Hrabanovská cernava Traditional Cache

Více se o rezervaci:

Národní přírodní rezervace Hrabanovská černava byla vyhlášena v roce 1933 na území o rozloze 27,6 ha. Předmětem ochrany dle zřizovacího předpisu je poslední zbytek slatinných formací v Polabí s porosty šášinovými. NPR je součástí Evropsky významné lokality Hrabanovská černava.

Lokalita se nachází v kotlině nedaleko severozápadního okraje města Lysá nad Labem v nadmořské výšce 186 m. Geologické podloží tvoří druhohorní křídové sedimenty, které jsou překryty různými sedimenty pleistocenního nebo holocenního stáří (písky, náslatě, vápnité slatiny a sladkovodní křída). V jílovitých sladkovodních křídách se vyskytují rostlinné zbytky a pozůstatky bohaté fauny měkkýšů a ostrakodů. Klimaticky území náleží do oblasti teplé, mírně suché, s mírnou zimou.

Vznik zdejšího slatinného ložiska byl podmíněn vývěry artézských pramenů, jejichž intenzita se v čase mění. Jde o vody s velkým obsahem vápníku. Voda je jedním z nejdůležitějších ekologických faktorů, podmiňujících velkou různorodost společenstev černavy.

Vodní režim byl narušen ve 20. století několikerým odvodněním.
Plošně nejrozsáhlejšími porosty v území jsou vrbové křoviny a společenstva ostřice vyvýšené (Carex elata), která postupně degradují zarůstáním rákosem obecným (Phragmites australis). Tato společenstva zaujímají centrální a západní část stávající rezervace, jež byla několik desetiletí ponechána samovolnému vývoji. V tůních, které jsou, snad s výjimkou největší, pozůstatkem po těžbě slatiny, se vyskytují vzácné druhy submerzních vodních makrofyt. Jednu z mála lokalit v České republice má na Hrabanově bublinatka obecná (Utricularia vulgaris). Druhové složení a pokryvnost vodních makrofyt se v čase značně mění, aktuálně je nejhojnější parožnatka Chara hispida.

Litorální porosty největší tůně jsou tvořeny kromě rákosu obecného (Phragmites australis) také mařicí pilovitou (Cladium mariscus). Ta roztroušeně roste i v dalších typech společenstev po celém území černavy a má tu jednu ze tří recentních lokalit v České republice. Jednou ze dvou stávajících lokalit v ČR je Hrabanovská černava pro třtinu přehlíženou (Calamagrostis stricta). Ve východní, nejsušší části NPR se vyskytují porosty šášiny rezavé (Schoenus ferrugineus) a jejích kříženců s šášinou načernalou (Schoenus nigricans). Z hlediska početnosti ohrožených druhů jsou velmi významné střídavě vlhké bezkolencové louky. Po obnově kosení se na ně postupně vracejí vstavače a další ohrožené druhy. Dosti početné populace tvoří prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), ale i vstavač bahenní (Orchis palustris). Z další druhů rostlin stojí za pozornost vstavač vojenský (Orchis militaris), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), huseník hajní (Arabis nemorensis), sítina slatinná (Juncus subnodulosus) a řada dalších.

Na unikátní rostlinná společenstva černavy je vázáná rovněž řada vzácných živočišných druhů. V tůních byly zaznamenány ohrožené druhy obojživelníků; například: čolek velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a kuňka ohnivá (Bombina bombina), z vodních měkkýšů vzácná hrachovka (Pisidium pseudosphaerium). Při průzkumu motýlů bylo objeveno několik nových druhů pro Čechy nebo Českou republiku: vakonoš šedavý (Rebelia herrichiella), páskokřídlec Cosmopterix lienigiella, Rhigognostis hufnagelii, drobníček Stigmella zelleriella. Z význačných druhů ptáků v území hnízdí mimo jiné bekasina otavní (Gallinago gallinago) a moták pochop (Circus aeruginosus).

Z 18. století je na Hrabanově doložena existence rybníka, který ale neměl dlouhého trvání. V minulosti zde docházelo k ruční těžbě slatiny. Četné stopy po této činnosti se zachovaly v podobě tůní v západní části území. Luční porosty sloužily pravděpodobně jako stelivové louky a byly koseny pouze v sušších letech. V době druhé světové války bylo území využíváno jako vojenské cvičiště. Po válce zde zemědělské obhospodařování ustalo, což vedlo k zarůstání cenných mokřadních a lučních společenstev rákosem a vrbovými křovinami.

Nyní se připravuje rozšíření národní přírodní rezervace v rozsahu evropsky významné lokality. Zvláštní územní ochranu tak získají cenná společenstva bezkolencových luk, xerotermních trávníků a písčin ležící mimo stávající NPR.



Naučná stezka spolu s cyklostezkou vede z náměstí v Lysé nad Labem (viz waypoint) a představuje nejlepší způsob, jak se ke schránce dostat - je to asi 2 km. Po odlovení mužete pokračovat do Staré Lysé, kde je pak řada možností pokračování pešky i na kole (a samozřejmě i několik kešek).

Schránka není umístěna na území přírodní rezervace.

Pozor na mudly, rádi v okolí chodí na procházky.

Vše vracejte na původní místo i krytí ať schránka dlouho vydrží !!!

The cache is placed near a nature preserve "Hrabanovska cernava" which has been founded in 1933. It includes a complex of wetlands and quaggy meadows. The best way to there is from town Lysa nad Labem. Start at a square near the church (see the waypoint) and follow an instructional path or a bike path. The length of the trip is about 2 km.

The cache is not placed in the nature preserve area.