POSLEDNI SUMAVSKY OBR
Spravne se jmenoval Josef Klostermann a narodil se 16. ledna roku 1819 jako prvorozeny syn kralovackeho svobodneho sedlaka. Byl vzdalenym pribuznym Karla Klostermanna, ktery o nem psal ve svem romanu V raji sumavskem.
J.K. se narodil na samote Ranklov (Ranklau) u Zlate Studny (Goldbrunn). Samota nesla zrejme nazev podle sveho puvodniho majitele a dalsi drzitele s chalupou dedili i jmeno. Tak se tedy Josefovi rikalo Rankl-Sepp (cesky v lidove mluve asi jako Pepa nebo Jouza z Ranklovyho ci od Ranklu).
Staveni na nahorni plani bylo obklopeno slatemi a lesy na rozlehle Ranklove louce. Po smrti otce tu Sepp jako nejstarsi a nejsilnejsi z deseti deti hospodaril a staral se o sve nejblizsi.
Byl prosluly svou nevsedni silou, ktere vsak nikdy nezneuzil. Pomahal, kde bylo treba a o nedelich se pravidelne vydaval do vzdaleneho nicovskeho kostela, aby se ucastnil bohosluzeb a prispel i hmotne na dobry umysl. Jinak byl Josef Klostermann clovek sporivy a stridmy. Byl vlidne povahy.
V zivote vazneji nezastonal. O jeho kostru melo zajem antropologicke muzeum ve Vidni, on vsak nesouhlasil. Nechtel se ani nechat vyfotografovat - jeho jedina znama fotka pry vznikla na nalehani budejovickeho arcibiskupa. Podle teto fotky vytvoril jeho drevenou sochu p. Pavel. Muzete ji videt v Horske Kvilde.
Sepp zil sporadane a dobre se staral o svoji pocetnou rodinu. Se svou mnohem mladsi zenou, rozenou Krickelovou ze Zhuri (Haidl), vychovaval sedm deti (dalsi dve brzy zemrely) a zili v pomernem blahobytu. Oblekal se vsak presto velmi proste a vazne a k cernemu kabatu a kalhotam nosival cerny plsteny klobouk se sirokym okrajem a v ruce trimal puldruheho metru dlouhou sukovici.
Kdyz s nekym hovoril, tocival druhou rukou kloboukem sem i tam a mumlal obvykle sve nemecke: "Nocharanondar, so, so", coz se hodilo opravdu pro kazdou prilezitost... Cesky ovsem neumel ani slova.
V rozporu s mohutnou postavou byl jeho chlapecky jasny a vysoky hlas a bezelstne srdecny vyraz sumavskeho venkovana. Byl levak a levou rukou i jedl, nikdy vsak s ostatnimi u stolu, ale sam na lavici u kamen.
Sepp byval vyhledavan jako zdatny forman a vozival drevo i kamen do sklarskych huti: vydelal si tak se svym volskym potahem slusne penize. I chov dobytka mu neco vynasel.
Pro svou dobromyslnou a veselou povahu mel Sepp Rankl mnoho pratel zvlaste v Kasperskych Horach, byval vsude rad viden a vzdy ochotne uzil sve nadobycejne sily tam, kde bylo potrebi pomoci a nekdy i jen k pouhemu pobaveni bliznich.
Trvalo dlouho, nez ho kdy nekdo rozhneval, potom se vsak ten dotycny veru se zlou potazal.
Ranklovska chalupa byla obdarena vysadami, pochazejicimi jeste z dob, kdy hranicni lesy patrily samotnemu ceskemu panovnikovi. Tak meli jeji obyvatele mimo jine pravo past na pozemcich zdejsi vrchnosti 25 kusu dobytka.
Mesto Kasperske Hory, jemuz nalezely pozemky kolem chalupy, chtelo Seppuv majetek za vysokou cenu odkoupit, ale tomu staveni prirostlo k srdci a nedal si rici. Az k staru, kdyz uz byl sedreny a unaveny, konecne povolil, staveni prodal a odstehoval se s rodinou do osady Jachymov (soucast kralovacke rychty ve Stachach), kde pak zil az do sve smrti. Byl vsak jako vykoreneny stary strom. Nedokazal se szit s novym prostredim, nerozumel ceskym kazanim ve stasskem kostele. Putovaval proto jeste jako stary muz kazdou nedeli na mse do Nicova, kam posilal do skoly i sve deti, k tamejsimu vyhlasenemu kazateli pateru Janu Jungbauerovi, ktery kazal v jeho materstine - nemecky.
Zemrel ani ne sedmdesatilety dne 19. ledna 1888 (jak uvadi jeho "umrtni list"bylo to ve tri hodiny rano). Za jeho vyjimecnou kostru nabizelo pozustalym znovu znacny obnos muzeum ve Vidni, ale ti rozhorcene a hrde odmitli. Seppova zena prezila sveho manzela o plnych ctyricet let a je pochovana na hrbitove ve Stasich spolu s nim v jednom hrobe.
Sumavaci Rankl Seppa dlouho uctivali jako sveho nejlepsiho cloveka, byl pro ne ztelesnenim starych dobrych casu, kdy si lide navzajem obetave pomahali...
RANKLOV
Prvni zminka o samote Ranklov je z roku 1869. Rankl Sepp statek prodal v 70.letech a odstehoval se do osady Jachymov ( soucast kralovacke rychty ve Stachach ) - chalupa, v niz 19.1.1888 zemrel, dodnes stoji a slouzi jako penzion. Ranklov ma i nemecky ekvivalent – Ranklau.
Rok 1869 zminuje jako 1.zminku o samote mj. encyklopedie "Sumava – priroda, historie, zivot". Tento udaj vychazi pravdepodobne z II. dilu Retrospektivniho lexikonu obci CSSR 1850-1970, kde se k heslu Ranklov uvadi: r. 1869 pod nazvem Ranklau osada obce Ziegenruk ( Cimruky; Kozi Hrbet ) v okrese Susice, r. 1880 osada obce Innergefild v tomtez okrese, v dalsich letech se jako osada neuvadi. Je samozrejme nepochybne, ze samota existovala jiz o mnoho desitek let drive (napr. na mape z doby tzv. II. vojenskeho mapovani z let 1836-52 je zakreslen statek “Klostermann“ a okolni planina nese oznaceni “Im Ranklau“), ale prvni zminka v tomto pripade neni totozna s dobou vzniku – jinak receno, rok 1869 je nejspis rokem, kdy byl Ranklov poprve statisticky podchycen a zpracovan v nejakem dobovem soupisu nebo lexikonu. Po roce 1869 se jiz Ranklov objevuje v soupisech pomerne pravidelne – v “Orts-Repertorium des Königreiches Böhmen“ (tedy Soupisu mist v Kralovstvi ceskem) je u nazvu Ranklov uveden 1 dum a v nem 8 lidi - 5 muzu a 3 zeny, tentyz udaj je pak i k roku 1878. V dobe narozeni Josefa Klostermanna se to misto jmenovalo dokonce Rankelau - Reckerberg (viz napr. genealogy.net). Jeho otec Mathias narozen Nitzau - Reckerberg, deda Johan Georg narozen Innergefild, praded Alexander narozen Klostermühle. Odtud mozna pochazi jejich jmeno…
Ranklovske staveni bylo po roce 1945 strzeno a jen kamenne rozvaliny zdenych casti domu svedci dnes o miste, kde staval.
Jachymov
Jde o puvodni sumavskou chalupu, pod Churanovem s vyhledem na Boubin, kde Rankl zil a 19.1.1888 zemrel.
Objekt se nachazi v lokalite Jachymov (puvodne Jachymuv Dvur) a patri pod obec Stachy.
Stachy - Hrob J. Klostermanna - byl puvodne nalevo od vchodu na stasskem hrbitove. Byl neudrzovany, zdevastovany, casti kostry dokonce vycnivaly na povrch. Zoufaly stav hrobu pry tehdy vubec nezajimal tamejsiho farare... Naprava zasluhou vsimavych lidi neprisla bohuzel vcas. Ostatky nebylo jiz mozne prestehovat a hrob je nyni spis pamatnikem. Byl prestehovan primo pred hlavni vchod do kostela, byva hezky upraven.
Historky o Seppovi
Obri fura
Celedini z horejsiho mlyna v Popelne u Obriho hradu jednou v sobotu prevratili zrovna na ceste, ktera vedla k Ranklove samote, prilis tezkou furu smrkovych vetvi. Ponevadz bylo uz kveceru, nezbylo jim nez vyprahnout kone a vratit se domu s neporizenou. Druhy den byla nedele a Sepp se tudy jako vzdycky tou dobou ubiral do kostela v Nicove. Kdyz uvidel prevraceny povoz, chytil obema rukama za zebriny a postavil vuz razem zpatky na kola. Z radosti nad vlastni silou si pak dovolil jeste maly zertik na ucet mlynarovy celedi. Nasel pri ceste poradny zulovy balvan, spis kus skaly, a posadil ho navrch te obri fury, ze aby vuz lip rovne stal. Kdyz se z Popelne prihrnula mlynarska chasa, trochu predcasne se radovala, ze je prace hotova. Nez totiz dostali ten balvan dolu z vozu, radne se jeste vsichni zapotili.
Meric sily
Na svatek Panny Marie Snezne chodi kazdorocne ze Stach procesi na pout do Kasperskych Hor. I bohabojny Sepp nikdy v pruvodu neschazel. Na kasperskohorskem namesti byl mezi mnoha jinymi atrakcemi i meric sily v podobe hodin s cifernikem. Tlak na predni stranu pristroje prenasela hodinova rucicka na kruhovou ciselnou stupnici. Lide, co uz znali Seppovu silu, premlouvali ho, aby taky zkusil stesti. I majitel merice mu dodaval odvahy a ujistoval pritom vsechny kolem, ze na cislo 12 jeste rucicka nedosahla: neni pry ostatne cloveka, ktery by to dokazal. Sepp si vsak jen mumlal pro sebe, aby mu dali i s celymi temi hodinami pokoj: "Lasst's mi mit dem Uhrl in Rouh." Kdyz pak neprestali s premlouvanim, popadl "hodinky" do svych obrich tlap a stlacil je takovou silou, ze rucicka preskocila pres 12 a uz se zpatky nevratila. Prasklo pero a bylo po merici. Majitel zbledl a kdyz se vzpamatoval, zacal laterit. "Nemel ste mi tu vecicku pucovat do ruky, tu to ted mate," opacil pomalu Sepp a sel pokojne dal svou cestou.
Polamane kolo
Jednou vezl Sepp z Vogelsangu (dnes zanikla samota Podlesi) do Stach dva bukove kmeny, ktere obnasely dohromady tak dva plnometry dreva. Nalozil ty velikany na vuz sam. Cestou ho vsak potkala nehoda: na vymlete hluboke ceste se mu jedno kolo doslova rozsypalo. Daleko siroko nebylo nikoho, kdo by mu mohl pomoci a do nejblizsi vsi bylo dobre pul hodiny cesty. Aniz by dlouho vahal, hodil Sepp polamane kolo navrch nalozenych kmenu, jednou rukou popadl napravu a nesl ji lehce za jizdy po svem boku, zatimco druhou rukou opratemi ridil sprezeni, nez dorazil po pulhodine k prvni chalupe vesnice…
Podivne namluvy
Kdyz bylo Seppovi tak dvacet let, sel jednou do Zhuri ke Krickelovym kosit louku Na hluboky (Tiefau). V poledne ho z domu zavolali do svetnice k jidlu. V kolebce tu lezelo male dite, devcatko, ktere prave prinesli od krtu. Dobracky Sepp mel deti uz tenkrat nade vsechno rad a tak neodolal a nahledl do kolibky. Devcatko zacalo spokojene broukat a tvaricka se mu rozzarila usmevem. To Seppa tak rozradostnilo, ze vyhrkl: "Ty devecko mala, na tebe si musim pockat. Voc ze ty budes jednou moji nevestou." A taky ze se tak i stalo. Ta mala v perince se pozdeji opravdu stala zenou sumavskemu obrovi a ulehla s nim i k poslednimu odpocinku na hrbitove ve Stasich.
( V romane "V raji sumavskem" nazyva Klostermann sveho hrdinu "Rankelsky Sepp" a nechava ho mluvit cesky.)
CESTA ZA KESKOU
Protoze Sepp mel dost tezky zivot, nechteli bychom jeho pamatku odbyt uplne snadnou keskou. Presto by vas nemeli cekat zadne zaludnosti.
Chteli bychom jen, abyste se podivali, kde prozil vetsinu sveho zivota - poznali mista narozeni i umrti - a take, kde nasel svuj vecny klid. Neni to moc velka oblast. Drive se zilo prevazne tam, kde se dalo dojit pesky...
1.) STACHY
N49 06.006 E13 40.099
Vezmeme to od konce. Zacneme ve Stachach - na hrbitove, kde je jeho hrob (nebo spis pametni deska).
U vstupu do hrbitova se muzete zastavit i na miste, kde byl jeho puvodni hrob N49 06.017 E13 40.105. Dnes tam lezi napr. Michael Pavel, ktery se shodou okolnosti dozil stejneho veku jako Sepp (a s jehoz rodnym jmenem se jeste setkate pozdeji).
Nynejsi Seppuv "hrob" najdete na uvodnich souradnicich. Je to blizko vchodu, po prave strane. Naproti je vchod do kostela. Na kostelni zdi byste si meli vsimnout udaju o stavbe kostela. Bude vas zajimat hlavne druhy udaj - tedy, kdy byl kostel znovu opraven. Tento udaj mozna najdete i na webu a abyste to nemeli ztizene, je zretelny i v dobe zavreni hrbitova.
Druha cifra (v hodnote stovek) letopoctu vam da hodnotu A.
2.) JACHYMOV
N49 06.310 E13 38.310
Nedaleko od Stach najdete jachymovsky statek, kde Sepp stravil posledni roky sveho zivota. Dnes je tu penzion s nabidkou projizdek na konich, ale hlavne tu zije prijemna rodina Borilova, ktera se o usedlost dobre stara (a da se i rici, ze ji zachranila pred zbouranim). S parkovanim je tu problem, bude vhodnejsi prijit po svych nebo prijet na kole. Budete-li mit stesti a bude doma pani Borilova, urcite vas rada seznami s osudy usedlosti i Rankla Seppa. Pred vchodem do domu si muzete v kazdem pripade prohlednout velky balvan, ktery pry na misto usadil sam Sepp, a to sam doslova! Muzete si tak udelat predstavu, jaky to byl silak.
Pro potreby hledani finalky si poznamenejte popisne cislo domu. Samozrejme ho najdete i na webu - zalezi tedy na vas, jake mate zajmy a zda se sem pojedete podivat. Nutit vas nebudeme...
Kdybyste ale byli velmi badatelsky zalozeni, mohli byste v katastralnim zaznamu najit cislo o jedna nizsi, nez je na dome. V tom pripade bych vam napovedel, ze potrebujete najit cislo sude... ;-)
Souctem cifer cisla domu ziskate hodnotu B.
3.) HORSKA KVILDA
N49 03.465 E13 33.518
Tady si muzete zjistit dalsi podrobnosti z osudu Rankla Seppa, at uz v infocentru nebo v hotelu Rankl. Pred hotelem najdete sochu, vytvorenou podle jedine fotografie R.S. Rankel je vyrezan ze ctyr polen palivoveho duboveho dreva a prace trvaly amaterskemu rezbari tri roky. Tady byste meli najit dalsi dulezity udaj - datum, kdy byla socha zhotovena.
Cifra v pozici mesice tohoto data vam da hodnotu C.
Ted uz byste meli mit vsechny indicie a muzete se po jednoduchem dosazeni cifer vydat do cile:
FINALE = N49 03.ACB E13 34.859
4.) RANKLOV
Cestu zakoncite v miste, kde se Rankl narodil a kde by jiste i rad zemrel, nebyt okolnosti v jeho zivote. Muzete se odtud vratit do Horske Kvildy, dojit na Zlatou Studnu, nebo, pokud jste prijeli autem, vratit se na blizke parkoviste N49 04.731 E13 33.434.
Nejlepe pujdete po zlute turisticke a na rozcesti U tri jedli N49 04.232 E13 35.399 odbocite, nebo prijdete primo z Horske Kvildy napred po zelene - kdyz z ni ale pujdete za sipkou, muzete tak narazit na mokrady a to i na cestach! Krome toho: CHODIT MIMO CESTY NENI V OKOLI FINALKY DOVOLENO!
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Lock&Lock Box o rozmerech 14x14x5cm.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Noste prosim radeji svou.
Casova narocnost: cca 80-180 minut podle stupne googlovani
Dostupnost autem: parkoviste od finale vzdaleno 3,5 km
drive-in: NE
CHARAKTER CACHE
Typ: kombinace mesto-priroda, trochu narocna na cas a v zime na kondici...
Technicke pomucky: nejsou potreba
Pristupova cesta: prevazne znacena cesta, finale dostupne pesky nebo na kole.
ZDROJE
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4783
http://www.sumavanet.cz/ranklsepp/
Listy Prachaticka, c.301, 1998
Hans Kollibabe – Historky o Seppovi, 1930
Prednaska v ramci Roku oslav Karla Klostermanna 2008
| KARMA |
Aktualni verze: misto c. 1, krabicka c. 1 (od 16.7.2008) |
Aktualni stav: zrejme ztracena, archivace |
 |
Misto i provedeni se osvedcily. Zmeny neplanujeme, ale po nasem presunu ze Sumavy bude mene prilezitosti k udrzbe. Snad i bez toho keska jeste dlouho vydrzi...
|
| KEŠKY |
Posledni editace listingu: 26.9.2011 |
Posledni kontrolni navsteva: 16.7.2008 |
DEKUJEME ZA NAVSTEVU
 |