Okolo Bohuslavic IV.
Geologie
Chřiby jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městy Kyjovem a Kvasicemi v Jihomoravském a Zlínském kraji. Jejich průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km2 . Nejvyšší vrchol – Brdo má výšku 587 m. n. m. Chřiby jsou součástí geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty a subprovincie Vnější Západní Karpaty. Svou polohou od sebe oddělují národopisné oblasti Hanou na severu a Slovácko na jihu. Na severu s Chřiby sousedí Litenčická pahorkatina, na západě Ždánický les, na jihu Kyjovská pahorkatina a na východě Dolnomoravský a Hornomoravský úval táhnoucí se podél řeky Moravy.
Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci, Břestecké skále či Buchlovském kameni. Mineralogicky jsou Chřiby málo zajímavé. Jsou tvořeny vnějším Magurským flyšovým pásmem, které je složeno převážně z pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců. Na nerostné suroviny jsou Chřiby chudé, kromě pískovce z několika kamenolomů se u Kostelan v menší míře těží ropa a zemní plyn. Na území se nachází i několik lomů. Mezi vytěžené a dnes opuštěné patří lom na Salaši, lom 1-3 v Cetechovicích (těžba mramoru), lom Pardusy (těžba vápence), lom Medlovice (těžba porcelanitu), Ježovský lom (těžba pískovce).
Ke keši: Vedou převážně lesní nebo polní cesty. Může být i pěšina. Za mokra bude hůře dostupná.
Keška je uložena kousek od bývalého lůmku na pískovec, který je ale již dosti zanešen vegetací.
Opište si Bonusové číslo!