Skip to Content

This cache has been archived.

Sopdet Reviewer: Archivace listingu keše

Sopdet Reviewer - Reviewer pro ČR (především kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský)

More
<

Stola Josef

A cache by Standa55&Jakub Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 03/08/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keška nás zavede do oblasti, kde v 1. polovine 19. století zacínají dejiny dolování tuhy v jižních Cechách.
Zbytky hornických prací u Mokré jsou dnes nejzachovalejšími bánskými památkami z dob slavného starého dolování jihoceského grafitu.


JOSEFOVA ŠTOLA – detail portálu



Významným místem težby grafitu byla dríve spolu s Cernou v Pošumaví i nedaleká Mokrá. Doly zde založila Eggertova spolecnost a po asi ctyricetiletém provozování je roku 1886 odprodala Schwarzenberkovi. Dulní díla se táhla v jedné linii jihovýchodním smerem od obce do vzdálenosti pres 2 km a sledovala grafitonosný pruh vytvárený nekolika ložisky, otevrenými radou šachet do hloubky 40 - 70 m. Nejblíže Mokré se pracovalo na šachtách Ferdinand a Tomáš, následovaly šachty Anežka, stará Anežka, Josefina, Hlavní, Anna, Viktorie I, II, III, Václav a nakonec Emilie a Marie. Pri novodobém pruzkumu v 70. letech byl v podloží uvedeného historicky teženého ložiskového pruhu zjišten další, s ním soubežný pruh grafitu, který byl minulou težbou nedotcený a dríve zrejme i neznámý.

Pri težbe již od pocátku pusobily nesnáze prítoky podzemních vod do dolu. Uvažovalo se proto o ražbe odvodnovací štoly, jež však za pusobení Eggertovy spolecnosti nebyla pro technické obtíže realizována, a vodu bylo nutno cerpat z šachet pomocí parních stroju. Až po prevzetí dolu Schwarzenberkem bylo roku 1895 navrženo ražení Josefovy štoly, která mela mokranské doly podsednout v hloubce 80 m. Náklady byly odhadnuty na 46 232 zlatých a doba ražení na 5 let. S prací na štole se zacalo v roce 1897. Zpocátku se postupovalo jen velmi pomalu a již roku 1901 bylo ražení docasne zastaveno. Štola byla vedena prímo na asi 70 m hlubokou Ferdinandovu šachtu, kterou zastihla roku 1911 ve vzdálenosti 1280 m. Prvních 414 m štoly bylo vyzdeno a vyzdena byla i Ferdinandova šachta, ale v následujících letech 1913-20 se na štole vubec nepracovalo. Až po zániku dolu u Cerné se prikrocilo k jejímu vycištení a dalšímu ražení. Ze štoly bylo tremi prekopy otevreno a vydobyto i ložisko Ferdinandovo. Od Ferdinandovy šachty pokracovala Josefova štola k šachte Anežka, která byla rovnež obnovena a vyzdena. Dále byla kola ražena do oblasti šachty Anna, kam se dostala v roce 1929. Mezitím se zacal propadat terén nad již vyteženým Ferdinandovým ložiskem, a proto bylo narízeno staré chodbice a prekopy vedoucí ze štoly k ložisku zasadit. Vyplnování vyrubaných prostor se zacalo provádet roku 1933 a potrebný materiál se získával prodlužováním Josefovy koly. Pritom byla provedena otvírka Annina ložiska, které se stalo poslední nadejí na záchranu již upadajících schwarzenberských tuhových závodu. Štola dosáhla celkové délky 2240 m a na konci byla propojena se šachtou Anna. Ani v ní se však nikde neobjevilo dobyvatelné množství grafitu, a proto byly práce zastaveny. Když se navíc roku 1937 Annina šachta zrítila, znamenalo to definitivní konec díla.

V souvislosti s Josefovou dedicnou štolou není bez zajímavosti zmínit se i o pokusu o velkorysé rešení odvodnení dolu u Mokré a Cerné dlouhou odvodnovací štolou od Horíc na Šumave. Mela být 6940 m dlouhá a její ústí u horického nádraží bylo situováno o 93 m níže než štola Josefova. Zámerem bylo podfárat šachty Viktorii, Annu a Ferdinandovu u Mokré a dále Olšinskou, Moricovu, Pavlovu a Prince Jana ložiscích smerem k Cerné. S ražením štoly se zacalo roku 1920, ovšem již v roce 1922 byly práce zastaveny ve vzdálenosti 222 m, kde mel být první svetlík. Ústí štoly je nyní zavezeno.

Nejcennejším, bohužel již znacne zchátralým objektem je vyústení Josefovy dedicné štoly nedaleko brehu Lipenské nádrže západne od Mokré. Je osazeno puvodním hrotitým kamenným portálem, kde nad vyzdeným obloukem štoly spocívá rímsa se slepým vlysem s volutami po stranách, vrcholící dekorativním podstavcem nesoucím knížecí korunku. Ze štoly vytékají v množství kolem 16 l/s dulní vody, uvnitr zadržené hrází a cerpané pomocí vodního trkace pro místní potrebu. Na doly upomíná dosud velmi dobre patrné pásmo starých hald s prohlubnemi po šachtách, táhnoucí se na jihovýchod od Mokré. Stát zustala budova dolu Anežka, upravená na rekreacní chatu, i s šachtou prekrytou betonovou deskou. Dobre zachovaná je šachta Ferdinandova s obezdením a se zbytky železných žebríku a roštových povalu.

START STAGE:
N48.45.494
E014°06.856

Souradnice nás zavedou ke kamennému portálu Josefovy štoly. Vyústení štoly je kryto mřížovými vraty.

POHLED DO ŠTOLY



Nad vraty najdete reliéf růže, která má A listů. Dveře jsou zpevněny B vodorovnými kovovými pásy a počet zámků, kterým jsou vrata uzamčena je indicie C.


FINAL STAGE:
N48°45.(C+2)(C)(B+1)
E014°06.(A+B)(A+C)(B*2)

Po celé trase od startu až po nalezení kešky se mužeme pohybovat po ceste, po více ci méne vyšlapaných pešinách nebo vzrostlým lesem.



NÁPOVEDA:





Additional Hints (Decrypt)

ppn 450 zrgeh imqhšabh pnebh bq fgbyl cbq ilienpralz cnermrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.