|
Vrch Plešivec u Jinců je označován za Olymp Brd... a oprávněně. Není to sice nejvyšší vrch, dokonce i vedle stojící Písek jej o dobrých 50 metrů převyšuje, ale jeho poloha mimo brdský hřeben z něj dělá mohutně stojícího solitéra s přenádherným výhledem na celé západní Brdy.
Pokud navštívíte některou ze skal na Plešivci - nesetkáte se zaoblenými skalkami, které znáte např. z Českého Ráje či z Prachovských skal, ale s otrými hranami, velkými či malými puklinami a to přesto, že se horniny zdají na první pohled velmi odolné.
Příčinou je geologický proces označovaný za Mrazové zvětrávání, který zde intenzivně probíhá tisíce let. Jeho následkem skalní útvary získávájí svůj jedinečný tvar a krajina je obohacena o nové jevy - kamenná moře.
Přenesme se o 529 miliónů let zpět. Ve vnitřních Čechách jsou sladkovodní jezera podobné například jezerům ve Švýcarsku. Písek, drobné valounky a schránky živočichů spolu s dalším organickým materiálem jsou po mnoho miliónů let usazovány na buližníkové a spilitové vrstvy ze starohor do až 3000 metrů mocných vrstev slepenců a pískovců. Pořadí ukládání jednotlivých vrstev je dodnes předmětem bádání, ale nejpravděpodobněji to bylo takto: v nejspodnější části zachovaných kambrických uloženin žitecké a hlubošské slepence, sádecké pískovce, holšínské slepence, hořické pískovce a pasecké břidlice, kloučecké slepence a čenkovské pískovce (v nich a v následujících vrstvách jsou někdy ryolitové, tedy kyselé vulkanity a jejich tufy), chumavské slepence a baštinské pískovce, ve středním kambriu průnik mořské sedimentace, který je dobře paleontologicky datovaný v podobě jineckých pískovců, prachovsců a břidlic. Na nich potom leží ohrazenické slepence a na nich ve svrchním kambriu pavlovské slepence. Střídání zrnitosti v dílčích sedimentacích ukazuje na střídání přívalových povodní divokých řek.
Variské (hercynské) vrásnění proběhlo během mladší části devonu a starší části karbonu (okolo 360 miliónů let). Po něm ve zbytku karbonu, v permu, triasu a křídě docházelo k postupnému rozbrušování hornatého terénu do roviny, která je příčinou dnešních plochách temen brdských osmistovek.
Sedimentace během karbonu a permu (280 miliónů let) pokračovala v pánvích ve vlhkém okolí sladkovodních jezer, kde bujela vegetace přesliček, plavuní a kapradin, do tzv. kladenského souvrství obsahující sloje kamenného uhlí. Jediné brdské uhelné pánve (spíše pánvičky) vznikly u Mirošova, Skořic, Spáleného Poříčí, Lipnice a Holoubkova, kde se černé kamenné uhlí během obrovského boomu prakticky vytěžilo do začátku 20. století.
Druhohorní křídové moře (100 miliónů let) do Brd již nezasáhlo, a tak na naši vrchovinu nemůžeme jezdit za pískovcovými skalami. Také třetihorní sopečná činnost se Brdům vyhnula (3 až 0,5 miliónů let), a tak zde nemáme příkopovou propadlinu ani čerstvě vyhaslou sopku. Ani třetihorní usazeniny v podobě hnědého uhlí nenajdeme, snad jen říční sedimenty třetihorních řek, například ve Strašicích nebo u Hořovic.
Příchod čtvrtohor (2,58 miliónu let až do dnes) znamenal hlavně větší erozní činnost vlivem ledu a mrazu, prohlubování a rozšiřování jinak mělkých údolí, odhalování buližníkových a slepencových skal na vrcholech a svazích hor a jejich rozrušování, které můžeme i během relativně krátkého jednoho lidského života pozorovat coby geologický pochod.
|
|
Zvětrávání
Jedná se o soubor změn, které prodělávají horniny na zemském povrchu vlivem vnějších geologických činitelů (např. působením atmosféry, vody, ledu, kolísající teploty a činností organismů). Jde o určité přizpůsobování se hornin povrchovým podmínkám, zejména nízkým teplotám a tlakům, dostatku kyslíku a vody. Výsledkem uvedených procesů jsou četné zvětrávací produkty, kterými mohou být minerály, úlomky hornin, ionty a plyny. Má povahu fyzikálních nebo chemických procesů, které mohou probíhat za spoluúčasti živých organismů. Zvětrávání může v průběhu času (často velmi rychle, stačí se podívat na stav řady městských fasád), vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému přetvoření tváře krajiny.
Druhy zvětrávání podle příčin
Rozlištujeme 3 základní druhy zvětrávání:
Plešivec formovali převážné míře procesy fyzikálního zvětrávání.
Fyzikální zvětrávání
Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení.
Jeho příčinou jsou změny v intenzitě insolace, což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin. Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace minerálů, mají všechny horniny určitou teplotně-tlakovou mez, při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným Bowenovým reakčním schématem).
Vlivem tektonické činnosti a následné denudace (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání.
Kapalná voda, pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na led, což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu).
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky.
Domácí příprava z listingu:
1) Vysvětlete vlastními slovy, co je to mrazové zvětrávání?
2) Jak by se muselo změnit podnebí, aby mrazové zvětrávání pokračovalo rychleji? A jen "ochlazení" není správná odpověď.
V terénu:
V listingu je uvedeno pět stage - pět skalních výchozů označených A, B, C, D a E.
3) Na kterých stage se setkáváme s následky mrazového zvětrávání?
4) Na kterých stage se setkáváme s kamennými moři? A letecké mapě moc nevěřte.
5) V listingu popisuji i další druhy zvětrávání? Na kterých stage se můžeme setkat i s těmito dalšími druhy a jaké to v jednotlivých případech jsou?
6) Prostudujte si naučnou ceduli u Čertovi Kazatelny. Je zde další informace o mrazovém zvětrávání. Co zde vzniklo mrazovým zvětráváním a bylo zničeno těžbou?
7) Ze které stage pochází dvě fotografie v listingu? Poradím, že se jedná o stejnou stage pro obě fotky.
8) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět, který bude možné s Vaší osobou spojit (např. GPS, CWG, talisman, kolo,...) na všech pěti virtuálních stage této cache a fotku přiložte ke svému logu.
Odpovědi můžete zaslat přes profil, e-mailem nebo přes následující
ON-LINE FORMULÁŘ.
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|