Skip to Content

This cache has been archived.

Chemic77: Tato cache bude odebrana zitra, takze ji nema cenu drzet nadale pri zivote.

Dekuji vsem ucastnikum zajezdu za navstevu. :)

More
<

Ceske Budejovice

A cache by Chemic77 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/06/2008
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache Ceské Budejovice byla vytvorena s podmínkou ulovit další budejovické cache, které mají tematiku jak strávit volný cas v krásném krajském meste. V této mystery cache Vam predstavim zajiste zajimavou minulost mesta Ceské Budejovice a odpovedi na všechny otazky zminene na tematickych cache najdete v tomto listingu.


Logo



       Osídlení ceskobudejovické kotliny je díky archeologickým nálezum doloženo v ruzných období praveku. Lidská noha krácela po zdejší pude již v dobe kamenné – v pozdním paleolitu a mezolitu, kdy tudy procházely dálkové komunikace a mohly zde vzniknout první lovecké a rybárské osady. Zemedelci se na Ceskobudejovicku usadili nekdy na pocátku 4. tisíciletí pred naším letopoctem a ve starší dobe bronzové zacala soustavná kolonizace cásti jižních Cech.
Od 8. století bylo Ceskobudejovicko osídleno slovanskými kmeny, jejichž mocenskými centry byla hradište u Branišovic a pozdeji v Doudlebech. Lidské sídlište zrejme existovalo v 11.-12. století prímo na míste historického jádra Ceských Budejovic. Nejpozdeji behem první poloviny 13. století vznikla na pravém brehu Vltavy, více než kilometr severne od jejího soutoku s Malší, osada s kostele s. Prokopa a sv. Jana Krtitele. Podle svého zakladatele dostala jméno Budivojovice. Sídlili tu páni ze Železnice, jinak též z Budivojovic, ve své dobe vlivný šlechtický rod.

       Mocenské ambice „krále železného a zlatého“ Premysla Otakara II. vedly k tomu, že v dobe jeho vlády pokracovala zvýšeným tempem kolonizace ceských zemí, a tak docházelo k posilování královských pozic. Sloužila k tomu krome jiného velkoryse budovaná sít královských mest a hradu, na níž panovník stavel svou politickou, vojenskou i hospodárskou moc. Ceskými králi doposud opomíjená jižní cást zeme se dockala založení nebo nového opevnení mest a hradu Orlíka, Zvíkova, Písku Myšence, Protivína, Újezdce, Bechyne, Hradište a Hluboké, kláštera Zlaté Koruny a vrcholem tohoto úsilí byl vznik královského mesta Ceských Budejovic. Prípravné práce k jeho založení probíhaly pravdepodobne v letech 1262-1265 a rídil je rytír Hirzo, purkrabí hradu Zvíkova. Na jare 1265 odevzdal dominikánum vymerený prostor ke stavbe kláštera, soucasne nechal vytycit pravoúhle se krížící ulice a velké ctvercové námestí. Nové mesto se stalo domovem nekolika stovek osídlencu, pocházejících z nemeckých zemí i z domácího obyvatelstva. Jejich obživou byla predevším ruzná remesla a živnosti.

       Ceským Budejovicím skýtali reky Vltava a Malše prirozenou ochranu, která byla ješte posílena vykopáním tzv. Mlýnské stoky a výstavbou mestského opevnení, dokonceného na prelomu 13. a 14. století. Útoky neprátel na sebe nenechali dlouho cekat. Ješte pred smrtí krále Premysla Otakara II. a krátce po ní vyplenili mesto Vítkovci, jimž patrila velká cást jižních Cech, videli v královských Budejovicích nevítaného soupere. Panovníkovým zástupcem zde byl rychtár, muž s rozsáhlými pravomocemi soudními a výkonnými. Roku 1296 získal tento výnosný úrad dedicne mincmistr Klaric, jehož potomci drželi ceskobudejovickou rychtu až do poloviny 15. století.

       Budejovictí se tešili prízni ceského krále, který jim udeloval duležité výsady. Jedním z nejduležitejších privilegií obdaril mesto král Karel IV. pri svém zdejším pobytu v roce 1351 – všichni kupci na ceste z Rakouska do Cech museli projíždet Ceskými Budejovicemi a nabídnout zde k prodeji své zboží, dále bylo zakázáno v okruhu jedné míle kolem mesta provozovat remesla a varit pivo. Ceští panovníci využívali vhodnou polohu Ceských Budejovic a svolávali sem významné diplomatické schuzky se sousedními panovníky. Kolem roku 1390 došlo k posílení systému hradeb, jejichž pevnost Budejovictí ocenili behem husitských válek. Mesto jako bašta katolictví a úkryt mnoha katolických kneží bylo trnem v oku husitskému vojevudci Janu Žižkovi z Trocnova, ale nejspíše práve kvalita zdejšího opevnení jej odradila od dobývání. Roku 1421 král Zikmund zastavil mesto svému nastávajícímu zeti Albrechtovi Habsburském.

       S veškerou rozhodností se Budejovictí postavili proti rozhodnutí krále Ladislava Pohrobka postoupit mesto doživotne Jindrichovi z Rožmberka za jeho zásluhy – poukazovali na svou vernost panovníkovi a prohlásili, že radeji své domy zapálí a opustí, než aby se stali rožmberskými poddanými, a pripravili se na prípadný Rožmberkuv vojenský zásah. Težko rešitelnou situaci vyrešila náhlá Jindrichova smrt. Predstavitelé mesta se v neklidných casech snažili neopustit pozice katolictví, uchovat vernost ceskému panovníkovi a soucasne zustat neutrální s ohledem na prospech obchodu a hospodárství. Okolnosti však ukázaly, že takový postoj nebude možný. Ruznost názoru rozdelila meštany na dva tábory, jejichž spor vyvrcholil v kvetnu 1467 zavraždením purkmistra Ondreje Puklice, prívržence kališnického krále Jirího z Podebrad. Budejovictí se i potom snažili udržet neutralitu, ale papežská klatba je v roce 1468 prinutila pridat se na stranu katolického panstva.

       Od prelomu 15. a 16. století nabylo na intenzite souperení mest se šlechtou na poli hospodárském. Ceským Budejovicím vyvstala rada souperu z rad vyšší i nižší šlechty, kterí zacali podnikat ve vlastní režii. Budejovictí vsadili taktéž na vlastní podnikání a tato sázka se jim bohate vyplatila. Kolem mesta se zaleskly hladiny mnoha nových rybníku, jejichž výnos byl spolu s príjmy z obchodu se solí a z varení piva nejvýznamnejším obohacením obecní pokladny. V letech 1547-1552 došlo ke splavnení Vltavy, což usnadnilo dopravu soli z rakouských dolu pod Alpami smerem na sever. Behem ctyricátých let 16. století se krome toho slibne rozvinula také težba stríbra na mestských pozemcích v okolí pozdejšího Rudolfova. Ze získaných penez došlo ke stavbe honosné renesancní radnice, masných krámu a zejména vysoké a zdaleka viditelné Cerné veže.

       Pri prvním protihabsburském odboji v roce 1547 osvedcily Ceské Budejovice spolu s Plzní a Ústím nad Labem vernost panovníkovi a byly za to náležite odmeneni. Habsburkové znamenali pro Ceské Budejovice záštitu katolické víry a zpocátku také mocného spojence ve sporech s luteránskými horníky, pozdeji však panovník uprednostnil financní prospech ze stríbrných dolu pred náboženskou otázkou a roku 1585 dokonce Rudolf II. povýšil nedalekou hornickou osadu na svobodné horní mesto s názvem Rudolfov. Vzácný kov, který zde havíri s nemalými obtížemi vynášeli na povrch, se nejdríve vozil do Kutné Hory, ale taková preprava s sebou nesla znacná rizika. Roku 1569 proto vznikla prímo v Ceských Budejovicích mincovna, kde se pak razily peníze až do roku 1611.

       V letech 1618-1619 bylo mesto obleženo stavovským vojskem, ale pres nekteré pokusy vpustit neprítele do mestských bran nakonec odolalo a zachovalo vernost císari. Ferdinand II. mu pak vynahradil pretrpené strádání dalšími privilegii. Tehdejší povstání ceských stavu rozpoutalo retez událostí, který na tricet let privedl Evropu do válecného stavu. Ceské Budejovice tricetiletou válku pocítili nejvíce po hospodárské stránce. Presto si mesto udrželo postavení strategicky významného bodu, jehož opevnení bylo dále posíleno soustavou barokních pevnostních prvku. Ve tricátých letech 17. století se do bezpecí mestských hradeb uchylovali nejvyšší zemští úredníci a zdejší svatomikulášský kostel také dvakrát ukrýval ceské korunovacní klenoty – poprvé tu byly uloženy spolu s korunním archivem v dobe od listopadu 1631 do zárí 1633, kdy Prahu ohrožoval vpád Sasu, podruhé mezi cervencem 1634 a cervnem 1635. Zapecetený poklad nesmírné ceny hlídali nepretržite vojáci a ozbrojení meštané.

       Horší škody na majetku než válecné období udelal rozsáhlý požár, který vypukl v cervenci roku 1641, jemuž podlehl také krásný pozdne gotický chrám. Obnova mesta trvala nekolik desetiletí, nový barokní kostel sv. Mikuláše však byl postaven vzápetí po katastrofe. Rychlá obnova mesta byla nutná vzhledem k úpadku obchodních styku.

       V prubehu dalších desetiletí procházelo mesto barokní zmenou jak po stránce vzhledové tak i duchovní. Prestavbou tehdy prošla napr. i radnice a nekteré církevní objekty. Do života zdejších lidí pronikalo hloubeji náboženství. Svou cinnost tak mohli vykonávat rády dominikánu, kapucínu a od roku 1762 také piaristé. Príznacným znakem duchovní kultury se staly poute a poblíž mesta vznikl na mestských pozemcích nádherný poutní kostel Panny Marie Bolestné (dnešní Dobrá Voda) s láznemi. Na jeho výzdobe a na výzdobe mesta se výrazne podílel zdejší sochar Josef Dietrich. Pod jeho rukama se zrodila treba Samsonova kašna, sochy na radnici a u kláštera ci Mariánské sousoší.

       Na podzim roku 1741 bylo mesto obsazeno bavorským vojskem kurfirta Karla Albrechta, které však z obavy pred Rakušany brzy odtáhlo. Neprátelská francouzská posádka se však udržela na nedaleké Hluboké až do cervence 1742, kdy byla ukoncena mírová jednání. Pri druhé slezské válce se mesto na sklonku zárí 1744 dostalo do rukou Prusu, které odtud vypudil proslulý baron Trenck se svými pandury.

       Roku 1751 se Ceské Budejovice staly strediskem nove vytvoreného Budejovického kraje, pricemž do této doby administrativne patrili pod kraj Bechynský. Prvním krajským Hejtmanem byl jmenován Václav Vojtech Karvinský z Karviné. V témže století rád piaristu otevrel první latinské gymnázium, v jehož lavicích získávali vzdelání stovky studentu. A približne ve stejné dobe se zacalo hrát v v budejovickém mestském divadle.

       Církevní reformy císare Josefa II. znamenaly zrušení dominikánského a kapucínského kláštera ve meste, ale zároven i založení nového ceskobudejovického biskupství (1785). Prvním zdejším biskupem se stal Jan Prokop Schaaffgotsche, jenž o necelých dvacet let pozdeji založil zdejší knežský seminár a filozofický ústav.

       Devatenácté století bylo prulomové pro podobu mesta, pricemž v pozadí zmen stála prumyslová revoluce. V letech 1825-1832 spojila Ceské Budejovice s rakouským Lincem konesprežná dráha (první železnice na evropském kontinente, kterou stavel František Antonín Gerstner, podle projektu svého otce Františka Josefa Gerstnera). Konesprežka a na ní navazující vltavská plavba vytvorily severojižní dopravní cestu, umožnující pomerne rychlou prepravu zboží. Plavbu po Vltave provozoval budejovický rodák a jeden z nejúspešnejších podnikatelu tehdejší doby Vojtech Lanna, jehož firma pozdeji splavnovala i další ceské toky, budovala železnice a zrídila železárny na Kladne.

       Dusledkem zlepšení dopravních podmínek vzniklo v Ceských Budejovicích tehdy nekolik významných podniku, za zmínku stojí predevším Hardtmuthova tužkárna, cukrovar a sirkárna. V 19. století se také díky výstavbe velkého množství firem rozšírila populace, kdy z puvodních asi 5600 lidí se Ceské Budejovice rozrostly na 39 tisíc lidí.

       V revolucním roce 1848 zacaly ve meste vycházet první zdejší noviny, které zakrátko ale byly zastaveny. Kulturní a spolecenský život se mohl naplno rozbehnout teprve od šedesátých let 19. století po pádu absolutismu. V národnostne rozpolceném meste se vše delalo dvojmo – což znamenalo, že co meli Nemci museli mít i Ceši a naopak. Proto se v Ceských Budejovicích nacházelo ceské a nemecké divadlo, existovaly ceské a nemecké školy, ba i prumyslové podniky se rozdelily na dve skupiny. Což melo za následek, že ve meste vyrostly dva pivovary (nemecký meštanský pivovar Samson a ceský akciový pivovar Budvar), stejne tak vyrostly ve meste další duplikáty jako byla ceská a nemecká smaltovna, tužkárny a mnoho dalších továren.

       Obchod byl vždy orientován z velké cásti na Rakousko. Když po ctyrech desítkách let dosloužila konesprežka a mezi lety 1868 – 1874 byla postavena trat do Plzne, Prahy a Vídne, stalo se mesto duležitým železnicním uzlem. Po státním prevratu roku 1918 získaly Budejovice navenek prevážne ceský ráz, což melo negativní dusledek v tom, že se zpretrhaly tradicní obchodní vztahy s Rakouskem.

       Rozvoj techniky pokracoval i ve dvacátém století kdy v roce 1909 zacala ulicemi jezdit první tramvaj, v letech 1909 – 1914 jezdil ulicemi i trolejbus. Na prelomu 20. a 30. let došlo k rozsáhlé regulaci rek Vltavy a Malše, Sokolský ostrov mezi obema rekami se zacal menit na moderní sportovište.

       Druhá svetová válka se Budejovicum dlouho úspešne vyhýbala, avšak až do brezna roku 1945, kdy spojenecká letadla podnikla nálet na ceskobudejovické nádraží a zasáhla pritom i okolní obytné ctvrti.

       V druhé polovine 20. století byla potvrzena hospodárská duležitost mesta Ceských Budejovic, kdy v roce 1949 bylo mesto povereno rízením Ceskobudejovického kraje a od roku 2000 jsou Ceské Budejovice sídlem obnoveného krajského úradu, spravující Jihoceský kraj. Pocet obyvatel se zdvojnásobil a dnes se pohybuje tesne pod stotisícovou hranicí. Nacež moderní historie pamatuje i na nejhorší povodne našeho mesta, které postihli Ceské Budejovice roku 2002. Voda se tehdy dostala až na ceskobudejovické námestí Premysla Otakara II. Povesti pritom pravili, že ocitne-li se voda na tomto námestí, bude to nicící zkáza. Zkáza to sice byla, ale dnes nám to pripomíná již jen velké množství pametních cedulek na historických budovách.


       Tolik k historii našeho mesta, verím, že jste si precetli listing a dozvedeli se neco nového. Historie za nekolik staletí se samozrejme nedá popsat do nekolika vet a tak doporucuji otevrít knihu, kterou jste si zapujcili v knihovne a dozvedet se neco více. Pro pohodlné :) si dojít do kina na nejaký historický film (i když o CB jich moc nedávají), ci si dojít prohlédnout zdejší muzeum ješte jednou, nebot je tam spousta zajímavého. A pro ty kdo nemá zájem o další studium, doporucuji se jít protáhnout a jít si zasportovat a nebo se jít proste odrelaxovat do divadla, ci zajít na zajímavou výstavu. To jsou odpovedi na prípadné otázky, proc takto vybrané cache. Chtel jsem Vám ukázat, kde se dá strávit volný cas, krome restaurací, hospod, ci baru. V našem meste je spousta zajímavých míst kde trávit volné vecery, ci pozdní odpoledne.



K odlovení této mystery je zapotrebí nejdríve zodpovedet otázky na techto cache a tudíž se seznámit se zdejší kulturou.

Budejovicka muzea
Budejovicka divadla
Budejovicka kina
Budejovicka sportoviste
Budejovicke knihovny
Budejovicke vystaviste





Pokud jste všechny cache odhalily a našli, tak zajisté máte i otázky, které jste našli v techto skrysich. Vsechny odpovedi naleznete ve zdejsim listingu.

Pokud i odpovedi jiz mate, tak muzete cist dalsi radky, kde vam poodhalim jak se dostat do te finalove casti!



Soucet dvou nejvyšších císel z cache Budejovicka muzea, je císlo písmene A !

Soucet všech císel z cache Budejovicka divadla, je císlo písmene B !

Soucet všech císel z cache Budejovicka kina, je císlo písmene C !

Císlo z cache Budejovicka sportoviste, je císlo písmene D !

Jediné nejvyšší císlo z otázky v cache Budejovicke knihovny, je císlem písmene E !

Soucet všech císel z cache Budejovicke vystaviste, je císlem písmene F !





Ted by jste meli mít výsledná císla, takže si myslím, že mužeme pristoupit k výpoctu výsledných souradnic!!!

K tomu Vám, zajisté poslouží následující vzorecek.


N 4E°  40+C. 0(F-A)

E 014°  (B+A+D). (E*C)-A-1




Dekuji, že jste si prošli celé naše mesto se mnou a snad se Vám tato série i drobet líbila.

Preji Vám uspesný lov !!!





www.geojih.cz

Additional Hints (Decrypt)

orm ancbirql

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.