Strom, který hledáte, je vzrostlý buk, trpící nektriovou rakovinou už mnoho let. Tuto houbovou chorobu dřevin způsobuje houba Hlívenka buková, Nectria galligena.
Otevřená rakovina vzniká tak, že houba opakovaně napadá hojivá pletiva a drážděním způsobuje jejich nadměrné bujení. Projevuje se nekrózami na menších i hlavních větvích i kmenu. K infekcím dochází i přes ranky vznikající po opadu listů. V místech průniku patogenu, původci nemoci, se objevují propadlá místa, která se postupně proměňují v nádory. Nejčastěji se nádory utvářejí na kmenu do výšky 6 m. Často se nádory vytváří také okolo pahýlů odumřelých větví. Nádory se zvětšují s růstem hostitelské rostliny, dosahují délky až 3 m a na napadených stromech mohou vytrvávat i několik desetiletí. Patogen působí nekrotizaci vodivých pletiv a hnědou hnilobu dřeva. Na okraji nádoru se vytváří bělavé vějířovité mycelium tj. shluk vzájemně propletených vláken, které je patrné po odstranění borky. Odumřelá kůra neopadává, ale zůstává spojena s nádorem. V prvních letech po infekci jsou nádory ploché, či mírně vpadlé, kryté kůrou. S růstem a zvětšováním nádoru kůra postupně praská. Z počátku se kolem nekrózy vytváří kalus, tj. zával, vrstva ochranného pletiva chránící ránu vzniklou poškozením při řezu dřevin, který je později také kolonizován patogenem. Při opakování procesu se tvoří charakteristická struktura povrchu nekrózy se znatelnými zbytky kalusů. Tvar nádoru může být oválný až elipsovitý. V pozdních stadiích infekce jsou kmeny charakteristicky kápovitě rozšířené, prohnuté a následkem toho dochází ke zlomům v místech infekce. Nejvhodnější podmínky pro šíření a rozvoj patogenu jsou v oblastech s vyšší teplotou, větším úhrnem srážek a vyšší vzdušnou vlhkostí. Zejména na těžkých a zamokřených půdách, ve vlhkých lokalitách. Na kratší vzdálenosti je patogen přenášen sporami, které jsou roznášeny nejčastěji větrem. Je možný i přenos pomocí hmyzích přenašečů.
I vámi hledaný buk je takto napaden, viz následující foto, pořízené v roce 2014.
Jak je tento novotvar starý? Kdo ví. Dnes je obvod novotvaru cca 5,50 m a obvod kmene pod 2,50 m. Na fotografii stromu po šesti letech je vidět, jak se novotvar mění, jak do velikosti, tak i struktury kůry.
Výřez podobného novotvaru se také nachází (jako zajímavost) před luštírnou semen na Flekačkách.
Na dotaz, zda se v píseckých lesích vyskytují další podobné stromy, ředitel a jednatel společnosti Lesy města Písku odpověděl, že neví o jiném, který by měl tak velký novotvar. Novotvary můžou mít různé tvary nebo různou četnost výskytu.
Záhadné útvary se mohou vyskytovat i na jiných dřevinách. Ovocných, ořešácích, ale i na růžích, vinné révě a rostlinách jako je křen, rajčata, jiřiny, pelargonie a mnoho jiných. Zde jde o gramnegativní bakterii Agrobacterium tumefaciens, která je široce rozšířená. Bakterie vyvolává nádory různé velikosti, především na kořenech, kořenovém krčku nebo v místech štěpování či poranění, viz následující fotografie.
Silnější výskyty nádorovitosti proto bývají na pozemcích školek, kde se dlouhodobě a opakovaně pěstují ovocné, okrasné a lesní dřeviny, a kde nádorovitost způsobuje i ekonomické škody. Výpěstky s nádory jsou neprodejné, protože po vysazení většinou špatně rostou. Choroba se vyskytuje na celém území ČR.
Zdroj: cs.wikipedia.org, archiv ireceptar.cz, vlastní foto.
*********************************************
Koncem ledna 2023 větry ukončily život stromu a tím i konec kešky.
Na tentro strom jsme se chodili dívat několik desítek let.
