Kostel sv. Michaela ve Vískách
Kostel ve Vískách je sakrální stavbou, kterou jen tak nepřehlédnete – jedná se o výrazný kostelík bílé barvy, který – zvláště za pěkného počasí – svítí do dáli a dobře kontrastuje s lesem, jež můžete vidět v jeho pozadí.
Jedná se o jednolodní stavbu románského původu. První zmínka o kostele je z roku 1568, avšak dle jiných pramenů je stavba zmiňována již ve 13. století. V období husitských válek kostel údajně zpustl. Po bitvě na Bílé hoře dala tehdejší držitelka boskovického panství Alžběta ze Zástřizl kostel opravit a přestavět z kamene. Později došlo i k barokním úpravám. Kostel se skládá z pevné čtyřboké věže, lodi, kněžiště a sakristie. Hlavní vchod najdeme na západní straně. Nad vstupem se nachází vitráž s portrétem Ježíše Krista. Na jižní straně lodi je zazděn původní portál v románském stylu. V kostele se dodnes nachází původní kamenná dlažba z opuky. Výrazným prvkem kostela je rozměrná podobizna sv. Michaela, která zdobí hlavní oltář. Obraz věnoval kostelu hrabě František Xaver z Dietrichštejnu v 19.století. U vstupu do kostela se nachází starý náhrobní kámen s dnes již nečitelným textem a náhrobek Jindřicha Křeckého z Býšovce, který byl původně zazděn ve zdi kostnice. Při rekonstrukci kostela byl tento náhrobní kámen z podlahy vyjmut a pod ním byla nalezena místnost plná kostí. Zda zde odpočívá i Jindřich Křecký není jasné. Jindřich Křecký byl potomkem Janka Černého z Býšovce u Pernštejna, který v roce 1446 koupil Veselku a Křetín. Jindřich v roce 1490 získal Horní Poříčí a jeho synové následně prodali Křetín, Veselku a Horní Poříčí vdově po majiteli letovického panství, Magdaleně z Dubé a z Lipého.
Ve věži kostela jsou umístěny 3 bronzové zvony – největší je zasvěcen sv. Michaelu a pochází z roku 1689. Střední zvon je nejstarší a dle dochovaných materiálů se jedná o velmi starobylý gotický zvon, o kterém se uvádí, že má být nejstarší na Moravě. Zvláštností je, že některá písmena, jež jsou na zvonu vyryta, jsou vzhůru nohama a slova v textu se pravidelně střídají tak, že jedno je psáno běžně a další pozpátku. Dodnes není jasné, zda jde o geniální šifru, nebo zda byl zvonař negramotný. Můžete si sami vybrat. Nejmenší zvon byl odlit v roce 1726.
Stavba samotná prošla několika přestavbami a opravami. Původní šindelová střecha byla nahrazena v roce 1842 břidlicí. Šindel zůstal jen na věži. K úpravám v interiéru došlo zejména v roce 1946, kdy namísto bílé výmalby byly na strop namalovány podobizny světců – Sv. Anežky, sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa, sv. Vojtěcha. Také přibyly vitráže s obrazy sv. Františka z Assisi, sv. Ludmily a sv. Václava.
Poslední celková oprava byla provedena v letech 2009-2010.
PŘI ODLOVU BUĎTE NENÁPADNÍ !!! BÝVÁ ZDE PŘEMUDLENO !!!
V KEŠI NENÍ TUŽKA !!!