Skip to Content

This cache has been archived.

Mel-Man: [i][red]Dekuji vsem za navstevu, za logy a nazory. Po prestehovani hradniho pana mi nezbyva, nez ulozit tuto cache do archivu. Zda bude mit nasledovnici zatim neodhadnu, ale zrejme ne...[/red][/i]

More
<

GZ Barrandov

A cache by Mel-Man Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/04/2007
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

"Je obdivuhodne, jak zakon meri kazdemu stejne.
Zakazuje bohatym, stejne jako chudym,
spat pod mostem, zebrat na ulici a krast jidlo."

Anatole France




Tato cache je tematicky moje druha v poradi - po Graffiti Zone Tesnov , tykajici se otazky sprejeru ve mestech. Od puvodni predstavy, ze takto zmapuji i dalsi prazske sprejerske zony, jsem zatim upustil a i tato cache jiz byla pred zrusenim. Po skonceni stavebnich praci, kvuli nimz mela cache v lete 2008 pauzu, jsem se sem vydal, abych se rozhodl, co dal. Zjistil jsem, ze uz tu neni takovy neporadek a ze je i na co se, sem tam, koukat. Navic byla pekna, slunna nedele a prochazka kolem vody mne prijemne naladila. Nadale je to tedy keska sprejerska, ale nyni az "v druhem planu"... Mimochodem: ackoliv to az tak nevypada, i tento prostor ma sveho spravce, ktery zajistuje uklid (i po sprejerech). Firma, ktere za to vyplaci udajne Kc 14.000,- mesicne tuto svou povinnost ale nebere az tak vazne. Vzdyt na jare se o uklid vzdy postara skautska organizace...

Vyraz "bezdomovec" nebo "homeless (houmles)" ve vas vzbudi soucit nebo spis odpor? A co osobni setkani...?
Uprimne: ani ja nevyhledavam mista, kde se zdrzuji, nemam mezi nimi kamarady a nebyl jsem dosud jednim z nich.

Tato moje cache, puvodne zamerena prevazne na grafitti, a logy k ni, mne vsak primely se s problematikou bezdomovectvi bliz seznamit.

Vzdyt bezdomovcem se v zivote muze stat kazdy z nas a ne kazdy takovou situaci dokaze zvladnout...

Zvladli byste zit v Praze jako bezdomovec? Bez penez. Dokazali byste si sehnat neco k jidlu? Nasli byste si misto kde prespat? Aspon tri dny...Takove otazky byly vyzvou pro ucastniky medialni "Reality Show" akce s nazvem "72 hodin", ktera v roce 2005 probehla v Praze. Zucastneni si meli vyzkouset, jake to je zit na ulici... Jako kazda "reality show" to ovsem byla spis zabava...


Scitani bezdomovcu
Projekt byl realizovan v unoru 2004. Scitaci komisari meli k dispozici predem pripravene mapy scitacich okrsku s vyznacenymi znamymi misty pobytu bezdomovcu. Pri scitani se ovsem ukazalo, ze urcita skupina bezdomovcu je i pro odborniky, vcetne terennich pracovniku, prakticky neznama. Ziji v uzavrenych komunitach v extremnim vylouceni na obtizne dostupnych a skrytych mistech, jako jsou kanalizacni potrubi, teplovody, vetraci sachty, podzemni chodby, opustene domy apod. Tito lide vetsinou ani nevyhledavaji pomoc socialnich sluzeb. Podle vypovedi bezdomovcu muze dosahnout pocet osob takto prezivajicich radove stovek! Z vysledku scitani vyplynula informace, ze pouze necelych 24 % zaznamenanych bezdomovcu nocovalo v luzkovych zarizenich socialnich sluzeb, i kdyz jejich kapacita byla zaplnena temer na sto procent. Krome nich travilo mrazivou noc na zidli nebo na podlaze dennich center dalsich 13 % osob. Zbyvajicich cca 63 % bezdomovcu nemelo ani teoretickou moznost legalni ukryt pred mrazem vyuzit.Celkovy pocet bezdomovcu zaznamenany v prubehu scitani dosahl 3 096 osob, z toho 2 662 muzu (86 %) a 434 zen (14 %). V luzkovych zarizenich bylo 23 %, v dennich centrech 13 %, v dalsich institucich 3 % a v MHD 10 % osob, venku bylo zjisteno 51 % bezdomovcu.
(I. Hradecky a kol.: Scitani bezdomovcu Praha 2004, zaverecna zprava)

Politicke prostredi

Pro pochopeni prevladajiciho negativniho vztahu k bezdomovcum je treba zminit nedorozumeni a omyly v pouzivanych pojmech. Pro bezdomovce se v bezne komunikaci pouziva slovo „bezdomovec“. Tomuto terminu vsak siroka verejnost rozumi prevazne ve zuzenem vyznamu „rough sleeper“, pripadne „roofless“ - osoby, ktere nevyhledavaji socialni sluzby nebo je vyhledavaji jen sporadicky. Casto lide nerozlisuji mezi bezdomovci a zebraky, kteri bezdomovci nejsou. Tak se slovo „bezdomovec“ stava pojmem pro zanedbaneho, spinaveho, zapachajiciho a obtezujiciho cloveka. Naproti tomu stoji skutecnost, ze bezdomovci, kteri prijimaji socialni sluzby, mohou byt nerozeznatelni od jinych osob. Z podobnych nedorozumeni vznikaji agresivni nalady ve verejnosti, ktere jsou casto povzbuzeny kratkozrakym vyrokem nektereho mistniho politika.

Verejna sprava
Jiz nekolik let usiluji poskytovatele socialnich sluzeb pusobici v Praze o zrizeni zimniho nocniho utulku pro bezdomovce, kteri spi venku. Hlavni mesto Praha je vsak rozdeleno na 22 mestskych casti, ktere maji kazda svou samospravu. Bez jejich souhlasu nemuze HM Praha zimni nocleharnu zridit. V zime 2004-2005 byly postupne vybrany ctyri odlehle lokality pro zrizeni docasneho zimniho utulku, ale vsechny ctyri samospravy mestskych casti zamer odmitly. V zime 2005-2006 byl zrizen docasny zimni utulek v najatych prostorach prazdneho soukromeho domu, ale po kratke dobe byla rozpoutana populisticka kampan se znaky xenofobie a nocleharna byla uzavrena. V cervnu 2006 bylo zruseno denni centrum u hlavniho nadrazi, kteremu vypovedel najem novy soukromy majitel. Obvyklym argumentem pro odmitani socialnich sluzeb pro bezdomovce je oznaceni mista jako „rezidencni lokalita“. Projevuji se zretelne snahy resit „problem s bezdomovci“ (misto problemu bezdomovcu) perzekuci, represi, zneklidnovanim, obtezovanim. Zejmena lokalni politici se snazi vytlacit bezdomovce ze sveho teritoria do sousednich mist, z centra na okraj mesta, z okraje do centra nebo za hranice mesta...

BEZDOMOVEC - HRDINA


Zachraneny Vendelin Ctvrtek

Za chladneho dne na samem konci podzimu (17. 12.07) nasel bezdomovec v kontejneru novorozence misto pouzitelnych zbytku potravin k snidani. Cekal pak pred kontejnerem, az pujde nekdo kolem. Trvalo 20 minut, nez nasel nekoho, kdo zajistil pomoc...

 

Jak to videl psychiatr

Co jsme mohli videt od pocatku, kdybychom se divali nikoli dojate, ale psychiatrickyma ocima?Nalez cloveka v odpadkovem kontejneru - ziveho ci mrtveho - je sokem pro kazdeho. Primerena reakce zdrave uvazujiciho cloveka pri nalezu ziveho novorozence v kontejneru za prosincoveho chladu je, ze ho vyjme a okamzite zastrci za bundu, nebo jeste lepe za kosili a utika s nim pro pomoc. Pri teplotach kolem nuly rozhoduje kazda minuta. Jestlize dospely clovek stoji 20 minut nad kontejnerem a vola na lidi, aby pomohli, je to nepochybny projev chorobne bezradnosti a psychiatr musi premyslet nad jeji pricinou…O pripade informovala TV Nova a radni Janecek osobne zachranci podekoval. Pan S. dostal misto na ubytovne, namisto v kanalizaci se vyspal v posteli, a dokonce ziskal docela slusne placenou praci. To je vsechno v poradku. Nikdo ovsem nerozpoznal, ze je nemocen. Pred ocekavanym happyendem se objevila krize. Pan S. hned nasledujiciho dne vyskakuje z okna ubytovny a zpusobuje si odreniny a kompresivni zlomeninu obratle. Je odvezen do fakultni nemocnice a velmi peclive vysetren. Pri vysetreni vsak napada lekare a je vysloveno podezreni na dusevni poruchu. Je tedy prevezen do psychiatricke lecebny. V ni je prijat, coz nelze interpretovat jinak, nez, ze trpi dusevni poruchou.Ze jde o cloveka, kteremu musi nejdriv pomoci zdravotni psychiatricka pece, aby mohl prijmout socialni podporu, bohuzel nerozpoznali ani klinicti psychologove, ani socialni pracovnici, kteri pro to nejsou ani skoleni.

Media neboli nastroje zprostredkovani
Verejnost si prozivani cloveka s dusevni poruchou neumi predstavit, proto se nelze divit vyjadreni v internetove diskusi:

    „Myslim, ze tlak nasich socialnich pracovniku by ustal malokdo, z nich by byl na hlavu kazdy. Chlapa, co 12 let beha po svete, kdy chce a kde chce, nutit do podepsani pracovni smlouvy a nastup hned v pondeli? Holt kazdy nechce vydelavat na ty nase kapitalisty.“

nebo:

    „Byt "homeless", je ve vetsine pripadu "way of life" a ne, jak se nam snazi namluvit levice, negativni produkt kapitalismu. Vetsinou se jedna o lidi, kteri chteji byt svobodni a skromne zivobyti je jim milejsi, nez poklonkovat autoritam.“

     Tyto nazory jsou nesmyslne. Zit v teplovodni sachte se clovek rozhodne jen pod diktatem zimy a chudoby, neni to svobodne rozhodnuti a uz vubec ne boj proti autoritam. Uz pred dvema sty lety byl nekterymi intelektualy takto interpretovan a idealizovan „svobodny zivot“ Cikanu, kteri az do poloviny minuleho stoleti nesmeli zustat nikde dele nez 48 hodin.Bezdomovcu trpicich psychozou je 20-40%. Jejich bezdomovectvi neni dobrovolne prijaty zivotni styl, jak rika mytus, ale dusledek radne neleceneho onemocneni. Protoze se o bezdomovce po teto strance temer nikdo nestara, jsou rozpoznani obvykle tak, ze jsou do lecebny privezeni za asistence policie po konfliktu v nemz se chovali "divne", casto po urazu nebo behem leceni nemoci, kdyz se pri osetreni chovaji napadne. Casto se pak ukaze, ze zrejme trpi psychozou radu let a nikdy nebo uz dlouho nebyli leceni. Misto zivota, v nemz by byli v lepsim pripade vyleceni a platni, v horsim mene nemocni a schopni se spolecensky zaradit, prozivaji zivot opovrhovanych vydedencu ve spine, hladu a zime.    Dusevne nemocni bezdomovci se casto z psychoticke motivace vyhybaji mistum, kde se jim nabizi pomoc. Objevi-li se po rade let v lecebne, jsou v CR uznani plne invalidnimi, podle zakona jim vsak invalidni duchod nenalezi, protoze nemaji „odpracovana leta“, nebyli ani hlaseni na uradu prace, o zacatku onemocneni neni pro posudkove komise presvedcivy doklad. Jsou pak leceni a po leceni v lecebne i „ubytovani“, protoze ustavy socialni pece nemaji o chude zajem. Plati se tedy ze zdravotniho pojisteni. Prodluzujici se cekaci doba pro vsechny na ustavy socialni pece se Zakonem o socialni peci (106/2006 Sb.) prodlouzila pro chude na nekonecno. Podle noveho zakona totiz vubec nikdo za socialni peci neodpovida. Drive to byl alespon formalne stat, dnes uz nikdo. Kraje si totiz prosadily, ze ony to nebudou, O potrebne se MUZE starat kazdy, kdo splni zakonem dane podminky, nikdo vsak NEMUSI. Mesto Praha se tedy o bezdomovce, vcetne tech marne cekajicich v psychiatricke lecebne, stara tak, ze se snazi snizit pocet luzek v uz tak preplnenych lecebnach. Misto lecebenskych luzek navrhuji ideologove „komunitni pece“ leceni nemocnych v jejich „prirozenem prostredi“- tim je ovsem pro bezdomovce ulice. Tedy: cim mene luzek, tim vice bezdomovcu. Praha navrhuje pro dusevne nemocne „komunitni peci“. Nic proti tomu. At ji tedy zrizuje a plati misto podpory parazitnich organizaci, ktere o ni jen mluvi. Ustavy socialni pece pro trvale cekatele jen v lecebne v Bohnicich by v Praze staly asi 400 milionu behem nekolika let. Patri to k potrebam mesta mnohem dulezitejsim nez olympiada...    Jen, aby to u nas nedopadlo jako v Madarsku, kde za 5 let zrusili 60% psychiatrickych luzek. K 31. 12. 2007 skoncil i slavny Institut psychiatrie a neurologie v Budapesti. Nemel dluhy, podle publikaci byl druhym nejlepsim ustavem v Madarsku. Ovsem developeri projevili zajem o pozemky…    P.S.: Clovek, ktery zachranil Vendelina Ctvrtka, Miroslav Szamszeli, po ukonceni lecby ziskal praci jako udrzbar Prazskeho centra soc. sluzeb.
Rocniho vyroci Vendelinovy zachrany se vsak nedockal. V rijnu 2008 v pavilonu c.11 bohnickeho sanatoria zemrel na zaduseni (s diagnozou schizofrenie)
Vendelin je zdrav...

POJEM "BEZDOMOVEC"
Lide, pro nez se u nas vzilo oznaceni „bezdomovci", v Ceske republice de jure neexistuji. A v mezinarodnim pravu se pojmem bezdomovec (homeless) oznacuje cizinec, zijici v zemi bez povoleni uradu a bez statni prislusnosti. Pro naseho cloveka, postradajiciho domov, ma odborna mluva termin „obcan bez pristresi", ktery patri do skupiny „obcanu spolecensky neprizpusobenych", coz ale taky neni pravni vymezeni.


Priciny bezdomovectvi
Je to napriklad: ztrata zamestnani ci bydleni, nizka uroven zivotniho minima, nedostatek cenove dostupneho bydleni, zadluzenost, rozvod ci rozpad rodiny, rozchod partneru zijicich spolu „na hromadce", otresne rodinne podminky (tyrane ci sexualne zneuzivane zeny nebo deti, zeny ci deti alkoholiku...), psychicke a citove zhrouceni, odchod z detskych domovu, kde mladi lide nemohou po vyuceni a dosazeni plnoletosti dale zustat, propusteni z vezeni, smrt nekoho blizkeho, osamelost, nesamostatnost, stari, dlouhe cekaci doby na umisteni v domove duchodcu, mentalni retardace, fyzicka ci psychicka choroba, alkoholismus, drogy, hracstvi ci jina zavislost, uprchlictvi, migrace...Podle vyzkumu je nejcastejsi pricinou bezdomovectvi ztrata zamestnani (23 %), nasleduje rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), vykon trestu (5 %), spatne hospodareni (3 %), vystup z ustavniho zarizeni (2 %), jine priciny tvori 29 %.Pouze u 7 % bezdomovcu ma jit o dobrovolne rozhodnuti (ovsem i zde je treba vzit v uvahu jejich psychicky stav a dalsi okolnosti).

Problemy bezdomovcu

Krome toho, ze nemaji domov, nemaji ani rodinne zazemi, nekoho, kdo by jim pomohl. Mnozi z nich trpi velkou osamelosti.S tim, ze bezdomovci nemaji kde bydlet, souvisi to, ze jsou tezko zamestnatelni. A to ze tri ruznych pricin:

1) Ztrata dokladu. Bezdomovci jsou casto obeti drobne kriminality. Obnova dokladu je velmi zdlouhava a maloktery bezdomovec si je schopen je obstarat bez vnejsi pomoci. Castym jevem u bezdomovcu je totiz jakasi „byrofobie", chorobna obava z jednani pred urady a institucemi, casto generovana odbyvanim, aroganci a pohrdanim nekterych uredniku.

2) Zamestnavatele zajima, kde bydlite. A kdyz uvedete „nadrazi" ci „Armada spasy", neni prilis velka nadeje, ze vas zamestnaji.

3) Kdyz je clovek dlouho nezamestnany, a navic zije na ulici, po case ztraci schopnost pracovat. To je objektivni skutecnost, potvrzena psychology, zabyvajicimi se fenomenem bezdomovectvi.

A nejenze bezdomovci nemaji kde bydlet a tezko by sehnali praci, ale vetsina z nich ani nema narok na podporu v nezamestnanosti ci na socialni davky. To vse je totiz vazano na trvale bydliste (byt fiktivni), ktere bezdomovci bud nejsou schopni prokazat (opet - ztrata dokladu), nebo je tak daleko od mista, kde pobyvaji, ze nejsou schopni tam dojet, resp. tam opakovane dojizdet (napr. takovy bezdomovec z Karvine jde do Prahy, kde ma vice sance najit pomoc ci dokonce praci - nebo si to alespon mysli - ale v Praze zas nedostane podporu ani zadne jine davky).

    Dalsi zavazny problem bezdomovcu je jejich zdravotni stav. Skoro 90% ceskych bezdomovcu trpi nejakou chorobou ci postizenim. Navic vetsina z nich trpi take nedostatkem kvalitni stravy (nekdy dokonce hladem) a nedostatecnou hygienou. A protoze mnozi z nich nejsou zdravotne pojisteni - opet z vyse uvedenych duvodu - nemaji dle ceske legislativy narok na zdravotni peci. Tim vsim je dana jejich relativne kratka zivotni draha... Kazdorocne pak zemrou v ulicich desitky bezdomovcu...

 

UMRTI BEZDOMOVCU

 

Dva pokusy o upaleni bezdomovcu
    V kvetnu 2005 behem dvou po sobe nasledujicich dnu byli v Praze na dvou mistech podpaleni dva bezdomovci. Pri prvnim napadeni nekdo brzy rano polil benzinem bezdomovce spiciho na lavicce v lesoparku na okraji mesta. Bezdomovec Zdenek, byl bezprostredne hospitalizovan v nemocnici s popaleninami zejmena na obliceji a na krku, ohen mu poskodil take dychaci cesty. Po propusteni z nemocnice se ubytoval v azylovem dome. Lekar z ordinace pro bezdomovce mu zprostredkoval rehabilitace. Jeho zdravotni stav se zlepsuje. Za pomoci socialnich pracovniku mu byla priznana mimoradna davka socialni pece, je jiz registrovan na urade prace a jsou mu vyplaceny davky socialni pece ve vysi zivotniho minima. Zdenek pracoval v povrchovych dolech. Po ztrate zamestnani prestal platit najemne, byl vystehovan do holobytu a posleze se ocitl bez pristresi. S rodinou se nestyka – nemuze od ni ocekavat pomoc. Odjel do Prahy, prezival na ulici, v zime vyuzival moznost prenocovani na zidli v dennim centru. Dvaadvacetilety petkrat soudne trestany muz, ktery je obvineny z pokusu o vrazdu, svou ucast na cinu popira.
    Druhy pripad se stal v tramvaji. Triactyricetilety bezdomovec, pan V. vzplal ve voze, ktery dojizdel na konecnou zastavku do Divoke Sarky. Ridic muze uhasil praskovym pristrojem. Muz utrpel popaleniny na 20% povrchu tela, prodelal nekolik plastickych operaci. Mestsky soud v Praze odsoudil k osmi letum vezeni muze, ktereho ridici tramvaji znaji jako fanatickeho milovnika tramvaji, „velkeho chlapce“, podle soudniho znalce trpi poruchou osobnosti. Ten se u soudu hajil tim, ze ho k cinu vyprovokoval ridic, ktery byl take obvinen ze spoluucasti na tomto nasili.


Vrazdy bezdomovcu v Plzni

    12. dubna 2006 dopoledne objevili lide v arealu byvaleho vystaviste v Plzni mrtva tela dvou bezdomovcu ve veku 44 a 49 let a tretiho muze zraneneho. Tela obeti lezela za plechovou ohradou nedaleko reky, kde bezdomovci prezimovali v pristrescich. Tam take na ne vrah zautocil. Z charakteru zraneni se usuzuje, ze bezdomovce ubil tvrdym predmetem. Policie pripad vysetruje jako dvojnasobnou vrazdu a pokus vrazdy. Tato vrazda muze souviset s pripadem starym dva roky, kdy ve stejne lokalite utocnik brutalne zbil bezdomovce, jehoz lecba trvala nekolik tydnu. Utocnik nebyl nikdy zjisten. Areal byvaleho vystaviste je soukromy pozemek, policie na nej nevstupuje. Policie proveruje take verzi, podle niz by mohl vrazdit treti bezdomovec, ktereho tezce zraneneho z mista odvezla zachranka.

Nasili v Opave

    V breznu 2006 odsoudil okresni soud v Opave tri mladiky za vrazdu na 13 a 12 let do vezeni. Vse se odehralo mezi pulnoci a ranem 23. kvetna 2005 na vlakovem nadrazi v Opave. Soud konstatoval, ze se spolecne domluvili, ze bezdomovce zbiji a spolecne si take na nadrazi nasli zbrane – dlazebni kostky a kul. Mladici nejdriv popijeli vino na nadrazi, pak zjistili, ze nedaleko jsou dva bezdomovci, ktere znali. Nasbirali si tezke betonove dlazdice a vyzbrojili se drevenym kulem. Pak bezdomovce, kteri byli take opili, prudce napadli. Hazeli po nich pripravene dlazdice, kopali je a nakonec prisel na radu dreveny kul, kterym dostavali napadeni rany do hlavy a krku. Podle rozsudku jim mladici dokonce snozmo obema nohama skakali na hlavy, aby byla zabava vetsi, mavali pritom rukama, jako andelicci, kteri uz se s dusi ubitych vznaseji do nebe. Zbite bezdomovce nechali mladici lezet a odesli. Sedmatricetilety bezdomovec M. K. utrpel vazna poraneni hlavy a na jejich nasledky zemrel. Osmactyricetileteho muze, P. M. zachranili lekari po prevozu do nemocnice. Podle statni zalobkyne Brigity Bilikove ubili mladici bezdomovce jen tak, pro zabavu...


POMOC BEZDOMOVCUM
 

Ceska republika nema ani jedinou instituci, ani jedno oddeleni Ministerstva prace a socialnich veci ci jineho ministerstva, ktere by se problemem bezdomovectvi zabyvalo. Zadny komplexni plan, jak se s timto problemem vyporadat. MPSV sice prispiva svymi dotacemi na azylove domy a jine ubytovny pro bezdomovce (prevazne provozovane krestanskymi organizacemi), ale tyto dotace zdaleka nezabezpecuji jejich provoz. Mesta se problemem bezdomovcu take prilis nezabyvaji. Pouze tretina mest provozuje levnou ubytovnu pro bezdomovce.Azylove domy a ubytovny pro bezdomovce v Ceske republice provozuji prevazne charitativni organizace (Armada spasy, Nadeje, Sestry matky Terezy...). Tato pomoc se ale nedostava zdaleka vsem bezdomovcum.Bezdomovcum pomaha take poulicni casopis Novy prostor (puvodne Patron), ktery od konce roku 1999 vydava obcanske sdruzeni Novy prostor. Od unora 2001 vychazi druhy poulicni casopis, Patro (vydava obcanske sdruzeni Mezipatro). Novy prostor stoji 25 Kc, Patro 19,90 Kc a polovina penez z kazdeho cisla zustava prodejci.

STREETPAPER
Termin streetpaper neboli poulicni casopis se nejcasteji vztahuje k projektum, ktere maji pomoci socialne slabym a bezdomovcum. U nas vychazi sestym rokem Novy Prostor, v zahranici jde o vice nez sto podobnych titulu. Nejznamejsi vychazi v Londyne pod jmenem The Big Issue.Kazdy streetpaper je casopis prodavany lidmi v nouzi. Zatimco vsak ve Svedsku s nekolika tisicovkami bezdomovcu maji tri streetpapery, z nichz dva na kridovem papire, v Argentine, kde ziji statisice lidi pod hranici chudoby, maji streetpapery dva, oba na recyklovanem novinovem papire. V Londyne nebo Skotsku nemaji nejmensi problem s celebritami na uvodni strance a spoustou reklamy, zatimco ve slovinske Lublani vydavatele tvrdi, ze cokoliv jineho nez hruby papir, cernobile a temne fotky, hodne angazovane a studentsky levicove texty o bezpravi na bezdomovcich by se rovnalo zaprodani vlastni duse. Obvykla jsou socialni temata a osudy lidi zijicich na ulici. I kdyz napriklad dnes jiz neexistujici madridsky streetpaper Millhistorias vznikal jen z ctenarskych SMS diskusi na predem stanovena temata...

POHLEDY ODJINUD...
 

HOMELESS SHELTER

Homeless shelter je akce v USA na podporu lidi, kteri nemaji vlastni strechu nad hlavou. Obvykle se mistni farnost zavaze, ze na urcitou dobu bude poskytovat nocleh s veceri a snidani danemu poctu bezdomovcu: nekteri dobrovolnici uvari doma veceri, jini jidlo serviruji a dalsi dohlizeji na bezdomovce behem noci. Vyznam maji tyto akce hlavne v mrazivych mesicich. O tom, jak to probihalo letos v zime, si muzete precist clanek od ceskych ucastniku.

 

Vylet do San Francisca

(pepperos 2007)

"V ulickach velkomesta jsem objevil neco, co v Praze neni obvykle. Zpusob, jakym tady lide bez domova ziji. Je tady malo zapachajicich tel lezicich vedle rozbitych lahvi od piva. Na rozdil od nasich homeless, americti bratri a sestry se aktivne zapojuji do zivota ve meste a vydelavaji si nekdy i slusne penize. A tak neni vyjimkou videt desitky osuntelych postav, kteri si kupuji kazdodenne jidlo ve fast foodech ci poulicnich stancich, vlastni MP3 prehravace a nekdy i pocitac. Mistni bezdomovci se zivi poulicni zabavou. Nekdo jen suse drzi ceduli s napisem “Why lie, I need beer!”, jini hraji na hudebni nastroje, predstavuji se turistum, prodavaji obcerstveni ci obrazky a bavi cizince. Jako bezkonkurencne nejlepsi napad povazuji nasledujici:

Jeden snedy homeless si postavil rybarskou zidlicku doprostred rusne ulicky a do ruky si vzal sve velke olistene vetve a schoval si za ne oblicej. Lidi okolo prochazeli a podivne si onoho “blazna” prohlizeli. Znenadani muz prudce pohnul jednou vetvi a zarval jako spravny domorodec na ostrove lidozroutu. Kazdy se leknul a okolo se jiz kupila spousta lidi, kteri zabave prihlizeli. U stolicky samozrejme nechybel kelimek pro prijem bankovek a minci. Myslim, ze na bezdomovce dostaval velice dobry plat. Odhaduji to na 40 ci vice dolaru za hodinu. Myslim, ze by se meli ti nasi alkoholici vzchopit a neco take usporadat. Videt schoulene spinave telo v rohu ulice neni pekny pohled a ani ten, kdo v rohu lezi se urcite neciti nejlepe."

 

Homeless World Cup

V lete 2008 probehla narodni kvalifikace na 6. mistrovstvi sveta bezdomovcu ve fotbale.

O postup hralo sedm tymu slozenych z klientu Sananimu, Armady spasy a dalsich organizaci. Svetovy turnaj se uskutecni v australskem Melbourne.

"Fotbal vetsina hracu vnima jako moznost zmenit svuj dosavadni zivot, neco dokazat a take reprezentovat republiku v zahranici," rekl pred prvnim zapasem fotbalista bez domova Josef Sindelar. Trenovat muze kazdy den, bydli totiz ve starem aute v blizkosti fotbaloveho hriste v Praze-Zlicine...



 

BOREC NA KONEC...

 

"Borec na konec je bezdomovec"

    Jaroslav (55) nema obcansky prukaz ani rodny list. Spal pod mostem, v parku i po ubytovnach. Ale homeless mu nerikejte. Ma svuj hrad.
"Pojdte dal," zve me do sveho kralovstvi zarostly muz v ksiltovce. "Tyden jsem tady mel zenskou a ted nemuzu nic najit," prohodi a odejde sundat piskajici konvici z ohne. Pohodlne se usazujeme v obyvaku o rozmerech 2 x 1,5 metru, Jarda si zapali a ztlumi radio. "Kdyz tak tam nepiste, kde presne bydlim. Nechci, aby z toho byla turisticka atrakce," pozada me a zacina vypravet, jak prisel na napad vytvorit jednu z nejpozoruhodnejsich staveb v Praze. "Kousek odsud jsem mel postaveny stan. Kazdy den jsem ho musel sbalit a spolu s ostatnimi vecmi nosit po meste. Navic me neustale vyhaneli policajti a rikali, at si nekde jinde postavim boudu. Rekl jsem jim, ze bouda je hnusna a at me neserou, ze si tady postavim treba hrad." Material, prevazne drevo a polystyren, si obstaral ze zbytku na okolnich stavbach. Hrad ho nakonec stal jen 250 Kc, nejvic dal za barvy a lepidlo. Naradi mel svoje: stoletou pilku, sekerku, dlato a rasple.
    Vysledkem je staveni na brehu Vltavy, vyvedene do posledniho detailu. Veze, okenni rimsy a samozrejme hradby. Detsky hrad jako z Disneylandu, jehoz nejvyssi vez meri 2,5 metru. Zadni stena je oprena o zed, zpevnujici jeden z hlavnich dopravnich mostu v Praze. Od nedaleke cyklostezky je hrad oddelen temer neprostupnym houstim.
Vnitrek tvori dve mistnosti rozdelene americkou vlajkou. Vypada to tu trochu jako v rodinnem stanu v kempu na Lipne. Nechybi stolecek, zidle ani mobilni policky. Svetlo a teplo zajistuje petrolejka. Zabavu zase knihy, casopisy a hudba. Loznice je na rozdil od obyvaku nizsi a zvenku pripomina rakev, obehnanou hradni zdi.
"Od te doby, co jsem to tu postavil, nemam o spolecnost nouzi. Obdivuji to i policajti a radi se zastavi na kus reci." Letos na carodejnice sem mistni policejni hlidky Jarda pozval na grilovani.
Do budoucna planuje pristavet vetrny mlyn a pomoci dynama napajet zarovku v obyvaku. Stavebni povoleni neresi, rika tomu rusky styl. Nejdriv postavite, pak zadate...

    Narodil se v Praze, vyucil se tesarem a truhlarem - sikovnost zdedil po dedovi-umeleckem kovari a otci, fotografovi, loutkoherci a naruzivem kutilovi. Ozenil se, byl spokojeny v praci, s manzelkou se prestehoval do Chomutova. "A prece nam chybelo to nejdulezitejsi. Zjistili jsme, ze zena nemuze mit deti. Ja byl stale na cestach a ona sama. Nemohlo to skoncit jinak."Rozvedli se v roce 1987. "Nerozesli jsme se ve zlym. Vsechno jsem ji nechal. Zbyly mi dva hrnicky a dva talire."
    V devadesatych letech pracoval na stavbach a vyzkousel si podnikani.
"S kamaradem jsme si u nemeckych hranic pronajali v prizemi penzionu restauraci. Darilo se nam skvele, poradali jsme zabijackove hody a jezdili k nam hosti az z Prahy. Pak nam z niceho nic vypovedeli najemni smlouvu a bylo po praci. Casem jsme zjistili, ze horni patra si zrekonstruoval mistni mafian a chybel mu k tomu bar. Tak jsem skoncil zase na stavbe."Ztrata podniku vsak nebyla zdaleka tim nejhorsim, co ho v zivote potkalo. "V devadesatym sedmym jsme opravovali strechu. Vedel jsem, ze tramy byly stary, ale furt doufal, ze me unesou."Neunesly. Jarda se zritil do jedenactimetrove hloubky. Byl tri dny v bezvedomi. "Nejhur to odnesla prava ruka, v niz mam dodnes draty. Hned jak se mi udelalo trochu lip, prisel za mnou doktor, ze me kvuli volnemu luzku presunou z jipky na eldeenku."Jaroslav se octl mezi dozivajicimi seniory a nejtezsimi pripady autonehod. "Vedle me trpeli pacienti bez nohou a rukou. Za tri dny zemreli tri lide. Bylo to strasny."
Ackoliv ho k tomu osud i prostredi, v nemz zije, jiste kolikrat pobizelo, Jaroslav nikdy nepropadl prehnane naklonnosti k alkoholu ani jinym navykovym latkam.
"Po uraze jsem byl u doktorky a ta mi napsala recept na nejaky prasky. Kdyz jsem v lekarne zjistil, ze jsou to antidepresiva, zacal jsem se smat. Doted jsem si nevzal ani jednu tabletku. Nebo jsem dostal flasku slivovice. Uz ji ochutnal snad kazdej mimo me."
    Jelikoz odmitl invalidni duchod a predchozi zamestnani jiz nemohl vykonavat, sel stahovat drevo do lesa.
"Kdyz jsem rekl doktorovi, co delam, malem zesilel,"sklebi se Jarda a narovnava si ksiltovku. Nakonec se rozhodl zkusit stesti ve svem rodnem meste. V Praze bydlel nejdrive po ubytovnach, ale jak rika, neni nic horsiho. "Za sousedy jsem mel Ukrajince, Rumuny nebo Bulhary. Kazdou noc se rvali nebo okradali ostatni. Tak jsem vyrazil na ulici." Jednou mu ukradli boty, podruhe plynovy varic. Presto zkousel znovu podnikat: vyrezaval miniatury trakaru, ktere prodaval turistum za pet eur. Ted pracuje jako hlidac na parkovisti autobusu za 50 korun na hodinu. A diky svemu hradu dostal i nabidku na novou praci. Pred par dny mu nahodny kolemjdouci pochvalil stavbu a nabidl praci kulisaka v Barrandovskych atelierech, a to za dobry plat plus bydleni. Jardovi se jeho sidlo opoustet nechce, boji se, aby mu ho nekdo neznicil. Nakonec ale pripousti, ze driv nebo pozdeji se asi odstehuje. "Najdu si byt. A snad i nejakou zenu, ktera to se mnou vydrzi."
(Petr Solil, REFLEX, 18. kvetna 2007)

ROZMERY A ULOZENI CACHE

Plastovy valec o prumeru 12 cm, vyska 11 cm.
Pokud pocitujete k bezdomovcum trvaly odpor, na tuto cache se radeji nevypravujte. Diky.

V pripade, ze se rozhodnete pro navstevu kesky, berte v uvahu, ze atribut o nevhodnosti nocni navstevy tu neni nahodou !!! Dekuji.
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim. Doporucuju nosit radeji svou. Navstevovat sve kesky jen kvuli vkladani dalsich a dalsich tuzek opravdu uz nebudu… Diky za pochopeni.
Zamereni souradnic: overeno
mereno pomoci Mio DigiWalker, odchylka 1,1 m, dostupnost signalu – velmi dobra
Pokud budete mit pocit, ze vami namerene souradnice jsou presnejsi, vyuzijte moznosti pridat je do sveho logu. Diky.Casova narocnost: cca 40 minut
Dostupnost autem: cca 500 metru od kesky, drive-in: ne
Typ: pro nekoho trochu adrenalinova.
Pristupova cesta: fyzicky nenarocna,
teren – snadno schudny.
Nevyzaduje fyzickou kondici ani technicke pomucky.


ZDROJE

Eduarda a Stanislav Heczkovi - Bezdomovci a myDanuse Supkova: Analyza dotazniku z azylovych domu v CR, 27.4.2006, nepublikovano Analyza situace bezdomovcu na uzemi MC Praha 11 (2005), nepublikovany textSupkova Danuse (2006) Analyza dotazniku z azylovych domu v CR, nepublikovany textVarga, Ladislav (2006) Zprava o provozu Zimniho krizoveho strediska Letna, nepublikovany text
Periodika:  Reflex 2007WEB: http://www.blisty.cz, http://www.icm.cz, http://www.novyprostor.cz, http://www.tydenika2.cz, http://www.bezdomovci.eu, http://www.bezdomovci.estranky.cz, http://www.radio.cz, http://www.bbc.co.uk, http://www.studujemevusa.com, http://pepperos.rajce.idnes.cz, http://zpravy.idnes.cz, http://www.novinky.cz, http://www.nadeje.cz

Historie verzi
Ver.1.0 - 4.7.2007, i pres drobne vypadky vydrzela na svem miste az do 26.7.2008, kdy jsem ji vyzvedl (dnes uz bych ji vratit nemohl-to misto uz neexistuje)
Ver.2.0 - "ulozena" 5.10.2008
Posledni kontrolni navsteva: 26.12.2009
Posledni editace listingu: 1.11.2009

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] ormcrpar, fhpur zvfgb
[EN] frpher naq qel cynpr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.