Antonin Svehla Dr. h. c. (15. dubna 1873 Hostivar - 12. prosince 1933 Praha) byl predsedou tri ceskoslovenskych vlad, predsedou Agrární strany a hostivarskym statkarem.
Antonín Svehla se narodil ve vsi Hostivar (dnes soucást Prahy) v selské rodine. V roce 1900 prevzal po smrti svého otce rodinné hospodarstvi. Politicky se zacal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl mistopredsedou Sdružení ceských zemedelcu a v roce 1906 spoluzakládal casopis Venkov. V letech 1908 až 1913 pusobil jako poslanec ceského zemského snemu. Od roku 1909 byl v Agrarni strane predsedou vykonneho vyboru. Za 1. svetové valky byl jednim z vudcich predstavitelu domaciho odboje. Ucastnil se cinnosti Ceského svazu, od roku 1917 byl v popredí Maffie a od cervence 1918 stal v cele Narodniho vyboru.
28. rijna 1918 se podilel na vyhlaseni samostatneho statu a stal se tak jedním z peti mužu 28. ríjna. Od 1918 byl poslancem Narodniho shromazdeni, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se vyrazne na vzniku a podobe ceskoslovenske ustavy schvalene roku 1920. V roce 1919 se stal predsedou Agrarni strany a snazil se, aby její politika byla prijatelnou jak pro velkostatkare, tak pro drobné zemedelce. Svehla se také podilel na vytvorení a následném fungování tzv. Petky, orgánu koordinujícího cinnost hlavních ceských tzv. statotvornych politických stran. Od roku 1922 byl predsedou celkem trech ceskoslovenskych vlád a to v obdobích 7. ríjna 1922 - 9. prosince 1925 (1. Svehlova vláda), 9. prosince 1925 - 18. brezna 1926 (2. Svehlova vláda) a 12. ríjna 1926 - 1. února 1929 (tzv. Panska koalice). Roku 1927 odmitl kandidovat na funkci prezidenta a podporil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z duvodu svého zdravotního stavu, s nimz mel dlouhodobé komplikace, stahl z aktivního politickeho zivota.
Svehla byl znám jako schopny politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od vetsiny významných politiku své doby nemel akademicke vzdelani, své znalosti získal samostudiem a vynikal v reseni praktickych politickych otazek.
Pomnik
je, resp. byl zakoncenim tzv. "Beranovy stezky".Od rybníka Spolecny u Predotic vedla k mohutnému ctyrkmennemu buku s nápisem "Svehluv kmen - svemu vudci verny lid", ke kapradinovému zátiší, nazvanému podle agrarniho politika Jana Rataje z Vraze, a dale k vojenske rozhledne s vyhledem do sirokeho okoli. Pri reseni drzby lesniho majetku v obdobi první pozemkové reformy po vzniku Ceskoslovenska nebyla opomenuta ani oblast Cízové, kde se nachazely rozsahle lesy patrici Lobkovicum.
Ackoliv se tehdy nekterí narodohospodari vyjadrovali proti pridelování lesu zemedelcum, bylo 124 hektaru polesí Kosejrin u Cízove rozdeleno mezi 32 zajemcu, pricemž nejmenší pridel byl hektar a nejvetší pet hektaru.
Novi majitelé z okolnich vsi umístili na vrcholku Kosejrina kamenny pamatník, ktery vyjadroval dik za ziskané lesy.
zdroje:
heslo na Wikipedii
Spolecnost Antonina Svehly, jmenovite pani Marie Zdenkova, autorka monografie Antonin Svehla a Hostivar, MILPO Praha, 2003
Rozmery a umisteni cache:
Cerna pixla se sroubovacim vikem, prosim vracejte tesnici deklik. Prosim peclive maskujte do puvodniho stavu!
Vsimnete si zbytku schodiste, muzete take navstivit blizkou kotu Kosejrin, kde vsak stozar BTS ktery nahradil starou armadni rozhlednu neni (legalne) pristupny.
K cache se dostanete nejjednoduseji odbockou na waypointu A. Pokud pujdete jinudy za sipkou, pripoctete jednu az dve hvezdicky terenu :-) Po ceste - pro zajemce - jsou k videni opustene delostrelecke kryty cvicneho velitelstvi.