Legenda
Na kopci (347 m) nedaleko Vranové Lhoty nad rekou Trebuvkou stával v minulosti hrad. Byl zalozen kocem XIII. století. První písemní zprávy o nem jsou z r. 1351, kdy rytír Bernard z Myrdic prodával vranovské panství. V roce 1425 byl hrad uváden jako zemepanský, kdy jej král Zikmund zastavil odpurci husitu Prockovi z Vildenburka. Hrad zanikl patrne pred rokem 1497, nebot od tohoto data se uvádí jako pustý. Existuje názor, že byl zboren v husitských válkách, ale je také uvádeno, že ho poboril uherský král Matyáš v cesko-uherských bojích, podobne jako hrad Plankenberk v Nectavském údolí.
Puvodním majitelem a zakladatelem byl pry rytir Vrána. Po nem dostala jmeno i blizka vesnice. Po nem prisli jini, ale co se stalo s pany po vyhoreni hradu, neni známo.Snad zahynuli v troskach pri zniceni hradu, který pry byl rozboren ve válkách husitských za prítomnosti samého Žižky. Lide prý se tehdy schovali i s pány do hradních sklepení. Tam je padající znicené steny zaživa pohrbily. Když prý Žižka odtáhl, ozývaly se ješte dlouho v podzemí rány, plác a nárek. Dokud žil na hrade rytír Vána se svou rodinou, žil celý kraj spokojene. Když však zemrel (byl roztrhán na honu divokou zverí) zacalo na hrade strašit. Každou noc se prý o pulnoci zjevoval mrtvý pán. Jednou v noci šel kolem hradu nejaký pocestný. Z hradu se ozval pronikavý nárek a plác. Pocestný byl nebojácný a vešel do hradu. V jedné síni uvidel bývalého hradního pána v bílém rouchu. Muž se ulekl a utíkal odtamtud. Pán však jej zastavil, vlidne mu rekl, aby se nebál a dodal: "Dnes se zjevuji naposled ve své lidské podobe. Musím ti povedet strašnou novinu. Za nekolik dní zde již tento pyšný hrad stát nebude. Pritáhne sem Žižka se svým vojskem a hrad znicí. Vyrid lidem aby se meli na pozoru." Po techto slovech zmizel. Muž zjevil okolním obyvatelum proroctví hradního pána. Lidé mu však neuverili a neuposlechli.Skryli se do hradu a mnoho jich prišlo o život. Od té doby prý se zjevuje hradní pán se zachmurenou tvárí na míste, kde stával jeho hrad, a hrozí prstem.
Samotné hradisko se skládalo z predhradí o rozmerech 126 x 65 m, oddeleného od hradu 7 m hlubokým a 30 m širokým príkopem a vlastního hradu ve tvaru podkovy o rozmerech 46 x 38 m. Ze strany príkopu byl chránen silnou zdí s branou a ctyrhrannou veží-hláskou (která strežila vstup do hradu), což mužeme usoudit ze zbytku dochovaného zdiva. Na ostatních stranách byl obehnán jen valem, svah pod ním byl umele odkopán takže vznikla témer kolmá stena ukoncená dole asi 4m širokou terasou. Pri náhodných výkopech bylo nalezeno vetší množství strepu stredoveké keramiky a ruzné železné predmety jako napr. ostruhy, šípové hroty apod.
Hrad mel velkou vojenskou dulezitost, ponevadz uzaviral udoli Trebuvky, kudy vedla stara cesta od Moravske trebove k Olomouci. Podle povesti byl hrad spojen podzemni chodbou pres zamecek ve Vranove Lhote s hradem Bouzovem a na stranu opacnou s hradem Cimburkem u Trnávky. Svedci pry o tom cetne propadliny, tahnouci se obema smery na polich za Hradiskem.
Dnešní podoba
Dochovány pozustatky zdiva(málo),predsunutý val a príkopy.Rozmery predhradí lze jen težko odhadnout.V terénu patrny stopy oficiálních i nelegálních vykopávek.
