Skip to Content

<

Dr. Miroslav Tyrs

A cache by Petrslenkou Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/29/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Pohodova cache, kde strávíte nekolik chvilek u PC a pak se projdete zameckym parkem.


Miroslav Tyrš

 

Prof. PhDr. Miroslav Tyrš se narodil 17. 9. 1832 v Decíne jako syn nemeckého vrchnostenského lékare. Již v detství ztratil oba rodice a byl vychován u príbuzných v ceské vlastenecké rodine u Mladé Boleslavi.
Vystudoval gymnázium v Praze a poté filozofickou fakultu – prírodní vedy, filozofii a estetiku. Z ekonomických duvodu pracoval behem studia jako vychovatel v bohaté rodine.
V roce 1860 byl promován na doktora filozofie, po ukoncení studia se stal cvicitelem v soukromém telocvicném ústavu v Praze.

Miroslav Tyrš byl v detství slabý a byl mu proto doporucen telocvik. Našel tak v telesném cvicení a péci o telesné a duševní zdraví smysl života.
V roce1862 založil v Praze telocvicný spolek Telocvicná jednota Pražská, u jejíhož zrodu stáli J. Mánes, J. Neruda, J. E. Purkyne, K. Svetlá i jiné významné osobnosti. Tyrš zde byl domovním správcem a pozdeji nácelníkem. Pozdeji dostal spolek název Sokol na návrh pedagoga Emanuela Tonnera. Tyrš poté zacal zakládat podobné jednoty i na venkove. V roce 1863 již u nás bylo asi 20 telocvicných jednot s približne 2000 cleny. Tyrš vypracoval ceskou telocvicnou soustavu i metody, pricemž využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky. Vytvoril a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázen, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní duraz kladl na výchovu mládeže.
V roce 1871 zacal vydávat casopis Sokol. Porádal verejná vystoupení a výlety za úcelem podpory národního vedomí. Roku 1882 se v Praze na Streleckém ostrove konal první všesokolský slet, který Tyrš rídil.

Miroslav Tyrš se také venoval výtvarnému umení a estetice – tyto obory prednášel na vysoké škole. Miloval antické umení, hodne cestoval a usiloval o popularizaci umení. V nekolika casopisech také publikoval kritické state.
V roce 1868 byl zvolen poslancem do ceského snemu, v roce XXXX se stal clenem ríšské rady. Funkcí se pak vzdal z casových duvodu.

V roce 1872 se oženil s dcerou svého prítele Fügnera. V roce 1881 byl jmenován docentem na ceské technice a v roce 1882 mimorádným profesorem na ceské univerzite.

Nesmírne nárocná cinnost v mnoha odvetvích lidské cinnosti mela ale dopad na jeho zdraví – objevila se u nej nervová choroba z prepracování.
Prof. PhDr. Miroslav Tyrš zemrel tragicky v Tyrolských Alpách 8. 8. 1884. Byl nalezen mrtev v jedné horské rícce. Je pohrben na Olšanských hrbitovech.

 

Sokol


Ceská obec sokolská (COS) je v Ceské republice ctvrtým nejpocetnejším obcanským sdružením jehož 180 000 clenu se dobrovolne venuje sportum, pohybovým aktivitám v oddílech sokolské všestrannosti a kulturní cinnosti, predevším ve folklórních a loutkárských souborech.
COS se radí k nejstarším spolkum tohoto typu na svete. Myšlenkove vznikla z emancipacních snah ceského národa v 19. století. Program všestranného psycho-fyzického rozvoje cloveka ji vtiskl Dr. Miroslav Tyrš, profesor Univerzity Karlovy a podnikatel Jindrich Fügner.
Sokolský program
Zakladatelé Sokola Tyrš s Fügnerem vytvorili program organizace na základech starohelénské kultury tela a ducha (kalokagathie) t.j. na zásadách, které privedly staroveký recký stát k nejvyššímu rozkvetu.Rozvoj sokolstva v témer stoleté historii (do doby jeho zákazu) ukázal, že na ideje a pokrokové tradice lze navázat a dále je rozvíjet. Pri tom je nutné hledat nové cesty, metody a pojetí, k cemuž nabádá i Tyrš ve svém programovém spise : Náš úkol, smer a cíl.
Sokol má tedy pevné koreny v etických a filosofických myšlenkách, prevzatých z antiky, ale obohacených dalšími mysliteli našeho národa, pocínaje Komenským, pres K.H. Borovského až po T.G. Masaryka, jenž sokolstvu vtiskl pecet nezlomné víry v demokracii, vlastenectví a humanismus. Sokolstvo ve své historii vždy vedlo své cleny k národnímu sebevedomí
Ve své cinnosti vychází Sokol z trvalých kulturních a mravních hodnot, vyznává úctu k pravde, vernost danému slovu, úctu k osobnosti a názorum druhého, zásadovost, kulturnost v jednání a vystupování, uvedomelost a ukáznenost.
Základním principem sokolského programu je všestrannost. Úkolem všestranné sokolské výchovy je zdokonalování telesné zdatnosti, tj. zušlechtování pohybové kultury, rozvoj výkonnosti, síly, vytrvalosti a obratnosti, ale i zdokonalování kultury ducha..
Sokol jako první formuloval a ve své cinnosti uvádel v život zásadu telesné výchovy a sportu pro všechny, která dnes nachází výraz v celosvetovém hnutí "Sport pro všechny" v souladu se zásadami Evropské charty sportu.


Antická idea kalokagathie rozvinutá Dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky dala základ spolecenskému hnutí, které se spojilo se vznikem a dalšími osudy Ceského ( Ceskoslovenského) státu. Sokol byl ctyrikrát zakázán nebo ve svojí cinnosti omezen válkami nebo totalitními režimy. Žil v zahranicí, v komunitách krajanu ve všech kontinentech sveta. V roce 1990 byl opet obnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivnováním cloveka odpovedného za sebe, za obec, za demokratický stát.Ceská obec sokolská modernizuje, pri vstupu do nového století, svuj program. Bude podporovat sportovní výkon v 57 sportech, které jsou v COS organizovány. V gymnastice, házené, basketbalu, v judu i v atletice vykazují sokolští sportovci ligovou až reprezentacní úroven. COS zabezpecuje nové sporty, jejichž príkladem muže být akrobatický rokenrol s tituly mistru sveta.
Nejpocetnejší složkou COS je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytvárí program pohybových aktivit a rekreacních sportu pro všechny lidi, vcetne zdravotne postižených. Sokolské organizace v župách a v jednotách významne ovlivnily rozšírení humanitárního behu Terryho Foxe v Ceské republice, která zaujímá, spolu s Kanadou, v poctu úcastníku celné místo na svete.
Vyvrcholením cinnosti COS je slet, spolecensko-sportovní prehlídka veškeré cinnosti za šest let. XIII. všesokolský slet v roce 2000 je výrazem historické kontinuity a zarazení soucasného Sokola do kontextu vývoje sportu pro všechny ve svete.
COS je organizovaná ve 43 župách pokrývajících území Ceské republiky. Ústredí je v Tyršove dome v Praze. Je nejpocetnejší organizací Svetového sokolstva.

Historie Sokola

Sokol vznikl 16.2.1862 založením první sokolské jednoty, která nesla název Telocvicná jednota pražská. Založení Sokola se úcastnili významní predstavitelé demokratické cásti ceské meštanské spolecnosti, nevetší zásluhy se však prisuzují Dr. Miroslavovi Tyršovi a Jindrichu Fügnerovi, který také byl zvolen prvním starostou (Miroslav Tyrš prvním nácelníkem). Od pocátku byl zaváden do dení spolku pevný rád,což se týkalo usporádání telocvicny, cvicebního rozvrhu, rozdelení družstev, rádu cvicitelského sboru, rádu manipulace se spolkovými písemnostmi, jednacího rádu atd.
Po vzoru pražské jednoty se rychle rozrustal pocet jednot v celých Cechách. Ceský národ pocítil v Sokolu oporu ve svém národne-osvobozeneckém úsilí. Velký význam v rozvoji sokolství mela Tyršova programová stat "Náš úkol, smer a cíl", kterou autor publikoval v casopise SOKOL v r. 1871. Její myšlenky mají v hlavních rysech pro Sokol platnost dodnes.
I Sokol ovšem postihl od pocátku sedmdesátých let prechodný útlum v dusledku urcité malátnosti celé spolecnosti, zpusobené vnitropolitickým vývojem. Teprve sjezd sokolských jednot v cervnu 1882, spojený s 1. sletem sokolstva na Streleckém ostrove znamenal prekonání vnitrní krize a opetné zpevnování organizace. Vznikají první župy a v r. 1889 i Ceská obec Sokolská. V r. 1896 potom též Svaz ceskoslovanského Sokolstva. Od té doby se stal vzestup sokolského hnutí již nezadržitelný. Urcitými programovými predely byly tzv. valné sjezdy (kterých se v historii Sokola zatím uskutecnilo v nepravidelných intervalech celkem 8) a také všesokolské slety, které se postupne konaly v letech 1882, 1891, 1895, 1901, 1907, 1912, 1920, 1926, 1932, 1938, 1948 a konecne po více než 40letém prerušení v r. 1994 a 2000.
Sokolové byli oporou boje za národní a státní samostatnost v obou svetových válkách. Jejich obeti nelze spocítat. V l. svetové válce hráli nezastupitelnou úlohu v legiích, bojujících v Rusku i Itálii. Pri vzniku republiky v r. 1918 prevzali odpovednost za organizaci obcanského porádku a kázne v dobe, kdy dosud neexistovala policie samostatné republiky. Ve 2. svetové válce byli sokolové zatýkáni hned v prvých dnech okupace. Presto se významne podíleli na vnitrním odboji. Nejznámejší odbojovou skupinou byla organizace nazvaná "Jindra". Významná byla i úcast sokolu v zahranicním odboji - mezi letci ve Velké Británii i v naší jednotce, bojující v radách armády bývalého Sovetského svazu.
Morální a spolecenská autorita Sokola získaná protifašistickým odbojem i výrazným protifašistickým odporem v dobe pred okupací národa zpusobila v tríletém poválecném období nejvetší rozmach sokolstva v celé jeho historii, který vyvrcholil nevídanou mnohasettisícovou úcastí na XI. všesokolském sletu, uskutecneném v r.1948. Také zde pusobila jiste predzvest neblahých let totalitního režimu, kterému se svobodymilovní sokolové neskrývane staveli na odpor. Vítezství tohoto režimu potom zpusobilo potlacení a praktické rozehnání organizace po více než 40 let.
Jen velmi pomalu se však tehdejším vládcum národa darilo potlacit sokolské vedomí v myslích a srdcích lidí. Sokolství zde prežívalo ješte nejméne 20 let všude, kde se podarilo udržet alespon základní všestranné cvicení, byt' pod jiným oznacením (nejprve ZTV, pozdeji ZRTV). Proto se ješte v r. 1968 pri cástecném vnitropolitickém uvolnení podaril pokus o obnovu Sokola sjezdem na Slovanském ostrove. Tento pokus však díky známému vnejšímu zásahu a nástupem doby tzv. normalizace ztroskotal.
Po r.1989 se pametníci slavných dob Sokola pokusili znovu organizaci, tentokrát úspešne, obnovit. 7.1.1990 se konal ve veletržním paláci ustavující sjezd. Další sjezdy pak následovaly v r. 1991, 1993, 1995 a 1998.
V roce 1994 se uskutecnil XII. všesokolský slet, první po témer 50-ti letech. Jeho nadšené prijetí dávalo nadeji rychlejší obnovy sokolského života i vedomí o existenci obnovené organizace v myslích obcanu národa. Ovšem starosti se splácením sletového dluhu, vzniklého predevším malou zkušeností organizátoru, tyto nadeje znacne utlumily.

Soucasný Sokol prevzal jako dedictví minulých let mnohem více sportovních oddílu vyšších výkonnostních tríd než mel v minulosti. Této skutecnosti se zatím težko prizpusobuje. K ošetrení tohoto stavu zrídil dríve neexistující odbor sportu, který zabezpecuje metodické i jiné potreby odvetví. V jeho radách se proto objevuje i více vynikajících sportovcu než tomu bylo dríve.
Drívejší historie zaznamenávala úspechy predevším sokolských gymnastu (Hudec, Gajdoš, družstvo žen na olympiáde v r. 1948).
Sokol obnovuje i tradice podniku, smerujících ke zdokonalování telocvicné a sportovní cinnosti (ruzná školení, cvicitelské srazy, semináre o nových formách telocviku a další), ale i kulturne-spolecenských cinností. Významnou úlohu v to hraje obnovená Ústrední škola COS, ale i župní nácelnictva a vzdelavatelské sbory v celé republice.
Po celou dobu totality uchovávali sokolské tradice i sokolské ideje predevším zahranicní sokolové. Ti se sdružili po obnovení Sokola v domovské zemi do Svetového svazu sokolstva. Ten sice žije zcela nezávisle na COS, ale s COS udržuje velmi tesné kontakty jak na úrovni vedení, tak na úrovni nácelnictva a ostatních sboru COS, ale i na úrovni clenské (úcast našich cvicencu na každorocních sletech nekteré ze zahranicních žup).
Sokolu se sice podarilo organizacne "postavit na nohy", cestu k uplatnení sokolských idejí, morálních zásad i sokolského vedomí v myslích svých clenu v soucasnosti však stále ješte hledá.


Zahranicní sokolstvo

Zprávy o úspeších a rozvoji Sokola se brzy po jeho vzniku rozšírily do zahranicí všude, kde se nacházely ceské kolonie vystehovalcu, kterých bylo z duvodu hospodárských i politických v té dobe nemálo. Tito emigranti pocítili možnost organizace ke vzájemnému styku i k možným návštevám své vlasti a zacali proto vytváret i sokolské jednoty všude, kde se jich soustredovalo vetší množství. Ale i pod vlivem silného panslavismu druhé poloviny 19. a pocátku dvacátého století, který byl cten i v Sokole, vznikal Sokol postupne témer ve všech slovanských státech. V roce 1908 byl založen první nadnárodní sokolský spolek - Svaz Slovanské sokolstvo, který sdružoval osm organizací ze slovanských zemí. Pocínaje VI. sokol. sletem v r. 1912 se delegace techto zemí pravidelne sletu úcastnily.
V USA vznikaly sokolské jednoty zprvu neorganizovane, avšak v r. 1917 vznikla zastrešující organizace Americká obec sokolská, pusobící dodnes. Po první svetové válce se Sokol rozrostl do dalších zemí : Rumunska, Francie (zde pouze v Paríži), Rakouska, Kanady a mnoha dalších.

 

Nejvetší rozvoj cinnosti zahranicního sokolstva se uskutecnil po r. 1948, predevším posílením emigrace rozsáhlou emigracní vlnou zavinenou nástupem komunismu. Sokolské jednoty vznikají v mnoha dalších zemích napr. v Austrálii, Maroku, Švédsku atd.). Protože však postrádaly organizacní spojení, vzniká nejprve v r. 1950 Ústredí cs. sokolstva v exilu, které se v r. 1951 prejmenovalo na Ústredí cs. sokolstva v zahranicí. Prvními predstaviteli se stali starosta dr. Ant. Hrebík, námestek starosty dr. Juraj Slávik a nácelnice Marie Provazníková.
Další posílení organizace nastalo s prílivem nové vlny emigrace po r. 1968.
Krome místních a oblastních verejných vystoupení usporádalo Ústredí 7 samostatných sletu : ve Vídni (1962, 1972, 1982), v Curychu (1976, 1986), v Montrealu (1967) a v Paríži (1990). Tato sokolská aktivita byla jakousi manifestací demokratických exulantu a krajanu v zahranicí a lze bez nadsázky ríci, že udržela sokolské ideály na živu v období hlubokého sokolského temna doma.
Znovuzrozené sokolstvo po roce 1989 na tuto morální pomoc v zahranicí nezapomnelo. Hned od pocátku se snažilo o navázání tesné spolupráce. Ale i zahranicní sokolstvo pomohlo v težkých pocátcích obnovené sokolské organizaci doma predevším financními dary z dobrovolných sbírek. Vzájemné kontakty vyústily ve vznik Svetového svazu sokolstva 30.10.1993. Na ustavující schuzi byl ustaven jeho rídící orgán "Rada Svazu". Zakládajícími organizacemi Svazu se staly Americká obec sokolská, Ceská obec sokolská, Slovenská telocvicná jednota Sokol v USA, Sokol na Slovensku a Ústredí cs. sokolstva v zahranicí, které sdružuje sokol. župy v Africe, v Severní i jižní Americe, v Austrálii a v Evrope. Hlavním úkolem Svazu je koordinace cinnosti, projednávání vzájemných vztahu a styku a rozširování sokolského programu Pocet organizací, sdružených ve Svazu není uzavren a je otevren všem nove vzniklým sokolským organizacím kdekoliv na svete.

 

Nuže chrabrí Sokolíci, vzhuru na ztec, báti se netreba, zde nyní hrave leby své zapojíte a pak proskocíte svá pružná tela a cele se oddáte lovu, jak ten pták svobodný v oblacích.

Vezte, že zvídavostí vám vlastní, lze všechna zadání kvízu zodpovedeti samozrejme že s dopomocí moudrých knih a dobového tisku. Ba pokud by snad nekdo tápal, lec nemyslím si to, jsem tu já, který vám zodpoví záludnosti, na vás kladené.

 

Finální souradnice: Nové umístení je cca. 12m od puvodního

 

50° 1 2 . 3 4 5

 

A=4

B=7

C=6

D=8

E=2

 

014° 6 7. 8 9 10

 

A=5

B=2

C=8

D=9

E=1

 

Kvíz:

 

1)  Jaký byl název spisu, který jsem sepsal a v nem se jal publikovati telocvicnou soustavu ?

 

a)      Základové telocviku

b)      V zdravém tele – zdravý duch

c)      Cvicitelský sborník

d)      Prírucky sokolské

e)      Tužme se

 

2)  Kolik cvicících cvicilo na našem prvním všesokolském sletu v roce 1882 (približne) ?

 

a)      550

b)      380

c)      720

d)      840

e)      430

 

3)  Jak se zove spis, který jsem vydal v roce 1869 a v nemž jsem zduraznoval olympijskou myšlenku ?

 

a)      Spisy telocvicné

b)      Hod olympický

c)      Cvicení poradová

d)      Kruhy olympijské

e)      Zár kruhu olympijských

 

4)  Ve kterém roce byl založen Tyršuv dum v Praze ?

 

a)      1921

b)      1923

c)      1925

d)      1927

e)      1929

 

5)  Kdo byl  starostou spolku Telocvicná jednota pražská u jehož zrodu jsem stál ?

 

a)      Emanuel Tonner

b)      Josef Barák

c)      František Starý

d)      Jindrich Fügner

e)      Tomáš Novotný

 

6)  V jakém roce jsem byl pocten  zvolením do ríšské rady ?

 

a)      1869

b)      1870

c)      1871

d)      1872

e)      1873

 

7)  V jaké ulici v Praze byla vybudována první naše sokolovna vubec ?

 

a)      Vocelová

b)      Sokolská

c)      Jungmannova

d)      Školská

e)      Ve Smeckách

 

8)  Poblíž se nacházející  ulice, nazvaná  po mé osobe leží v Decíne:

 

a)      Decíne I.

b)      Decíne II.

c)      Decíne III.

d)      Decíne IV.

e)      Decíne V.

 

9)  Po mé osobe se jmenuje i most pres Labe, kolik má kulových bílých lamp ?

 

a)      22

b)      24

c)      26

d)      28

e)      30

 

10) Na úvodních bodech se nachází jakási socha s podstavcem. Kolik písmen je na podstavci ?

 

a)      5

b)      6

c)      7

d)      8

e)      9

 

Zdroje:  (použité z internetu)

http://www.quido.cz/osobnosti/tyrs.htm

http://www.pis.cz/cz/dalsi_informace/info_a_z/tyrs_miroslav_prof_phdr

http://www.radio.cz/cz/clanek/58307

http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/tyrs.html

http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=9&name=TYR%A9+MIROSLAV

http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2007100072

 

Additional Hints (Decrypt)

Qehun bq mrzr ir mqv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

589 Logged Visits

Found it 567     Didn't find it 2     Write note 11     Temporarily Disable Listing 3     Enable Listing 3     Publish Listing 1     Needs Maintenance 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 34 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.