Čížkova skála - Práchovna. Sám lom je geologickou raritou - nasedají zde křídové vrstvy na starší kutnohorské krystalinikum, tvořené rulou. Jedná se o jednu z největších geologických expozic pod širým nebem v České republice. Byla vytvořena partou nadšenců z občanského sdružení Denemark, kteří  sem přemístili mnohatunové bloky nejrůznějších nerostů z celkem 60 lokalit, nejčastěji funkčních nebo opuštěných lomů celého regionu Kutnohorska, Kolínska a Čáslavska. Prohlédnete si zde celou řadu hornin, které se jen tak  někde neuvidí, neboť jsou obvykle ukryté hluboko pod zemí.

Na terasách v bývalém lomu je umístěno 42 ukázkových kamenných bloků, které charakterizují rozmanitost kutnohorského krystalinika. Kameny byly svezeny z funkčních i zaniklých lomů i dalších míst. Následně byly exponáty očištěny a na každém bloku byla vyleštěna ukázková ploška, která návštěvníkům ukazuje krásu vnitřní struktury kamene.

Jednotlivé kusy hornin mají na sobě připevněné tabulky s popiskem a lokalizací, včetně popisku v Braillově písmu. Struktura, lom i zrnitost kamene je totiž velice rozdílná a mohla by být zajímavá i pro nevidomé. Expozice je vybudována tak, aby byla přístupná pro pěší i vozíčkáře a maminky s kočárky.

V expozici je umístěn i velký stojan s podrobnými informacemi o jednotlivých kamenech, jejich nalezištích, užití, včetně mikrofotek.

První část expozice je nazvána „Nejstarší horniny Kutnohorska“

Nejstarší významnou fází pro vznik kutnohorského krystalinika a podstatou jeho rulového základu bylo usazování mořských písků, jílů a vulkanického materiálu na mořském dně v období starších prvohor. Během postupného zpevňování (diageneze) těchto stovky až tisíce metrů mocných nánosů docházelo ke skluzům příbřežních usazenin po mořském svahu a míšení mělkovodních karbonátových hornin s hlouběji zanesenými písky a jíly. Aktivní vulkanismus obohatil zdrojový materiál fylitů, pararul, mramorů a erianů tmavými a rudonosnými minerály a umožnil tak vznik amfibolitů a dalších tmavých hornin bohatých Fe, Mg a Ca. Do vulkanosedimentárního prostředí pronikaly již ve starším paleozoiku granitoidní horniny dnes přeměněné na ortoruly.

V této části se nachází deset exponátů:

Biotitická migmatitizovaná pararula, Drobnozrnná migmatitizovaná rula, Migmatit, dvakrát  Migmatitizovaná pararula, Ortorula okatá, Pararula v amfibolitu, Stromatitický biotitický migmatit, Střednozrnný biotitický migmatit a Světlá hybridní rula

Druhá část je nazvána „Dramatický výstup z hlubin“

Pohyby litosférických desek vyvolávají jejich střety nebo roztahování a vznik nové zemské kůry. Většina hornin v sobě nese záznam o posledních tektonických událostech, které způsobily zanořování, přeměnu, tavení a opětné vynoření takto přeměněných hornin blíže k povrchu. V kutnohorském krystaliniku jsou těmito vzácnými horninovými svědky horniny typu peridotitů,  eklogitů, granulitů a svorů, v nichž byla v hloubkách nebo při tektonických pohybech od základu přeměněna jejich struktura a minerální složení.  Horniny si tento záznam částečně uchovaly i po složité cestě do současné přípovrchové pozice, kde se vykytují obklopeny okolními  migmatitizovanými rulami.

V této části se nachází šest exponátů:

Amfibolizovaný eklogit, Eklogit, Granátický serpentinizovaný peridotit – hadec, Hadec spinelový, Ortorula okatá a Ortorula plástevnatá

Třetí část expozice má název „Mozaika krystalinika“

Hluboká metamorfóza hornin v hloubkách a mechanismus jejich vzestupu je ovlivněn teplotou, tlakem, dobou jejich působení, rychlostí pohybů a přítomností vody. Z tektonické a chemické dílny jsou pak z několika základních „těst“ produkovány různé druhy hornin, např. zcela nebo jen částečně protavené, rekrystalované za „sucha“ či za „mokra“, hrubozrnné a jemnozrnné horniny, s výrazně znatelnou deformační složkou nebo jde o míchání kontrastních hornin podél tektonických okrajů jednotek odlišného původu. Tím vším pak vzniká melanž různých přeměněných hornin na Kutnohorsku, kterou místy pozorujeme v obnaženém povrchu v současném erozním řezu.

V této části se nachází tyto exponáty:

Dolomitický mramor, Dolomitický mramor čistý, Epidotický amfibolit, Granátický amfibolit,  Granátický epidozit, Granát pyroxenický skarn, Granulit, Kyanit – granátický svor a Ortorula

Čtvrtá část expozice se jmenuje „Žhavé prsty magmatu“ 

Jakmile při střetu dvou kontinentu dojde ke ztluštění kúry, zvýší se tlak a postupně i teplota hluboko zatlačených hornin. Vlivem řady faktorů dochází k jejich natavení a postupně ke vzniku magmatických krbů. Z těchto krbů je tekuté magma vytlačováno v pulsech vzhůru do velkých granitoidných pluconů a žilných těles podél tektonických poruch pod povrchem nebo do vulkanických pásem s výlevy na povrch. Na Kutnohorsku jsou magmatické horniny zastoupeny starými granitoidy, přeměněnými na hrubozrnné ortoruly, a mladšími žilnými pegmatity, aplity a tmavými minetami. Typické ukázky hlubinných granitoidních hornin pocházejí z blízkého železnohorského plutonu, odkud byly ukázky magmatických hornin do expozice dovezeny.

V této části se nachází tyto exponáty:

Deformovaný pegmatit s turmalínem, Dlabas, Dvojslídný granit, Granodlorit, Hrubozrnný turmalinický pegmatit, Mineta, Tonalit, Turmalitický metagranit a Uzavřeniny v granitoidu

Poslední část expozice nese název „Nástup křídového moře“

Geologické etapy jsou odděleny významnou změnou prostředí často způsobenou katastrofickou událostí. Od aktivní variské tektonické a magmatické etapy na konci prvohor (před cca 390 – 340 miliony let) prošlo několik geologických období, které ovlivnily místní stavbu krystalinika jen okrajově. Velkou událostí pak byl nástup mořské transgrese během svrchní křídy, která zatopila většinu Čech a celé Evropy a postupně zarovnala a zakryla převážně písčitými sedimenty hlubší parte pánví. Z nich je u nás největší česká křídová pánev překrývající krystalinické jednotky na severu. Hladina křídového moře oscilovala a ponechávala okolo vyčnívajících ostrovů plážová a útesová mělkovodní a příbřežní společenstva organismů, jejichž doklady nalézáme např. u Plaňan, Velimi a Kutné Hory.

V této části můžeme vidět tyto exponáty:

Křemenný pískovec, Opuka, Organodetritický vápenec, Pískovec se schránkami živočichů, Příbojový valoun, Vápenec, Vápenec se sintrovými usazeninami a Vápnitý pískovec

Pro uznání logu mi prosím přes profil pošlete odpovědi na následující otázky. Logujte klidně hned po odeslání odpovědí, budou-li v odpovědích nějaké nejasnosti, budu vás kontaktovat. Na všechny otázky hledejte odpovědi na místě, jiné nebudou uznány!

1) Jaké barvy převládají na čelní straně exponátu č. 5?

2) Jaká hornina je exponát č. 12?

3) Odkud pochází exponát č. 26?

4) Jaké číslo má exponát (nalezen u Nové Lhoty), na kterém můžeme vidět schránky kdysi živých tvorů?

5) Z kterého exponátu jsou leštěné obklady v bance v Tylově ulici v Kutné Hoře?        

6) Jaké číslo má exponát, jehož fotografie je pod otázkami?

7) Budu rád, když k logu přiložíte fotku vás nebo vaší navigace na jakémkoli místě geologické expozice.

Zdroje:

https://destinace.kutnahora.cz/d/geologicka-expozice-cizkova-skala

http://denemark.jidol.cz/naucne-stezky/geologicka-expozice-cizkova-skala/