Lomy rychnovska no.5 Traditional Cache

V západním svahu kopce Špicák byl v r. 1937 otevren kamenolom, v nemž se lámala kvalitní hornina gabrodiorit, používaná pri stavbe pohranicního opevnení. Lom zustal v provozu i pozdeji, dnes je však težba již zastavena a zarízení zlikvidováno.
Špicák 841 m n.m.:
Jeden z mnoha takto pojmenovaných ceských a moravských kopcu dominuje i severozápadnímu podhurí Orlických hor. Protože vystupuje mezi obcemi Deštné a Plasnice, ríká se mu též Deštenský nebo Plasnický Špicák. I ze vzdálenejších míst je nápadná jeho ponekud "tupá" špice, utnutá na severním okraji etážemi kamenolomu. Špicák vystupuje už za hranicí Orlických hor a je nejvyšším bodem rozlehlé Podorlické pahorkatiny. Témer dva kilometry dlouhý hrbet zvýraznuje nekolik skalnatých kamýku, tvorených, stejne tak jako stena nekdejšího kamenolomu, tmavou vyvrelou horninou gabrem a gabrodioritem. Na vrchol Špicáku, kde je zabudovaný bod geodetického etalonu, stoupá sice neznacená, ale zretelná cesta od turistického rozcestí (napr. se žlute znacenou trasou ze 4 km vzdáleného Deštného) kolem nekdejšího lomu. Bývala tu Medílkova vyhlídka, kterou už dríve zlikvidovala postupující težba. I nyní však patrí odlesnený vrcholek nad hranou kamenolomu k místum opravdu krásného výhledu. Za jasných obzoru je odtud videt daleko do východoceské krajiny s "tabulemi" Boru a Adršpašsko-teplických skal, Jestrebími a Vraními horami, Krkonošemi, Ještedsko - kozákovským hrbetem, Zvicinou, kopci kolem Jicína, Kunetickou horou a samozrejme i blízkým Podorlickem. Ten pohled opravdu stojí za to!!!
geologie:
Gabrový masiv proniká jazykovite amfiboly a zelenými bridlicemi bazální cásti série novomestských fylitu. Na povrchu vytvárí srpovite zahnuté teleso dlouhé 3 km a široké asi 400 m. Gabro, odolné proti zvetrávání, tvorí samostatný hrbet rovnobežný s hrebenovou cástí orlických hor. Má šedozelenou barvu a vyplnuje prostory mezi lištami plagioklasu. pyroxeny se zachovaly jen v mikroskopických zbytcích. Pri peclivém prohlížení horniny upoutá pozornost velké množství kovove šedých lesklých zrn ilmenitu. Z tmavých partií jsou známy šmouhy tvorené až z 80 % jen ilmenitem. Probehl zde i orientacní geologický pruzkum na ilmenit jako zdroj titanu, ale z duvodu jeho nízkého obsahu byl negativní.

Nezapomente si z Logbooku opsat bonus cislo, bude se hodit :-)

Ke kešce vede parádní cesta i kolmo. stací lomovou stenu obejít zprava, ale klído se mužete i škrábat ctyrhvezdickovým terénem :-)