Skip to Content

<

Krnovska multi

A cache by puka.czu Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 01/01/2008
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš vás provede mestem Krnov a nekterými z jejich význacných památek. Úvodní souradnice vás dovedou na námestí kde se mužete rozhodnout kde zacnete svou pout za pokladem.

Pro odlov této keše nepotrebujete žádné zvláštní vybavení nebo vedomosti, mimo gps, tužky a papíru, kam si budete zapisovat zjištené indicie. Na uvedených souradnicích u každé pametihodnosti mužete najít požadované indicie (souradnice jsou ovšem pouze orientacní), vždyt geocaching je predevším o hledání.

Radnice

radnice

souradnice N 50° 05.384 E 017° 42.207

Patrí mezi nejduležitejší a nejvýstavnejší budovy ve meste. Mestská radnice na Hlavním námestí pod císlem popisným 96, stávala v minulosti v západním cele Dolního námestí. Krnov a prevážne jeho historické jádro bylo na konci 2. svetové války vážne postiženo. Zmizely celé bloky budov. Z nekolika ulicek a námestí tak vznikl dnešní jednotný prostor Hlavního námestí. Zbyl jen blok budov radnice a sporitelny ve stredu plochy námestí.

Stojí na míste bývalé renesancní radnice z roku BFHC.

Klášter minoritu

klaster

souradnice N 50° 05.374 E 017° 42.324

Budova kláštera minoritu, jedné z vetví františkánského rádu, byla postavena ve východní cásti mesta nedaleko Opavské brány. Pro návštevníka je známejší prevážne jižní prucelí kostela ležící pri hlavní ulici smerující k námestí. Nemely by být opomíjeny však ani zbylé strany. Západní dvouvežové prucelí, severní, kde se nacházejí budovy klášterního konventu, ani východní, kde se nacházejí bývalé klášterní zahrady. Objekt je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Pocátky kláštera spadají do 17. století.

V refektári je štuková výzdoba z let BGCA - BGDA a nástenné malby F. A. Sebastiniho z roku 1780.

Kostel sv. Ducha

kostel sv. ducha

souradnice N 50° 05.475 E 017° 42.396

Kostel sv. Ducha je nejstarší stavbou ve meste. Byl založen za premyslovských knížat ve 13. století a byl zasvecen sv. Duchu a patronum starých a nemocných, sv. Barbore a sv. Alžbete. Dnešní zdený jednolodní gotický kostel byl postaven na prelomu 13. století a v polovine 15. století opatril jeho lod neznámý mistr cyklem fresek. Pozdeji byl kostel barokne prestaven. Dum pripojený ke kostelu v minulosti sloužil jako špitál. V dnešní dobe kostel sv. Ducha slouží jako koncertní sín.

Zjistete pocet soch pred kostelem D a pocet oken na budove špitálku G.

Synagoga

synagoga

souradnice N 50° 05.379 E 017° 42.450

Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnove je jedinou v historické podobe dochovanou a turistum prístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Je to jedna z pouhých dvou staveb v Cesku s dochovanými arabskošpanelskými interiéry. Krnovská synagoga prestala sloužit bohoslužbám na podzim 1938, kdy byly Sudety pripojeny k nacistickému Nemecku. Krátce poté byly synagogy v okolních mestech zlikvidovány, ta krnovská však byla zachránena. Starosta mesta svolal radní a informoval je o tajném príkazu z Berlína, který znel „znicit židovský templ“. Sudetonemectí zastupitelé pak jednomyslne schválili návrh stavitele Franze Irblicha, že nacisty podvedou. Byla vypálena obradní sín židovského hrbitova, zatímco ze skutecné synagogy byly odstraneny symboly židovské víry a byla premenena na mestskou tržnici. V dobe socializmu pak byla budova využita nejprve jako sklad, od roku 1960 jako archiv. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí a od roku 2003 ji provozuje obcanské sdružením Krnovská synagoga jako výstavní a koncertní sín. Sdružení rovnež získalo historické lavice z roku 1897, které puvodne sloužily v synagoze v Olomouci. Do míst v lavicích budou umísteny cedulky se jmény obetí holocaustu z Krnovska. Orientální architektura a výtecná akustika dávají kulturním poradum v synagoze neobycejné kouzlo.

Zjistete z kterého roku je synagoga BHGB.

Kostel sv. Martina

kostel sv. martina

souradnice N 50° 05.421 E017° 42.051

Rímskokatolický farní kostel sv. Martina – bezpochyby hlavní pohledová dominanta slezského mesta Krnova i jedinecná historicko architektonická památka. Obe prucelní veže jsou ve spodních cástech hranolové a obe ve vyšších cástech precházejí v osmiboké nástavby, každá však v jiné úrovni. Levá z veží sloužila dlouhou dobu jako mestská hláska. Až do pocátku kvetna 1900 strežil klid a bezpecí obyvatel Krnova a okolních vsí vežný. Žil se svou rodinou 50 m vysoko na mestské veži. Jeho povinností bylo každou hodinu obejít ochoz veže a pozorovat mesto. Shledal-li vše v porádku, zatroubil do ctyr svetových stran jednoduchou melodii. Jestliže vypukl ve meste požár, oznámil to údery zvonu a troubením. Smer, kde ohen zpozoroval, oznacil za dne praporkem, v noci rozžatou lucernou. Okolo kostela se nacházel hrbitov, jehož pocátky patrne souvisejí s pocátky kostela. V roce 1783 byl z hygienických duvodu zrušen. Ctyri kamenné náhrobky ze 16.-18.století z tohoto hrbitova byly pocátkem 20. let minulého století vsazeny do severní zdi kostela.

Zjistete z kterého roku pocházejí kamenné náhrobky BFHA.

Zámek

zámek

souradnice N 50° 05.370 E 017° 42.045

O podobe gotického sídla v Krnove víme bez archeologického výzkumu jen velmi málo, prekryla ji jak renesancní prestavba braniborských markrabat tak barokní opevnovací práce, opravy provádené po požáru za Liechtensteinu a nedávné utilitární úpravy. Pomoc nelze cekat ani od ikonografických materiálu, nejstarší známé vyobrazení Krnova zachycuje až renesancní zámek. Nevíme ani, kdy byl hrad postaven. S jistotou to bylo pred rokem 1371. Krnov samotný je poprvé zminován r. 1230, do podoby mesta se osada rozrostla snad nekdy koncem druhé tretiny 13. století. Ani v té dobe zde zrejme hrad ješte nestál. Zminován není ani roku 1281 pri triumfálním návratu vévody Mikuláše z habsburského zajetí, který si oblíbil nad mestem stojící hrad Cvilín. Literaturou je vznik hradu s otazníkem zarazován do první poloviny 14. století. Hrad samotný byl postaven v jihovýchodní cásti mesta – není jasné, jestli byl zevne prisazen k mestským hradbám, ci byl postaven uvnitr mestského obvodu. Areál hradu a pozdejšího zámku má tvar šestiúhelníka (orientovaného ve smeru severozápad – jihovýchod) kolem rozsáhlého nádvorí, jehož stredem protéká (dnes skryta v podzemí) mlýnská strouha. Hrad chránila cca 2,3 m silná hradba tvorící dnes z vetší cásti vnejší zed západního krídla, v jehož míste lze predpokládat puvodní gotický mázhaus, velká sín, palác. Prostorné nádvorí si zrejme vyžádala správní funkce hradu, využitelné však bylo i vojensky, na pocátku husitských válek zde také byla dislokována pocetná jízdní posádka. Na prelomu 18. a 19. století byl príkop ze strany od mesta zasypán a vne hradby byly pristaveny maštale, kocárovny a dílny. V prubehu 19. a první poloviny 20. století byly v areálu zámku postaveny ruzné drobné provozní prístavky. Krnovský zámek je významná architektonická památka a je zapsána ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Puvodní premyslovský hrad byl v letech BFCI-BFDF prestaven na zámek.

Švédská zed

svedka zed

souradnice N 50° 05.422 E 017° 42.008

Mesto Krnov bylo opevneno již ve 2. polovine 13. století, je tedy zrejmé, že jeho hradby jsou velmi staré. Mesto melo tri brány: na západe tzv. Horní, na severovýchode tzv. Hlubcickou a na jihovýchode tzv. Opavskou bránu. V roce 1474 byl Krnov dobyt Uhry, a proto bylo v roce 1529 opevnení mesto výrazne zesíleno, jelikož hrozilo nebezpecí vpádu Turku. Tehdy, pokud však ne již dríve, vznikly pred branami barbakány, patrné ješte na mape stabilního katastru z roku 1836. Roku 1626 se však Krnov dobrovolne vzdal Dánum a v letech 1642 a 1648 byl vyplenen Švédy, kterí mesto opustili až roku v cervenci 1650. V roce 1669 byl Krnovu opet aktuálne hrozil vpád Turku, a proto bylo mesto opevneno novým bastionovým prstencem. Opevnení tvorilo 7 bastionu, pred Horní branou byl vybudován ravelin, zatímco pred ostatními branami zustaly barbakány. Bastionové opevnení bylo rušeno již koncem 18. století. Nejvýraznejší cástí krnovských hradeb je tzv. Švédská zed západne od farního kostela sv. Martina a severne od zámku. Jedná se o krátký úsek nekdejší hradby nadstavený renesancní nástavbou v podobe lunetového cimburí.

Jde o pozustatek tzv. knížecí chodby ze zámku, vybudované v letech BFCD-BFED.

Renesancní brána

brána

souradnice N 50° 05.372 E 017° 42.019

V techto místech stávala v mestských hradbách renesancníhorní brána ze 16.století, kterou vedly cesty do Olomouce, Nisy a Horního Benešova.

Zborena byla r. BHDB

Dum s renesancním arkýrem

arkyr

souradnice N 50° 05.376 E 017° 42.085

Tento dum s renesancním arkýrem pochází ze 16. století. Byla v nem knížecí kancelár. Ostatní meštanské domy a mázhauzy byly upraveny po požáru mesta r. 1779.

Zjistete pocet sloupu v podloubí s arkýrem J.

Finální souradnice zjistíte po dosazení jednotlivých císelných indicií do vzorce a jeho vypocítáním.

N 50° 05.UVW E 017° 42.XYZ

UVW = ( D + B ) ( H - F ) ( C - B )

XYZ = ( H - G ) A ( J - I - E )

Additional Hints (Decrypt)

ir fgebzr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.