Kostel svaté Anny na Lhotě

Vesnice Lhota leží jihozápadně od Zlína ve výběžcích Vizovických vrchů. Nejstarší písemná zmínka o ní pochází z roku 1362 a týká se placení mostného královskému městu Hradišti. Když roku 1869, v den sv. Anny, vyhořely asi dvě třetiny obce, která tehdy nesla název Velká Lhota, stala se dlouho trvající snaha o stavbu kaple pevným předsevzetím všech občanů. Rozhodli se, že místo kaple postaví kostel na památku hrozného neštěstí, které je postihlo, a zasvětí ho sv. Anně, matce nejblahoslavenější Panny Marie. Od té doby se konaly k tomuto účelu peněžní sbírky přímo v obci i na jiných místech na Moravě. V dobových listinách se dochoval následující záznam: "Počáteční vklad ke stavbě kostela věnovaly peněžním darem Anna Buchtová a Anna Slavíková. V roce 1884 byl zakoupen čtvrtlán (pozemek) od Josefa Vacule. "V roce 1890 začala stavba kostela, kterou řídil P. Jakub Slavík, děkan v Malenovicích. Odborné vedení měl na starosti stavitel František Rychlík ze Zlína. V roce 1900 dokončil stavbu kostela stavitel Jan Minařík z Napajedel, a to za pomoci občanů ze Lhoty, kteří koňskými potahy dopravovali materiál a zdarma přispívali také jinou prací. Farní kostel sv. Anny posvětil 20. listopadu roku 1910 P. Dr. Antonín Cyril Stojan, arcibiskup olomoucký. K tomuto datu se konaly v neděli kolem svátku světice sv. Kateřiny z Alexandrie slavnosti. Proto se ve Lhotě tradují Kateřinské hody. V novém liturgickém kalendáři připadají zpravidla na neděli před první neděli adventní, na slavnost Krista Krále. Pouť slaví obyvatelé obce 26. července. Kostel se stal hlavní dominantou Lhoty. Prošel již několika opravami, uskutečněnými za velké podpory místních farníků, kteří pomáhali peněžními dary i různými pracemi zdarma.