STUDNY A KAŠNY
Tato keš není pojata z hydraulické funkce ani dle technického provedení.
Účelem je seznámit se se zajištěním zdroje podzemní i povrchové vody od středověku po současnost ve městě Písku.
Nezbytnou podmínkou života ve městě vždy byla a je voda. Na Zemi se vyskytuje nejvíce ze všech chemických látek. Z celkového množství jsou přibližně pouze 3% sladké vody a z nich jen polovina využitelná pro lidskou potřebu - pití. Vodu na souši můžeme rozdělit na povrchovou a podzemní. Druhý typ vody je výrazně kvalitnější a proto se lidé již v dávných dobách snažili tuto vodu získávat.
Voda byla v Písku získávána většinou ze studní na parcelách za domy nebo v tesaných studánkách v hlubokých sklepích. Bez ohledu na to, zda šlo o vodu určenou ke konzumaci, k provádění hygieny, k výrobním účelům či k hašení požárů.
Přestože město Písek bylo založeno na břehu řeky, mělo s dostatkem a kvalitou vody vždy problémy. Pomineme-li řeku, která ale byla od města oddělena hradbami, zajišťovaly část spotřeby vody kašny a studny. Množství a kvalita vody v nich však byly značně proměnné.
Studny
Studna je obecně většinou svislé zařízení sloužící k odběru podzemní vody. Nacházely se před domy, ale i v domech. Studny ale nestačily spotřebě vody ve městě a proto v první polovině 16. století byla za hradby města vedena voda z lesních rybníků pod Amerikou. V horní části nad městem volně protékala stokou, ve městě pak dřevěným potrubím, které se vyrábělo vrtáním borových kmenů, těžených v Hradišťském lese a později v Hůrkách. Borovicové dřevo zajišťovalo dlouhou životnost potrubí. Kmeny byly vrtány speciálními dlouhými nebozezy u rybníčku Vrtačky, který se nacházel za městskými hradbami, v prostoru před dnešní poštou. Vyrobené potrubí nesmělo vyschnout a proto, pokud nebylo hned použito, bylo uskladněno ve vodě rybníčku. Při velkých zimách v troubách (rourách) voda zamrzala, neboť nebyly uloženy dostatečně hluboko v zemi. Voda se musela rozmrazovat přikládáním teplého hnoje. Podle trub je pojmenována jedna z píseckých ulic - „Na trubách“.
Na začátku 20. století se ještě v Písku uvádělo 31 studní přímo ve městě, 102 na Pražském předměstí a 246 na Budějovickém předměstí (ne všechny byly užívány). Dosud volně přístupné studny jsou v ulicích Lázeňská, Sadová, Na Pěníku, Vinařického, Na Výstavišti, Husovo nám, Legionářská, B. Němcové, O. Jeremiáše, Holečkova, Václavské nám., Lesní hřbitov, Hradiště náves, Semice, Purkratice aj.
V lokalitě, kde se říkalo „Na potokách“ (tj. na konci Erbenovy ulice) byly časté problémy s vodou, proto zde byla v roce 1930 zřízena studna. Náklady tehdy činily 29.000,- korun. Nyní se studna nepoužívá. Je zde nepitná voda.
Zajímavá studna byla archeologicky zkoumána v prostorech dnešního nádvoří sladovny, to je v místě zadního traktu domů čp. 118 a 119 (U tří korun a U zvonu). Zde po náročném vybrání zásypu se archeologové dostali do hloubky 17,2 m. Do 3 m měla obložení lomovým kamenem. Vytěžený materiál obsahoval nálezy z 15. století, kdy se studna přestala užívat. Dno se nacházelo čtyři metry pod úrovní řeky. Leželo zde vědro z dřevěných dýh, spojených obručemi, zlomky několika dalších věder, úlomky keramického aquamanile (konvičky) ve tvaru koně. Úlomek lidské čelní kosti, talíř z výzdobou rytí do kobaltové modré glazury (mezzomajolika). V nejmladší barokní zásypové vrstvě byla nalezena cihla s vtlačeným vyobrazením města a části kolovratu.
Kašny
Kašna je umělá nádrž na vodu. Původně byla tvořena z obyčejného kamene, dřeva, někdy bývala i schránka plechová. Voda obvykle do nich byla přiváděna jednoduchou trubkou.
Vedení vody do města měl na starosti obecní zaměstnanec – vodák. Na tuto funkci upomíná dosud stavení zvané „U Vodáka“ nad výše zmiňovanými rybníky. Voda pomocí trub (dřevěných rour) vedla do několika kašen a odtud si ji lidé odnášeli do domů. V 18. století se ve městě nacházelo pět kašen. Na západní straně kostela byla barokní kašna na Bakalářích, na Velkém náměstí, před domem U Tří korun. Ta byla ozdobená barokní plastikou Neptuna. Nyní jeho kopie zdobí kašnu v Palackého sadech. Další kašny byly na Havlíčkově náměstí - Florián, a nedaleko Mariánského sousoší. Zde stála kašna na šesti sloupech a kdysi byla krytá stříškou. Méně honosné kašny, spíše nádržky na vodu, se nacházely v Soukenické ulici - u židovské synagogy, u děkanství – poblíž bývalého Okresního úřadu, nyní MÚ a v Žižkově ulici nedaleko dnešní pošty.
Pokud bylo sucho, rybníky vysychaly a do města přitékalo málo vody. Vodovod z lesních rybníků byl teprve v roce 1836 nahrazen zprovozněním vodárny v Podskalském mlýně na Otavě. Ta dodávala pomocí čerpadla vodu přímo z řeky. Zařízení načerpalo do městských kašen každou minutu asi 300 litrů vody. Nedlouho po zahájení činnosti vodárny na přelomu let 1836 a 1837 byl lesní vodovod zrušen. Ale vodárna se potýkala s technickými problémy spočívajícími v závislosti na ideálním stavu vody v řece. Proto občas v kašnách nebyla voda.
V roce 1898 byl zadán projekt a od 1.11.1900 začal pracovat nový vodovod. Ten umožnil značný převrat v životě obyvatel a v celkové hygieně. Lidé nemuseli chodit s nádobami ke kašnám a studnám. V souvislosti se zřízením vodovodu byly uzavřeny a zrušeny všechny kašny ve městě a kámen z nich prodán. Přesto ještě devět kašen je umístěno v areálu lesního hřbitova.
Zdroj: PhDr. Jiří Prášek - Písek před 100 lety aneb kronika roku1896
Písecké 2. tisíciletí
Jiří Fröhlich – Královské město Písek z pohledu archeologa
V současné době je ve správě Městských služeb Písek (MSP) celkem 30 veřejných studní. Všechny studny jsou udržovány v provozu schopném stavu, i když to tak nevypadá. Z celkového počtu byly vybrány 3 studny v Lesnická škole, na návsi v Hradišti, v Topělecké ulici, u kterých byl zaznamenán určitý odběr vody a zároveň jsou v dobrém technickém stavu. Tyto studny jsou pravidelně kontrolovány včetně provádění rozborů vody.
Zdroj: Městské služby Písek, středisko komunikace
Všechny studny ale neustále vykazují kolísající kvalitu vody. Pokud by byla některá uvedena do oficiálního provozu, znamenalo by to předepsané kontroly zdravotním ústavem. Zásadní podmínkou je vydatnost studny. Pokud by studna splňovala všechny podmínky, mohla by sloužit jako doplňkový zdroj vody. Město Písek je jištěno dvěma kvalitními zdroji pitné vody. Prvním je městská úpravna vody z řeky Otavy, druhým je pak přívod vody z Římova. Pokud by oba zdroje padly, což je prakticky nemožné, může být Písek zásobován pitnou vodou cisternami. Voda užitková by mohla být čerpána ze studní stávajících. Přesto se město nevzdává možnosti najít a časem realizovat zdroj vody, který by se blížil náhradnímu. Hledá se tedy místo, kde by mohl být velký vrt. Ten by pokryl potřebu pitné vody alespoň určité části města.
Zdroj: Písecký Deník.cz (rozhovor s vedoucím odboru životního prostřední MÚ)
V ČR je dnes cca 90% obyvatelstva zásobováno vodou z veřejných vodovodů. Stále však přibývá počet obyvatel, kteří se vrací k budování vlastních studní. A to jak z důvodu nedostupnosti vodovodu, tak z důvodu vysoké ceny za její spotřebu. Vzhledem k současnému nedostatku srážek ještě stoupá zřizování nádrží na dešťovou vodu.
Zajímavosti:
Nejširší studna v ČR se nachází v mělnickém podzemí. Studna ze 14. století má průměr 4,54 m a je hluboká 54(56) m.
Největší barokní kašna ve střední Evropě je Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Má průměru 17 m.
Nejhlubší zámecká studna v Evropě se nachází na českém zámku Zbiroh. Měří 163 metrů, budovali ji 75 let a vytažení okovu trvalo deset minut. Skrývá se v ní nerozřešené tajemství spojené s pokladem nacistů.
Nejstarší dochovaná studna na světě je ve východních Čechách u Ostrova na Chrudimsku. Současně se jedná o úplně nejstarší datovanou dřevěnou architekturu v Evropě! Obsahovala dřevo staré sedm tisíc let.
Nejstarší kašna je zpívající fontána u Belvederu v Praze. Je z let 1568. Byla zhotovena z bronzu a váží přes 5 tun. Říká se jí zpívající. Když přiložíte ucho zespodu na dolní velkou mísu, uslyšíte krásné tóny dopadající vody.
Ve městě Olomouci je dohromady 45 kašen nebo fontán, z toho 6 pochází z období baroka. Nejstarší ze souboru kašen je Neptunova kašna, pochází z roku 1683 a najdeme ji na Dolním náměstí.
V ČR je téměř 800 tisíc domovních studní a kolem 20 tisíc veřejných studní.
Zdroj: Wikipedie
Středověká studna před děkanským kostelem Narození Panny Marie v Písku je zakomponována přímo do prostranství před kostelem. Středověká studna je presentována jako prosklený průhled v rovině okolní zádlažby. Z bezpečnostních důvodů je chráněna kruhovým zábradlím.
Studna Na Bakalářích
Studna v nádvoří hradu - Prácheňského muzea
Studna v Parkánech (pod Putimskou branou)
Kašna v Palackého sadech se sochou Neptuna
Fontána proti gymnáziu
Fontána v nádvoří Sladovny
Kašna na Havlíčkově náměstí se sochou sv. Floriána
Jak na keš?
Potěším vás - Nebudete muset obcházet všechny studny ve městě, i když původní záměr takový byl.
Stačí se projít po městě a pozorně shlédnout pouze třináct studní a čtyři kašny. Potom si oživit základní matematické úkony.
Začít můžete dle libosti.
Studna v Lázeňské ulici - N49°18.877 E14°9.078
Ve stěně nedaleko studny je elektrická rozvodná skříň, označená písmenem S a šestimístným číslem.
Z číslic udělej ciferaci = A
Studna v Erbenově ulici - N49°18.819 E14°8.811
Na těle pumpy jsou dvě čísla, zaměř se na to pětimístné a z něho si zapiš první dvě číslice = B
Studna Na Pěníku - N49°19.033 E14°8.534
Na trafostanici e-on (nyní eg-d), která je za studnou, je její označení PÍSEK DUKLA III
a desetimístné číslo. Z tohoto čísla vypočítej ciferný součet = C
Studna v ulici Třebízkého - N49°18.857 E14°8.441
Studnu najdeš blízko křížení ulic Vinařického a Třebízkého. Naproti, přes ulici od studny je dům (již v řadě k ulici Pražská). Z jeho popisného čísla spočítej ciferný součet = D
Studna v parku Sadová - N49°18.172 E14°8.859
Od studny se podívej na domy vedle parku. Jaké je č.p. domu proti studni?
Z něj použij první číslici = E
Studna na Václavském nám. - N49°18.586 E14°7.904
Roura, kterou při pumpování vytéká voda, pomyslně ukazuje na dům (ten s vyšším číslem). Číslo domu = F
Studna Na Výstavišti - N49°18.551 E14°8.500
Za studnou je dvoukřídlá kovová brána. Za ní je uvnitř areálu další. Každé křídlo brány je tvořeno svislými, dřevěnými, půlkulatými plaňkami. Poloviční u krajů křídla nepočítej. Počet planěk na jednom křídle plus 3 = G
Studna na Husově nám. - N49°18.233 E14°9.111
Počet laviček v pomyslném kruhu kolem studny = H
Studna v ulici Legionářská - N49°18.492 E14°9.666
Kolika úhelníkem (kolika stěnem) je oddělena studna od sousední zahrady = I
Studna v ulici Boženy Němcové - N49°18.514 E14°9.538
Když se otočíš zády ke studni, na protějším domě vlevo (poslední v ulici) jsou fotovoltaické panely. Jejich počet = J
Studna Na Bakalářích - N49°18.366 E14°8.956
Kolem studny je beton a v něm nápis. Číslo, udávající století = K
Studna v nádvoří hradu - Prácheňské museum - N49°18.532 E14°8.810
Pokud stojíš čelem ke studni a muzeu, po pravé ruce jsou lavičky. U jedné z nich je sloupek
pro dobíjení mobilů. Počet USB portů = L
Fontána u Sladovny - N49°18.510 E14°8.805
Kolem fontány jsou kamenné schody. Z pohledu od fontány jsou vidět do nich zabudována světla.
Počet světel v terasových schodech = M
Studna v Parkánech (pod Putimskou branou) - N49°18.372' E14°8.777
Protože Parkány jsou přes noc nepřístupné, můžete se na studnu podívat během dne, později je pak vidět z můstku přes parkány, mezi domem U Koulí a Putimskou branou. Od řeky je v opevnění kovová branka.Ta je tvořena výplní, která je k rámu přivařena "úchyty". Počet těchto úchytů = N (aby bylo jasné, o co jde, podívej se na obrázek)
Kašna v Palackého sadech - N49°18.563 E14°9.002
Kašna je po obvodu tvořena kamennými díly (bloky).
Kolik dílů (kamenných bloků) je po obvodu kašny s Neptunem = O
Kašna na Havlíčkově náměstí se sochou sv. Floriána – N49°18.519 E14°8.970
Protékající voda přepadá zářezy do níže položené nádrže. Počet zářezů = P
Fontána proti Gymnáziu - N49°18.394 E14°9.030
Je to novodobá kašna s tryskami. Počet trysek pro fontánu = Q
Kontrolní součet za všechny objekty A+B+……+P+Q = 351
Pokud ti souhlasí kontrolní součet, spočítej souřadnice finálky:
N49° (G+I+N-3*H) . (4*K*O+J-B-M)
E014° (P+Q+A-L-C) . (D+F+M-E)