Geologická expozice Čížkova skála

Tato geologická expozice je od roku 2014 umístěna v bývalém lomu Čížkova skála - Práchovna. Sám lom je geologickou raritou - nasedají zde křídové vrstvy na starší kutnohorské krystalinikum, tvořené rulou. Jedná se o jednu z největších geologických expozic pod širým nebem v České republice. Byla vytvořena partou nadšenců z občanského sdružení Denemark, kteří sem přemístili mnohatunové bloky nejrůznějších nerostů z celkem 60 lokalit, nejčastěji funkčních nebo opuštěných lomů celého regionu Kutnohorska, Kolínska a Čáslavska. Prohlédnete si zde celou řadu hornin, které se jen tak někde neuvidí, neboť jsou obvykle ukryté hluboko pod zemí.

Na terasách v bývalém lomu je umístěno 42 ukázkových kamenných bloků, které charakterizují rozmanitost kutnohorského krystalinika. Kameny byly svezeny z funkčních i zaniklých lomů i dalších míst. Následně byly exponáty očištěny a na každém bloku byla vyleštěna ukázková ploška, která návštěvníkům ukazuje krásu vnitřní struktury kamene.

Jednotlivé kusy hornin mají na sobě připevněné tabulky s popiskem a lokalizací, včetně popisku v Braillově písmu. Struktura, lom i zrnitost kamene je totiž velice rozdílná a mohla by být zajímavá i pro nevidomé. Expozice je vybudována tak, aby byla přístupná pro pěší i vozíčkáře a maminky s kočárky.

V expozici je umístěn i velký stojan s podrobnými informacemi o jednotlivých kamenech, jejich nalezištích, užití, včetně mikrofotek.

První část expozice je nazvána „Nejstarší horniny Kutnohorska“

Nejstarší významnou fází pro vznik kutnohorského krystalinika a podstatou jeho rulového základu bylo usazování mořských písků, jílů a vulkanického materiálu na mořském dně v období starších prvohor. Během postupného zpevňování (diageneze) těchto stovky až tisíce metrů mocných nánosů docházelo ke skluzům příbřežních usazenin po mořském svahu a míšení mělkovodních karbonátových hornin s hlouběji zanesenými písky a jíly. Aktivní vulkanismus obohatil zdrojový materiál fylitů, pararul, mramorů a erianů tmavými a rudonosnými minerály a umožnil tak vznik amfibolitů a dalších tmavých hornin bohatých Fe, Mg a Ca. Do vulkanosedimentárního prostředí pronikaly již ve starším paleozoiku granitoidní horniny dnes přeměněné na ortoruly.

V této části se nachází deset exponátů:

Biotitická migmatitizovaná pararula, Drobnozrnná migmatitizovaná rula, Migmatit, dvakrát Migmatitizovaná pararula, Ortorula okatá, Pararula v amfibolitu, Stromatitický biotitický migmatit, Střednozrnný biotitický migmatit a Světlá hybridní rula

Druhá část je nazvána „Dramatický výstup z hlubin“

Pohyby litosférických desek vyvolávají jejich střety nebo roztahování a vznik nové zemské kůry. Většina hornin v sobě nese záznam o posledních tektonických událostech, které způsobily zanořování, přeměnu, tavení a opětné vynoření takto přeměněných hornin blíže k povrchu. V kutnohorském krystaliniku jsou těmito vzácnými horninovými svědky horniny typu peridotitů, eklogitů, granulitů a svorů, v nichž byla v hloubkách nebo při tektonických pohybech od základu přeměněna jejich struktura a minerální složení. Horniny si tento záznam částečně uchovaly i po složité cestě do současné přípovrchové pozice, kde se vykytují obklopeny okolními migmatitizovanými rulami.

V této části se nachází šest exponátů:

Amfibolizovaný eklogit, Eklogit, Granátický serpentinizovaný peridotit – hadec, Hadec spinelový, Ortorula okatá a Ortorula plástevnatá

Třetí část expozice má název „Mozaika krystalinika“

Hluboká metamorfóza hornin v hloubkách a mechanismus jejich vzestupu je ovlivněn teplotou, tlakem, dobou jejich působení, rychlostí pohybů a přítomností vody. Z tektonické a chemické dílny jsou pak z několika základních „těst“ produkovány různé druhy hornin, např. zcela nebo jen částečně protavené, rekrystalované za „sucha“ či za „mokra“, hrubozrnné a jemnozrnné horniny, s výrazně znatelnou deformační složkou nebo jde o míchání kontrastních hornin podél tektonických okrajů jednotek odlišného původu. Tím vším pak vzniká melanž různých přeměněných hornin na Kutnohorsku, kterou místy pozorujeme v obnaženém povrchu v současném erozním řezu.

V této části se nachází tyto exponáty:

Dolomitický mramor, Dolomitický mramor čistý, Epidotický amfibolit, Granátický amfibolit, Granátický epidozit, Granát pyroxenický skarn, Granulit, Kyanit – granátický svor a Ortorula

Čtvrtá část expozice se jmenuje „Žhavé prsty magmatu“

Jakmile při střetu dvou kontinentu dojde ke ztluštění kúry, zvýší se tlak a postupně i teplota hluboko zatlačených hornin. Vlivem řady faktorů dochází k jejich natavení a postupně ke vzniku magmatických krbů. Z těchto krbů je tekuté magma vytlačováno v pulsech vzhůru do velkých granitoidných pluconů a žilných těles podél tektonických poruch pod povrchem nebo do vulkanických pásem s výlevy na povrch. Na Kutnohorsku jsou magmatické horniny zastoupeny starými granitoidy, přeměněnými na hrubozrnné ortoruly, a mladšími žilnými pegmatity, aplity a tmavými minetami. Typické ukázky hlubinných granitoidních hornin pocházejí z blízkého železnohorského plutonu, odkud byly ukázky magmatických hornin do expozice dovezeny.

V této části se nachází tyto exponáty:

Deformovaný pegmatit s turmalínem, Dlabas, Dvojslídný granit, Granodlorit, Hrubozrnný turmalinický pegmatit, Mineta, Tonalit, Turmalitický metagranit a Uzavřeniny v granitoidu

Poslední část expozice nese název „Nástup křídového moře“

Geologické etapy jsou odděleny významnou změnou prostředí často způsobenou katastrofickou událostí. Od aktivní variské tektonické a magmatické etapy na konci prvohor (před cca 390 – 340 miliony let) prošlo několik geologických období, které ovlivnily místní stavbu krystalinika jen okrajově. Velkou událostí pak byl nástup mořské transgrese během svrchní křídy, která zatopila většinu Čech a celé Evropy a postupně zarovnala a zakryla převážně písčitými sedimenty hlubší parte pánví. Z nich je u nás největší česká křídová pánev překrývající krystalinické jednotky na severu. Hladina křídového moře oscilovala a ponechávala okolo vyčnívajících ostrovů plážová a útesová mělkovodní a příbřežní společenstva organismů, jejichž doklady nalézáme např. u Plaňan, Velimi a Kutné Hory.

V této části můžeme vidět tyto exponáty:

Křemenný pískovec, Opuka, Organodetritický vápenec, Pískovec se schránkami živočichů, Příbojový valoun, Vápenec, Vápenec se sintrovými usazeninami a Vápnitý pískovec