Zamek Kacerov
V roce 1376, kdy jsou dolozeny prvni zminky o Kacerove, se jako jeho majitel uvadi Ctibor ze Svamberka. Ten si tu asi mezi lety 1370–1376 postavil tvrz. Kacerov se snazil take ziskat sekretar ceske komory Florian Gryspek z Gryspachu a dosahl toho, ze mu byl roku 1539 zastaven na ctyri generace, pricemz prava plaskeho klastera byla formalne respektovana.
Vzhledem k tomu, ze tvrz v Kacerove byla zpustla a sesla, rozhodl se Gryspek pro vystavbu noveho zamku a stara tvrz pak slouzila k hospodarskym ucelum. Stavba zamku trvala temer dve desetileti a provadeli ji zejmena a prevazne italsti zednici a kamenici. Zacalo se s ni kolem roku 1540. Zamek byl sice castecne dokoncen v roce 1548, ale pak jeho vystavba pokracovala dale v letech 1559–1562. Hlavnimi zdroji informaci ohledne tohoto casoveho rozvrzeni stavby do urcitych etap jsou prevazne zachovale letopocty na krbech (1542, 1552).
Kacerovsky zamek je jeden z prvnich a zaroven i nejzajimavejsich zamku renesance a patri svymi mimoradnymi umeleckymi hodnotami k nejvyznamnejsim pamatkam renesancni architektury u nas. Zamek stoji na okraji vsi na nahorni planine prudce se svazujici k rece Berounka Je to impozantni ctyrkridla dvoupatrova budova kolem obdelnikoveho dvora s naroznimi rizality na vychodni strane, coz jsou casti budovy, ktere vystupuji po cele vysce pred ostatni pruceli, tak rozsirujici pudorys a prechazi v kridlo.
Do severniho bocniho kridla byla pojata vez ze stare tvrze, v 19. stoleti snesena. Vychodni prucelni kridlo ma pulkruhovy zaklenuty portal v pravouhlem bosovanem ramci s predlozenymi toskanskymi polosloupy, jez nesou vylozene useky kladi. Nadvori zamku je v prizemi obklopeno arkadami, pilire maji predlozene polosloupy, v patre severniho a jizniho kridla jsou lodzie, nesene toskanskymi sloupy (ktere byly postavene ve stylu toskanskeho (rimskodorskeho) slohu. Ten byl u nas casto uzivan v dobe renesance a empiru. Vyznacuje se stridmosti a jednoduchosti bez slozitych ozdobnych prvku), sklenuty krizove a valene s vysecemi. Zapadni stranu prolamuje portal podobny hlavnimu. Ten pote vede do francouzske zahrady, kde se nachazi socha Neptuna, ktera je umistena na fontane.
Exterier i interier je velmi bohaty na jemne renesancni kamenicke prace. V interierech byli poprve pouzity neckove klenby s lunetovymi vytecnicemi. Dochovaly se zde puvodni vlasske krby s volutovymi konzolami. V hlavnim sale, vestavenem do patra vstupniho vychodniho kridla, se nachazi vystavny krb s dvojici karyatid (socha zenske postavy nesouci na hlave kladi a to vetsinou jonske; je oblecena, v klidu a bez naznaku nesene tize), a pomoci triglfu, metop, roset a jinych motivu bohate clenenou rimsou. Fasady zamku pokryla sgrafitova rustika, jejiz soucasti byla na vstupnim pruceli trojice iluzivnich oken s pootevrenymi okenicemi.
Zamek byl obklopen vodnim prikopem a hradbou, v rozich zesilenou bastiony, to jsou casti opevneni, vystupujici mimo samotnou hradbu, na niz se koncentruji strelci a dela. Skutecnost, ze vnejsi ohrazeni zamku nemelo pouze vymezujici, ale i obranou funkci, presvedcive dokladaji strilny, prolomene v bastionech pro vedeni bocni palby i v hradebni zdi. Podobu nedochovane vstupni branu zname dnes pouze z ikonografickych pramenu.
Pristup do zamku vede pres most na parkan, v nemz pred hlavnim kridlem byl opet prikop s mustkem. Na zapadni kridlo navazovala zed s bohatym portalem, ktera oddelovala prostor zamku od zahrady. V ni stal pivovar. Nadvori na severni strane bylo zaplneno hospodarskymi budovami.
Po bitve na Bile hore se konfiskovany zamek dostal do rukou cisterciackeho klastera v Plasich. Krome udrzby a zhodnoceni interierove vyzdoby nepodnikly cisterciaci zadne vyznamnejsi stavebni zasahy, zamek tak zustal vzacne zachovan skoro v intaktnim renesancnim stavu. Pouze v letech 1755–1779 doslo k urcitym zasahum v interierech.
Po pozaru v roce 1912 byl objekt provizorne zajisten. Dlouholeta rekonstrukce zacala v 70. letech minuleho stoleti. Soucasny soukromy majitel pokracuje v rekonstrukci a umoznuje i prohlidku zamku.
Zámek je pro verejnost nepristupny!