„Morava,“ — píše Havlíček , „podivným, velmi neočekávaným způsobem stala se nyní nejdůležitější zemí v Rakousích; na ní rozhodne se snad osud budoucí celé říše, neboť není pravdě nepodobno, že ústava rakouská vypracována bude v Kroměříži. Do této — cizí země — neboť sněm moravský nedávno uzavřel, že se Morava s Čechy nikdy nespojí — obrátil jsem nedávno cestu svou..."
Zasedání říšského sněmu začalo 22. července ve Vídni. Jenže v Uhrách, kam vojensky vpadl chorvatský bán a rakouský polní podmaršál Jelačič, hořela válka a Vídeňané sympatizovali s odporem Maďarů. „Když měl v říjnu odjet po železnici bojovat do Uher jeden z praporů doplněný z Horních Rakous, vypukla ve Vídni revoluce. Lidé vytrhávali koleje, za svou protimaďarskou politiku neušel oběšení ministr války Latour a z téže příčiny nepopulární čeští poslanci unikli podobnému osudu jen o vlásek,“ popsal historik.
Císař Ferdinand I. Dobrotivý prchl s celým dvorem a útočiště našel u olomouckého arcibiskupa v jeho sídelním městě. Nad Vídní byl vyhlášen stav obležení a 22. října císař vydal patent, jímž jednání přesunul do Kroměříže. Ještě než se poslanci přemístili, stihli rozhodnout o zrušení poddanského svazku a břemen z něho vyplývajících „za slušnou náhradu“. V září panovník tento zákon podepsal.
„Byl to klíčový krok k přechodu od feudalismu k občanské rovnosti a svobodě
Pro hanácké město to byla velká pocta. Sjela se do něj intelektuální elita celé rakouské říše. České země zastupoval například František Palacký, Josef Kajetán Tyl, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Rieger. Očekávaný příjezd 383 poslanců kladl na město úplně nové nároky.
„Nebylo vůbec jednoduché sehnat pro poslance, ministry, diplomaty a úředníky řádné ubytování. Vhodných pokojů bylo málo a mnozí měšťané zvýšili až lichvářsky nájemné,“ upozornil historik z Muzea Kroměřížska Petr Pálka.
22. listopadu, měsíc po vydání císařského patentu o přesunutí sněmu usedli poslanci na svá místa v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Jednání se odehrávala ve velké jídelně.
Poslance velmi překvapilo, když ministerský předseda Schwarzenberg oznámil změnu na trůnu. Druhého prosince vystřídal císaře Ferdinanda jeho osmnáctiletý synovec František Josef.
Vrcholící jednání sněmu Havlíček komentuje:
"Tolik aspoň důvěry máme ve statečnosť většiny poslanců! Jakož i máme důvěru, že časem svým národové dospěji k té moci, aby se mohli pomstíti těm, kteří je chytrácky a nepoctivě o svobodu připravují.“
14. prosince skládá Havlíček do rukou presidenta Šmolky svůj madát a brzy z Kroměříže odjíždí. 24. prosince mu milovaná žena porodí dceru Zdeňku. Místní ženy mu pro malou Zdeňku udělaly křestní soupravičku a předaly mu ji jako vzpomínku na jeho pobyt ve městě.
Sněm byl rozpuštěn v březnu následujícího roku a vláda vydává vlastní oktrojovanou ústavu říše. I tu však císař patenty z roku 1851 ruší.
Ke keši:
Stojíte před domem, na jehož fasádě naleznete dvě pamětní desky. Ta vlevo patří KHB. Obě byly na domě umístěny jako připomínka dvou význačných postav Kroměřížského sněmu. Havlíčkova deska od sochaře Jana Becka v roce 1908 a druhá od sochaře Jana Neumanna až v roce 1925. Havlíčkova deska se však nenachází na domě, ve kterém byl ubytovaný, ale na sousedním, protože majitel domu č. 108 v roce 1908 s instalací pamětní desky nesouhlasil.
- Zjistěte počet písmen druhého slova na levé pamětní desce = A
- Zjistěte počet samohlásek O ve třetím slově na levé pamětní desce = B
- Zkistěte počet samohlásek O ve čtvrtém slově pravé pamětní desky = C
- Zjistěte počet písmen třetího slova na pravé pamětní desce = D
N 49° 17.ABC' E 17° 2B.CAD'