„Darovanému zubu na koně nehleď“
Dovolte, abych touto parafrází českého přísloví pozval na další moji jarní květinovou keš.
Výše uvedený obrázek si dobře prohlédněte, jedná se nezelenou parazitickou bylinu, pro kterou paní Ida Rystonová ve své knize Průvodce lidovými názvy rostlin kromě jména uvedeného v názvu keše uvádí též tyto: hadí zub, neboj se, smetaník, tatarka či zubovník. Setkal jsem se s ní poprvé v roce 2018, ovšem na lokalitě v blízkosti umístění keše jsem jich letos objevil neuvěřitelné množství. Řekl jsem si, že tuto bylinu představím i Vám, a tak doplním svazeček mých květinových keší o další kousek.
Povězme si pár informací o této nezelené bylině.
Podbílek šupinatý (Lathraea squamaria L.) patří do čeledi zárazovitých, což jsou všechno parazitující byliny - kromě podbílku do čeledi patři např. všivec lesní, zdravínek jarní, různé druhy černýšů a řada záraz.
Podbílek je to vytrvalá, nezelená, parazitující rostlina, se silným masitým oddenkem, pokrytým ve 4 řadách bílými šupinami. Lodyha je přímá, dužnatá, narůžovělá nebo bílá, při vrcholku vychýlená. Šupinovité listy jsou srdčitě okrouhlé, střídavé, narůžovělé. Květenství je jednostranný hrozen; jeho listeny jsou celokrajné, zaokrouhleně vejčité. Květy jsou krátce stopkaté, kalich je růžový. Koruna je dvoupyská, 15 - 17 mm dlohá s červeným dolním pyskem. Kvete od poloviny dubna do konce května.
Roste dosti hojně ve vlhčích listnatých lesích z nížiny až do podhůří. Má dva poddruhy, z nichž L. s. subsp. squamaria je západoasijský (evropsko-západoasijský) poddruh, vyskytuje se skoro v celé Evropě a mírném pásu Asie, kde sahá až k Himálaji a parazituje na kořenech olší, buků a lísek, řidčeji i jiných stromů a kěřů. Místy roste velmi hojně na na kořenech révy vinné a je proto nepříjemným hostem na vinicích. Lathraea squamaria L. subsp. tatrica Hadač roste v jehličnatých lesích Západních Karpat (pravděpodobně endemit), kde parazituje na kořenech jehličnatých dřevin.
A na konec ještě jedna zajímavost: Nadzemní květní lodyhy vyrůstají u podbílku, až když podzemní oddenek dostatečně zesílí, což bývá, počítáno od vyklíčení, asi po 10 letech.
 |
 |
|
Jak na keš?
|
|
Na úvodních souřadnicích stojíte u informační tabule Turistické a školní naučná stezky Mydlovarský luh. Doporučuji si celou stezku projít, dozvíte se na ní mnoho zajímavého, my však bude podrobně zkoumat obsah tabule č.2, pojednávající o fauně lokality, to je ta, kde stojíte.
|
|
Na území Mydlovarského luhu je hodnotná především fauna bezobratlých a ptáků. Ze zástupců měkýšů jsou zde vyjmenovány dva plži a jeden mlž.
My se budeme zajímat především o toho z měkkýšů, který v sobě skrývá VINU. Ciferace počtu písmen jeho latinského názvu bude A.
Dále se podívejme na zástupce říše hmyzu, my se budeme zajímat zejména o jedince, jehož název v sobě skrývá jméno muže, který má svátek 26.dubna. Ciferace počtu písmen jeho latinského názvu bude B (buďte pamětlivy skutečnosti, že v CH má vždy písmena dvě).
Z ptačí říše věnujme pozornost tomu ptáčku, který má nejdelší české jméno. Ciferace počtu písmen jeho latinského názvu bude C.
Další část textu si můžete pouze přečíst. Možná, že se Vám i tyto informace budou někdy příště hodit. A po přečtení můžete přistoupit k výpočtu souřadnic, kde čeká keš:
|
|
N 50° 10.118 + Kn/1000 E 14° 54.417 + Ke/1000
|
| - není-li mezi čísly A, B, C ani jedno prvočíslo |
Kn=2*A+B+C+3 |
Ke=-A*B-2 |
| - je-li jedno z čísel A, B, C prvočíslo |
Kn=-(A+B+2)*C-1 |
Ke=2*A*B+A*C |
| - jsou-li dvě z čísel A, B, C prvočísla |
Kn=-(A+B+C+1) |
Ke=A*C-4*B-1 |
| - jsou-li všechna čísel A, B, C prvočísla |
Kn=-(A+B+C)*C-2*B |
Ke=3*A*B+(A+B+1)*C |
|
není to žádná velká olympiáda, jen si dej pozor na plus a mínus
|
Na přání jedné nejmenované kamarádky,
která se pokoušela již několikrát o odlov,
doplňuji kontrolu souřadnic:
Informace pro listing převzaty z wikipedie, fotografie vlastní.