Biograf Mystery Cache

Funkcni kulturni pamatka a ve sve dobe nejvetsi kino v Evrope, jak co do mist na sezeni pro divaky, tak svou promitaci plochou.
Functioning cultural monument was the biggest cinema on central Europe on own's age.

Biograf

Jak se Batovsky Zlin mohutne na konci tricatych let minuleho stoleti rozvijel, tak citil potrebu vybudovat i spolecenske a kulturni centrum. Sanci dostala plocha na jih od novostavby hotelu Spolecenskeho domu.

Z mnoha puvodnich navrzenych doslova multikulturnich zarizeni vyhralo reseni usporne, spartanske, ale bylo vpravde jedinecne, jak se na Zlin sve doby sluselo. Na sklonku jednoho roku byla schvalena, za par mesicu uz "stavba zelezné konstrukce budovy, ktera se autogenicky svari" stala a do osmi mesicu uz probehly i obavane akusticke zkousky - "výsledky uvedly odborniky stavebni i znalce hudby a zpevu v nadseni, kdyz na kazdem miste, i ve vzdalenosti 40 metru, i v rozich, je zvuk uplne lahodny, syty a vzacne srozumitelny". Na stavbe se podepsali panove arch. Lorenc, arch. Gahura, arch. Martinec a ing. Vtelensky.

Vecer v utery 6. zari 1932 si kino odbylo svou premieru filmovym trhakem z Hollywoodu, ale mnohem vetsi uspech zaznamenali filmy ceske, promitat se muselo odpoledne i vecer. Hlediste, sikovne vyuzivajici sklonu svahu o rozmerech 48x40 m, melo uctyhodnou kapacitu 2150 sedadel. Nektere prameny, udavajici az 2580 mist k sezeni spolu s promitaci plochou 9x7 m radili kino - VELKE KINO - k jednomu z nejvetsich v Evrope, ne-li nejvetsi. Provozovatelem se stal jeden z mnoha Batovych podniku.

Prestoze kino melo byt puvodne jen kinem, na konci ctyricatych let se krapet prestavelo a tak se Zlinane mohli tesit z opery, divadla a v nedeli si to pred platnem rozdavali cykliste na valcich nebo boxeri.

Ale filmu kino nezustalo nic dluzno. Prvni filmovy festival - "Filmove zne" - na ceskem uzemi, byl usporadan ve Velkem kine roku 1940. O dvacet let pozdeji na tom samem miste vznikl Festival filmu pro deti, ktery je s uspechem poradany ve Zline dodnes.

Druha svetova valka se "dotkla" nepeknym zpusobem i Velkeho kina. Pred promitanim filmu "Stribrna oblaka" bomby dopadly do salu, poskodily promitaci kabinu a plast budovy. Znarodneni probehlo tesne po valce a do roku 1991 se o kino starala prislusna sprava kin.

70mm promitani se dockalo kino po prestavbe v roce 1966. Sirokouhly film uz z hlediste videlo "jen" 1170 divaku. Redukce poctu mist pokracovala s nastupujici pohodlnosti divaku, nebot bylo nutno ocalounit 1010 sedadel v roce 1974. S pocty sedadel se od te doby prestalo hybat, ale prubezne se pracuje na tom, aby filmovy zazitek v biografu byl pro jeho navstevnika co nejlepsi. Od roku 1991 kino provozuji Ateliery Zlin.

PS: (15. unora 2008) V soucasne dobe a v dobe nejblizsi projde Velke kino asi svou nejtezsi zkouskou. Uprostred Zlina vznika multikino se sesti saly a Velke kino bude mit rok na obhajeni sve pozice. Jestli Velke kino zustane kinem nebo zustane jen vzpominkou a kulturni pamatkou, to ukaze cas.

PS: (2. brezna 2016) Do dnesniho dne kino bez prestavky promitalo. Bohuzel pri kontrole statiky Velkeho kina se zjistilo, ze je narusena natolik, ze by mohlo dojit ke zriceni strechy. Od 1. brezna 2016 je proto Velke kino uzavrene. Oprava kina by mela dle vyjadreni radnice probehnout v pristim roce. Uvidime, doufame a verime :) Kes je samozrejme v provozu.