Kaple sv. Vojtecha na Boucku
Na
úpatí táhlého horského hrebenu v
malebném prostredí luk a stromoví severne od
mesta Kasejovice se nalézá nevelká usedlost,
které vévodí kaplicka zasvecená
slavníkovskému biskupovi sv. Vojtechovi. Celý
tento areál se nazývá Boucek.
Boucek jako usedlost a kaplicka jsou uvádeny již v
nejstarších písemnostech kasejovického
archivu v roce 1522. Historické záznamy
predchází rada povestí, které se v
ústním i písemném podání
dochovaly dodnes.
Pred dávnými casy nastalo velké sucho, sedm
roku nepršelo, byla bída o vodu i píci pro
lidi i dobytek. Tou dobou se sv. Vojtech vypravil z Prahy na Suchou
horu (dnešní Zelenou horu). Cestou pres bukový
les potkal pasáka dobytka. Dobytek rval hlady a
žízní. Sv. Vojtech pasákovi poradil, aby
stádo zahnal na nedaleký vršícek. Jen s
neduverou pasák poslechl. Tam sv. Vojtech místu
požehnal a do zeme zabodl svou berlu. Vytryskl pramen
cisté vody. Opodál ze zeme vycníval
velký kámen, na který se sv. Vojtech postavil
a otiskl tam svou šlépej. Teprve potom pasák
poznal, že se stal boží zázrak.
Na míste, kde sv. Vojtech zabodl svou berlu, byla
vykopána studna a nad ní postavena drevená
kaplicka zasvecená sv. Vojtechovi. V tomto míste mel
v 18. století pole kasejovický usedlík Josef
Cermák. Stoupající ústa k
památce sv. Vojtecha dala podnet k tomu, aby
kasejovická obec pole se zázracnou studánkou
vykoupila za prispení sousedských daru zde postavila
malou drevenou kaplicku. Pricházelo sem mnoho lidí z
místa i dalekého okolí, aby se poklonili
památce svetce a napili zázracné vody.
Víra v lécivou moc pramene primela
kasejovický magistrát k vedeckému
prozkoumání vody. Dobrozdání z roku
1780 lécivé úcinky potvrdilo a doporucilo na
míste postavit lázne. Realizace plánu trvala
velmi dlouho, základní kámen byl položen
až na svatovojtešskou pout roku 1828. Stavba
zdené kaplicky byla dokoncena roku 1833.
Lázenský komplex, budovy a hostinec byly postaveny a
pronajímány soukromníkum. Z pocátku byl
o ne veliký zájem. Nájemcum se ale patrne
príliš nedarilo, protože zájem o
pronájem postupne upadal. Když v roce 1849 zemrel
hlavní iniciátor, potíže s provozem
narostly natolik, že bylo rozhodnuto celý objekt,
lázne, hostinec a obytné budovy prodal. Ty roku 1853
koupil František Cígler, jehož rok zde žije
a hospodarí dodnes.
Nový majitel provozoval lázenskou cinnost pouze ve
skromnejším rozsahu, hlavním zdrojem
obživy bylo zemedelství. Definitivní teckou za
láznemi byla rekvizice medených kotlu za první
svetové války, protože kotle již nikdy
nebyly nahrazeny. Oblíbené poute u sv. Vojtecha
ztrácely po první svetové válce na
popularite, a tak se Boucek stal pouhým
výletním místem a cílem
vycházek.
Keš
Kaplicka je soucástí soukromé
zemedelské usedlosti, kde pobíhají slepice a
kocky, v chlívku stojí kráva a za plotem
šteká uvázaný pes. Na
požádání je však
prístupná. Na stene naproti dverím se
nachází obraz znázornujícího sv.
Vojtecha, na zemi pred oltárem pak skutecne studna s
pruzracne cistou vodou. Milí lidé, kterí na
usedlosti žijí, vám zapujcí klíc
od kaplicky a zároven vám na
požádání venují
nekolikastránkové povídání o
historii tohoto místa, ze kterého cerpáme i
my.
Puvodne jsme zamýšleli keš vytvoril jako
multi, kde údaje na kapli by sloužily k výpoctu
finálních souradnic. S ohledem na soukromí
obyvatel usedlosti jsme se ale rozhodli keš umístit
jako tradicní zcela mimo na míste, odkud je na kapli
dobrý výhled. Pokud vás zajímá
historie a legendy spjaté se sv. Vojtechem,
návštevu doporucujeme, protože místo
má urcitou atmosféru. K odlovení keše
to ale není nutné.
Podle webového pocítadla
jste 
.
návštevníkem tohoto listingu.
Poznámka 20. 4. 2008: Zmena velikosti keše na
micro. Keš neobsahuje žádné predmety k
výmene. Keš neobsahuje
orezávátko.