Po stopách KHB - Humpolec Multi-Cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

HUMPOLEC

V červnu 1848 se v tehdejším Rakouském císařství konaly první celostátní parlamentní volby do Říšského sněmu. O konání voleb bylo rozhodnuto v dubnové ústavě, schválené 25. dubna císařem Ferdinandem I. Dobrotivým. Ústavodárný sněm se po svém zvolení poprvé sešel 22. července ve Vídni, později bylo však rozhodnuto o jeho přesunutí do Kroměříže. Tento sněm bývá proto díky svému sídlu nazýván Kroměřížským sněmem.

Za volební obvod Humpolec se jedním z ústavodárných poslanců se stal Karel Havlíček Borovský. Byl sice zvolen i v dalších pěti místech Čech, ale vybral si právě Humpolec, který patřil pod stejné okresní hejtmanství jako Německý Brod. A nejen proto - určitou roli zde hrála i skutečnost, že se ho humpolečtí měšťané několikrát zastali v jeho sporech s monarchistickou vládou a byrokracií.

Poslanecký mandát jej ochránil od vězení po jeho prvním zatčení - po potlačení pražského červnového povstání (tzv. Svatodušních bouří) byl zatčen, ale z důvodu získané imunity jej vojenští správci Prahy museli propustit.

KHB však poslanecký mandát nezastával dlouho - v prosinci 1848 na svoji politickou funkci rezignoval. Humpoleckým občanům zaslal vysvětlující dopis, proč se mandátu vzdává a proč se bude nadále věnovat spíše novinářskému řemeslu, kde může lépe upozorňovat na problémy státu i společnosti.

Pamětní deska s reliéfem sochaře Josefa Šejnosty z roku 1935 na budově bývalé radnice připomíná místo, kde dne 15.7.1848 promluvil k humpoleckému občanstvu coby právě zvolený poslanec sněmu.

ABC = číslo popisné domu, na kterém je pamětní deska umístěna (z našeho pohledu na domě vpravo)

D = číslo zastavení městské naučné stezky Po stopách historie (informační tabule je umístěna z našeho pohledu na domě vlevo)