Listing, resp. jeho obsah není jen mojí prací, ale predevším prací mého dedy. Ten totiž neváhal a ihned, když se dozvedel o mém zámeru umístit poblíž Alšovky kešku, sepsal neco málo z historie Alšovky a Horské služby, kde pusobil 28 let jako náceln

A ted již slova pametníka:

Alšova bouda byla postavena v letech 1929-1932 prvním nemeckým spolkem pro zimní sporty v Klášterci nad Ohrí ve vesnicce Wenkau (Venkov). Venkov byla normální vesnice, ve které stávala škola, hasicárna i pekarství a samozrejme nemohla chybet hospoda. Jako vesnice zanikl Venkov v roce 1974, ale postupne se zmenil v rekreacní oblast s bohatou chatovou zástavbou i vhodným terénem pro lyžování.

Nejstarší dochované foto Alšovy boudy (Alšovky) pochází z 23. února 1932 a dokládá zahájení cinnosti SKI clubu. Pozemek pro stavbu poskytnul vlastník hospody, která stávala pod skálou. Po roce 1945, kdy byli všichni Nemci z vesnice vystehováni, zacaly objekty chátrat. Jediným obyvatelným místem zustala Alšovka, kde se soustredil veškerý život.

Neobydlené domy, statky ci hájovny se postupem casu menily v ruiny, majetek chátral nebo byl rozkraden, a tak bylo potreba zbytky staveb znicit. Tohoto úkolu se chopili roku 1959 vojáci, kterí všechny objekty zdemolovali minami. Zbytky domu mužete videt, když se vydáte na Alšovku pešky, cestou zvanou Masamíle.

Výnatek z kroniky

Záverem 50.let se utvoril silný kolektiv lidí sdružujících se v lyžarském oddíle TJ Spartaku Klášterec, který se scházel v zime v léte na Alšove boude, tzv. Alšovce, jediném to objektu, který byl v té dobe schopen k obývání po vysídlení místních obyvatel. Oddíl tehdy mel v evidenci na 80 clenu, takže na boude mnohdy bývalo tesno, obzvlášte v príhodných podmínkách dobrého stavu snehu.

Lyžarský sport si získával stále nové fandy. S pribývajícím poctem lyžaru však vzrostla úmerne i úrazovost, se kterou si však nikdo z lyžarského oddílu nevedel rady. V tehdejší dobe pracoval v oddíle klášterecký kantor Ludek Picka, který projevil znacný zájem o záchranárskou práci a založení Horské služby. Jeho odchodem z Klášterce tato myšlenka však zanikla....

Od roku 1962 se tedy datuje vznik Horské služby se sídlem na Alšovce za velmi skromného vybavení- 1 kanadské sane, 1 ruksak, trocha obvazového materiálu a dlah. Horská služba sloužila jako soucást okrsku Boží Dar, odkud bylo vše metodicky rízeno. Stanice mela 5 clenu.

Lyžarský oddíl patril mezi lety 1950-1960 v okrese mezi nejlepší, hlavne co se týce bežeckých disciplín. V roce 1952-53 bylo pro oddíl zakoupeno 20 páru drevených bežeckých lyží znacky „Yervinen“, finské výroby. Nekterí clenové lyžarského oddílu se stali preborníky v kraji a úcastnili se i republikových závodu v Liptovském Mikuláši na prelomu let 1952-53. Sjezdové lyžování na Alšovce v tu dobu nemelo budoucnost, nebot na Alšovku nebyla zavedena elektrina. O lyžarském vleku se v té dobe mohlo lyžarum jen zdát.

Zacátkem 60.let se zacaly stavet okolní chaty. Kolem roku 1965 byla z Medence natažena elektrina a mohlo se tedy zacít se stavbou strojovny pro vlek. Dne 24.2.1977 byla zahájena výstavba vlastní záchranné stanice, která stojí v bezprostrední blízkosti silnice. A zde se uzavírá jedna z kapitol Alšovy boudy...

V soucasné dobe je Alšovka populární predevším v zime. Název Alšovka již zlidovel a v zime sem smerují hlavne lyžari a snowbordisté. Alšovka muže nabídnout 2 vleky Tatrapoma s nekolika sjezdovkami, z nichž jsou dve známy jako „Kotrmelec“ a „Slalomák“. Na Alšovce bohužel nejsou snehová dela, a tak se muže spoléhat jen na to, že napadne dostatek snehu ;-) Snad bude letošní zima stejne jako minulá prát všem milovníkum zimních sportu.

Keška samotná je ukryta tak, že se k ní dá dojet prehnane receno skoro až na lyžích. Je to tedy taková spešl drive-in, ale doporucuji v zime z lyží radeji vystoupit, pokud nechcete riskovat nejaký ten škrábanec na skluznici. V léte se ke kešce mužete dostat nekolika cestami. Nejschudnejší a nejkratší je cesta od stanice Horské služby, kde se dá zaparkovat geovozidlo. Pokud si však chcete udelat delší výlet, tak se za keškou mužete vydat pešky z Útocište po modré turistické trase podél Širokého potoka. V kešce je pro každého nálezce ci team malý dárecek, za který nemusí do kešky nic dávat, ale muže:-) Jen bych prosila v logu napsat, že jste si ho vzali, abych mohla postupne doplnovat.