[CZ]
Pitkovická strán je pulhektarové místo na pravém brehu východního konce údolí Pitkovického potoka. Ostroh z predprvohorních modrošedých jílovitých bridlic je na východní strane otevren starým stenovým lomem a na jeho temeni prežívá dobre zachovaný cenný stepní ekosystém s výskytem teplomilných spolecenstev rostlin i živocichu. Svah má prevážne jižní expozici.
Chránené území bylo vyhlášené r. 1969, je na západe omezeno porostem borovice cerné, dubu zimního, s vtroušenými jeráby a trnovníkem akátem, v horní cásti trnkou. Východne je vysázen dubový lesík. Lokalitu vymezuje zábradlí, aby chránené druhy nebyly niceny sešlapáváním.
Spolecenstva jsou urcována zejména hloubkou vrstvy vytvorené pudy. V melké pude na hrane lomu se vyvinulo spolecenstvo suchomilných lišejníku a mechu (ploník chluponosný, rohozub nachový) s chmerkem vytrvalým a jestrábníkem chlupáckem. Dále na hlubší pude je spolecenstvo rozrazilu Dillenova s krivatcem ceským, silne ohroženým chráneným druhem, který casne z jara rozkvétá žlutými kvety. s nimi vyrustá mochna písecná, osivka jarní, pomnenka drobnokvetá a další druhy. Nejvyvinutejší travinné spolecenstvo je prezentováno porosty koniklece lucního ceského s ovsírem lucním a dalšími druhy, napr. kostravou žlábkovitou, smelkem štíhlým, rozrazilem klasnatým, lomikamenem zmatým, jetelem horským, hvozdíkem kartouzkem, hlavácem bledožlutým a j. Zde se k ohroženým druhum vedle koniklece lucního radí chrpa chlumní. Celkem lze na travnaté ploše napocítat kolem 100 druhu cévnatých rostlin.
Mylná by však byla predstava, že plocha je chránena pouze pro tri jmenované ohrožené a chránené druhy. Chráneno je celé spolecenstvo, vcetne pudních mikroorganismu, rostlin i bezobratlých.
Akutní ohrožení lokality zpusobuje pronikání expanzního ovsíku vyvýšeného a zarustání drevinami.V dobe poledové pred 10-8000 lety bylo u nás podnebí teplejší, srovnatelné s dnešní jižní Evropou. Tomu odpovídalo rozšírení stepí a lesostepí. Pozdejší zmena klimatu k dnešnímu chladnejšímu a hlavne vlhcímu dovolila šírení lesa a puvodní stepní formace prežívaly jen na omezených místech. Zarustání drevinami bránila od neolitu i pastva. Ješte v první polovine 20. století se takováto místa vypásala ovcemi, kravami a hlavne kozami.
Dnes nezbývá než napomáhat udržení spolecenstva nahrazením pastvy kosením. Tím se omezuje šírení ovsíku vyvýšeného a odstranují se semenácky drevin a výmladky, které by zastínením i zvlhcováním detritu na drnu zpusobily vymizení stepních organismu.
Pro neinformované je pak prekvapením pohled na pracovníky ochrany prírody se sekackou a hrábemi na ploše se zákazem vstupu. Deje se tak ve vegetacním období (v cervnu) podle režimu, který presne vymezili odborníci v plánu péce, a proto nejsou puvodní druhy ohroženy. Jako nejagresivnejší plevel útocící na plochu se jeví (vedle ovsíku a ruže šípkové) témer neznicitelný trnovník akát. Jeho potlacování je úsilí nejen bodlavé, ale hlavne nikdy nekoncící.
Je opravdu nezbytné dodržovat obcházení plochy po stezce podél zábradlí. Nijak vás to neochudí, protože hledané druhy místy zasahují na dohled ke stezce. Sešlapávání by je ohrozilo, nemluve o krádežích kvetoucích jedincu vyrýpáváním.
Prosím v žádném prípade nevstupujte na plochu,
cache tam urcite není!
Hodnocení cache na Geocaching.cz
