Skip to Content

This cache has been archived.

mirotiro: Tak jsem se odpoledne stavil, že odvezu krabicku, ale nekdo mne predešel... Prizná se k tomu nekdo?

More
<

Osudové osmicky - 1968

A cache by mirotiro Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/20/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Stríbro má málo mystery keší... Je na case to zmenit... Zatím neco lehkého na rozjezd...

“Pražské jaro“ a léto 1968

Po kritice A. Novotného bylo v lednu zvoleno nové vedení KSC a prvním tajemníkem byl zvolen proreformní A. Dubcek. Následoval pokus o „socialismus s lidskou tvárí“.

Koncem brezna se v Dráždanech konalo setkání vedoucích predstavitelu Bulharska, Madarska, NDR, Polska a SSSR s ceskoslovenskou delegací, na níž zaznela ostrá kritika pomeru v Ceskoslovensku („plíživá kontrarevoluce“).

30.3. po predchozí abdikaci A. Novotného, byl prezidentem republiky zvolen L. Svoboda. Ten svuj program navázání kontinuity s predcházejícími prezidenty vyjádril symbolicky tím, že po volbe položil vence na hrob K. Gottwalda a A. Zápotockého, ale i T.G. Masaryka a E. Beneše.

Zacátkem dubna na Pražském hrade pokracovalo zasedání ÚV KSC. Vedle volby nového predsednictva se pocítalo se sestavením nové vlády a s rehabilitací obcanu. Poslední den jednání byl jednomyslne prijat tzv. Akcní program KSC, který mel navodit socialismus s lidskou tvárí. Obsahoval zmeny, které v príštích dvou letech chtela komunistická strana (stále jako ústavou „uzákonená“ vedoucí politická síla) uskutecnit v oblasti politické (zejména v oblasti obcanských práv a politického systému), ekonomické (ekonomická reforma v rámci socialismu), kulturní a zahranicní politice. Soucástí zmen mela být takzvaná demokratizace.

8.4. Jmenována nová vláda v cele s O. Cerníkem. Vláda se stávala samostatným a iniciativním mocenskopolitickým faktorem

18.4. Z funkce predsedy Národního shromáždení odstoupil B. Laštovicka a byl nahrazen J. Smrkovským.

4.5. V Moskve probíhala ceskoslovensko-sovetská jednání na nejvyšší úrovni; ceskoslovenská delegace vyslechla od sovetu velmi ostrou kritiku politických pomeru v CSSR. Ti požadovali rázná opatrení proti antisocialistickým a pravicovým silám, které se podle jejich mínení výrazne aktivizují.

21. – 30.6.: Na ceskoslovenském území probehlo vojenské cvicení státu Varšavské smlouvy s názvem „Šumava“; oddalovaný odchod vojsk (sovetské jednotky odešly až 3. srpna) zvyšoval napetí v zemi a posiloval zejména protisovetské nálady. Vetšina jednotek sovetské armády úcastnících se tohoto cvicení byla soucástí okupacní armády.

27.6. Noviny uverejnily výzvu Dva tisíce slov, které patrí delníkum, zemedelcum, úredníkum, vedcum, umelcum, všem, kterou vypracoval spisovatel L. Vaculík. Provolání vedle kritického pohledu na minulost vyznívalo jako výzva k náprave; rozbourilo a zdramatizovalo politický život v zemi. Odpurci reforem hodnotili 2000 slov jako výzvu ke kontrarevoluci.

14. – 15. 7. Predstavitelé Bulharska, Madarska, NDR, Polska a SSSR na schuzce ve Varšave schválili Brežnevuv koncept otevreného dopisu adresovaného KSC; podle názoru „petky“ se v Ceskoslovensku organizacne stmelila kontrarevoluce. Obsah dopisu byl smesicí velmi vážného varování se znatelnými prvky hrozby (Brežnevova doktrína s právem zasahovat do vnitrních záležitostí socialistických zemí).

17.7. Predsednictvo ÚV KSC schválilo odpoved na varšavský dopis; strízlivým a uvážlivým tónem vyvracelo neopodstatnená obvinení a neoprávnenou kritiku, odmítlo tezi o internacionální pomoci „petky“ bránit socialismus v jiné zemi. Po zverejnení varšavského dopisu i odpovedi na nej vypukla lavina souhlasných rezolucí, telegramu a dopisu verejnosti.

29.7.– 1.8.Cierne nad Tisou se setkali clenové vedení KSC a KSSS; schuzce predcházelo tzv. Poselství ceskoslovenským úcastníkum, jehož autorem byl spisovatel Pavel Kohout. Hned po zverejnení zacalo živelné podpisování Poselství (pres 1 milion podpisu za tri dny). Jednání bylo znacne dramatické, vedení KSC zde vystupovalo nejednotne (tri jeho clenové – Kolder, Bilak a Švestka se znacne ztotožnovali se sovetskými argumenty). Sovetská strana vystupnovala tlak na ceskoslovenskou reformu; žádné dohody nebyly podepsány, avšak sovetská delegace odjíždela s predstavou „závazku“ vedení KSC „bojovat proti antisocialistickým silám“. V prubehu jednání vznikla v zemi živelná masová akce nazvaná Fond republiky; zacala formou dobrovolných pracovních smen a rozšírila se mezi obcany v podobe penežních daru a zlata na tzv. zlatý poklad republiky (do 21. srpna dosáhly dary výše 190,5 milionu Kcs a 60 kg zlata).

30.7. Moskevská Pravda otiskla dopis 99 zamestnancu pražské Pragovky s výzvou k mocenskému zásahu ze strany SSSR (po r. 89 se ukázalo, že dokument podepsalo ve skutecnosti jen 27 lidí).

3.8. V Bratislave probehla schuzka „petky“ s vedoucími predstaviteli KSC; prijaté prohlášení naznacovalo, že „bratrské strany nikomu nedovolí vrazit klín mezi socialistické státy“ a že problémy vyreší „vzájemnou pomocí a podporou“.

9. – 11. 8. V Praze pobýval Josip Broz Tito, jehož návšteva prispela k prevažujícímu optimismu a nadejím, že nebezpecí zásahu „petky“ nehrozí.

17.8. Na žádost madarského vudce J. Kádára došlo v Komárne k jeho setkání s A. Dubcekem; Kádár tlumocil znacnou nespokojenost Moskvy s vývojem v Ceskoslovensku a poukazoval na možné vážné dusledky z toho plynoucí (vojenskou intervenci).

Okupace Ceskoslovenska v noci z 20. na 21. 8. 1968 vojsky Varšavské smlouvy

20.8.v Praze zacalo ve 14 hodin zasedání predsednictva ÚV KSC; v jeho prubehu prišla ve 23.30 hodin první zpráva o obsazování republiky vojsky „socialistické petky“ (SSSR, NDR, Polska, Madarska a Bulharska). Za dramatické situace byl schválen rozkaz ministra obrany M. Dzúra, aby armáda nekladla odpor (totéž se vztahovalo na SNB a LM) a bylo vydáno Provolání ke všemu ceskoslovenskému lidu, v nemž se uvádelo, že vojska obsazují CSSR proti vuli ústavních orgánu a bez jejich vedomí.

Pozemní postup okupacních vojsk probíhal ve 3 skupinách:

A (jednotky SSSR a PLR) zahájila nástup z prostoru Legnice - Krakov (Polsko)

B (jednotky SSSR a NDR) z Görlitzu, Žitavy, Dráždan a Kliegenthalu (NDR)

C (sovetské, madarské a bulharské jednotky) z oblasti Györu (Madarsko).

Varšavská smlouva ani SSSR oficiálne nikdy nezverejnily pocty vojsk, které v noci z 20. na 21.8.1968 vstoupily na naše území. Pouze historici z Madarska a Polska se 90. letech 20. století pokusili zachytit podíl armád svých státu. Nácelník generálního štábu CSLA gen. por. Karel Rusov ve svém vystoupení na schuzi predsednictva Národního shromáždení 26.8.1968 sdelil, že intervencní vojska pravdepodobne disponují 6 300 tanky, 2 000 dely, 550 bojovými a 250 dopravními letouny. Podle odhadovaného pomeru sil vojsk na západním válcišti, zpracovaného Operacní správou GŠ CSLA, se na území CSSR nacházelo 380 tisíc vojáku, vcetne 230 tisíc príslušníku CSLA. Z toho prostou matematikou vyplývá, že první sled intervencních vojsk cítal okolo 150 tis. vojáku. Souhrnné pocty vojsk jsou dnešními historiky odhadovány na více než 500 000 osob, což se ale zdá ponekud nadsazené.

Sovetská armáda: Soucasná ruská literatura udává, že 21.8.1968 na území CSSR vstoupilo 20 divizí, z toho pet tankových (podle jiných zdroju sedm) a dve výsadkové. Behem následujících dvou dnu melo do CSSR dodatecne vstoupit dalších 10 divizí.

Polská lidová armáda: Na intervenci se podílela 2. armáda (zformovaná z velitelství Slezského vojenského okruhu) o trech divizích (dvou tankových a jedné motostrelecké). Celkem se jednalo o 24 000 osob, 647 tanku, 285 del a 36 vrtulníku. Polské jednotky obsazovaly severovýchodní Cechy a severozápadní Moravu.

Madarská lidová armáda: Nasazena jedna zesílená motostrelecká divize, obsazující jižní a jihozápadní Slovensko. Intervence se zúcastnilo okolo 10 000 madarských vojáku, 177 tanku, 165 del, 10 vrtulníku a 1 dopravní letoun.

Bulharská lidová armáda: Použity dva motostrelecké pluky (jeden v Praze a jeden v prostoru Brezno-Banská Bystrica).

Národní lidová armáda NDR: Její jednotky prekrocily naše hranice pouze v minimálních poctech (odhadováno 200 až 250 osob). Jednalo se spíše o zpravodajské, pruzkumné a spojovací skupiny, doprovázející ci dislokované spolecne s vyššími štáby Sovetské armády. V blízkosti státní hranice se ovšem nacházely dve divize (jedna tanková a jedna motostrelecká).

Albánská a Rumunská armáda se agrese nezúcastnily, Albánie na protest proti zásahu 13.9.1968 z Varšavské smlouvy vystoupila.

Do 4.11.1968 opustily území Ceskoslovenska všechny zahranicní jednotky s výjimkou vojsk SSSR.

Okupace, “Vysocanský“ sjezd KSC a “Moskevská jednání“

21.8. Byla obsazena vetšina duležitých mest v CSSR. K mimorádné schuzi se sešla vláda a vyjádrila svuj protest vládám peti státu, které uskutecnily okupaci. O CSSR se zacalo jednat v Rade bezpecnosti OSN. V celé zemi rostl živelný lidový odpor k okupaci.

Po selhání pokusu o ustavení prosovetské tzv. delnicko-rolnické vlády, který ztroskotal mj. díky spontánnímu nenásilnému odporu obyvatelstva, byli proreformní politictí predstavitelé KSC v cele s A. Dubcekem odvleceni do SSSR.

22.8. V továrne pražské CKD ve Vysocanech zasedal XIV. mimorádný sjezd KSC; z 1543 rádne zvolených delegátu se dostavilo 1219 delegátu. Sjezd zvolil nový ústrední výbor (v cele s internovaným A. Dubcekem) a významne se podílel na rízení obcanského odporu proti okupaci. Sjezdu se na zákrok G. Husáka neúcastnili (až na výjimky) slovenští delegáti.

23. – 26.8. Na žádost prezidenta L. Svobody probíhalo v Moskve složité jednání ceskoslovenské a sovetské politické reprezentace; druhý den se rozhovoru zúcastnili i internovaní ceskoslovenští politici (vezneni od ranních hodin 21. srpna) v cele s A. Dubcekem. Jednání skoncila (pod psychickým nátlakem) podpisem tzv. moskevského protokolu, jenž obsahoval závazné úkoly pro vedení KSC (splnení požadavku z Cierné, zákaz „protisocialistických organizací“ a sociální demokracie, upevnení orgánu Bezpecnosti a armády, stranickou kontrolu tisku a konkrétní kádrové zmeny) a príslib etapovitého odchodu intervencních vojsk. Podpis jako jediný z 26 ceských a slovenských politiku odmítl pripojit F. Kriegel.

24.8. Vyvrcholením lidového odporu proti vojenské intervenci (nápisy na ulicích a zdech, ruzná prohlášení, letáky, schuze, rezoluce apod.) byla jednohodinová generální stávka.

Na zasedání Rady bezpecnosti OSN se dostavil ministr zahranicí J. Hájek, který ve svém vystoupení odsoudil vojenskou okupaci Ceskoslovenska. V dalších dnech se však postoj ceskoslovenské delegace zmenil a 27.8. požádala ceskoslovenská mise o stažení tzv. ceskoslovenské otázky z jednání Rady.

31. 8. Na zasedání ÚV KSC (doplneném o cleny zvolenými „vysocanským“ sjezdem) byl prijat moskevský protokol jako jediné východisko z dané situace. Politickou iniciativu mely v rukou reformní síly v cele s A. Dubcekem, které se domnívaly, že existuje reálné východisko z tragické situace (možnost normalizovat situaci v zemi a dosáhnout odchodu cizích vojsk).

Invaze vojsk Varšavské smlouvy si k 3. zárí 1968 vyžádala 72 mrtvých, 266 težce a 436 lehce ranených ceskoslovenských obcanu

Normalizace

V dubnu 1969 byl první tajemník strany A. Dubcek nahrazen G.Husákem a tím zacala doba tzv. normalizace. A. Dubcek byl vyloucen z KSC a dostal práci lesního úredníka.

G. Husák zrušil Dubcekovy reformy, „ocistil“ stranu od jejích liberálních clenu a propustil z verejných funkcí profesionální a intelektuální elity, které projevovaly otevrený nesouhlas s politickou transformací. Husák pracoval na znovunavázání sily policejních autorit a silných vazeb s ostatními socialistickými státy. Také plánoval recentralizaci ekonomie, jako znacný význam svobody garantované prumyslu behem pražského jara. Jedinou významnou zmenou byla federalizace zeme, kterou byly roku 1969 vytvoreny Ceská socialistická republika a Slovenská socialistická republika.

Rozmístení Strední skupiny sovetských vojsk na území bývalého Ceskoslovenska

Na základe "Smlouvy mezi vládou CSSR a vládou SSSR o podmínkách docasného pobytu sovetských vojsk" ceskoslovenská vláda souhlasila s rozmístením operacního uskupení o síle 75 tisíc vojáku. Útvary skupiny vojsk byly dislokovány ve více než 30 posádkách, disponovaly znacnými zásobami munice (110 tis. tun) i pohonných hmot (30 tis. m3) a pro výcvik mohly využívat výcvikové prostory Milovice, Mimon, Libavá, Malacky a Lešt. Krome toho jim cs. armáda predala letište Hradcany, Milovice - Boží Dar, Olomouc a Zvolen.

Základní údaje o dislokaci Strední skupiny sovetských vojsk

velitelství Strední skupiny sovetských vojsk

Milovice

velitelství 28.armádního sboru

Olomouc

15.gardová tanková divize

Milovice

31.tanková divize

Bruntál

18.gardová motostrelecká divize

Mladá Boleslav

30.motostrelecká divize

Zvolen

48.motostrelecká divize

Vysoké Mýto

185.raketová brigáda

Turnov

442.raketová brigáda

Hvezdov

211.delostrelecká brigáda

Jeseník

5.protiletadlová raketová brigáda

Kurivody

velitelství 131.smíšené letecké divize

Milovice

114.stíhací letecký pluk

Milovice

236. stíhací bombardovací letecký pluk

Hradcany

238.vrtulníkový pluk

Zvolen

490.vrtulníkový pluk

Olomouc

Odsun Strední skupiny sovetských vojsk

Snižování poctu osob a techniky Strední skupiny sovetských vojsk rozmístené na území bývalé Ceskoslovenské socialistické republiky bylo zahájeno již pocátkem roku 1989. Stalo se tak vzhledem k rozhodnutí tehdejšího Ústredního výboru KSSS a Nejvyššího sovetu SSSR, zverejneného 7. 12. 1988 na zasedání Valného shromáždení OSN v New Yorku Michailem Gorbacovem. Na základe výše uvedeného rozhodnutí se mely pocty sovetských ozbrojených sil v letech 1989-1990 snížit o 500.000 osob, 10.000 tanku, 8.500 delostreleckých systému, 800 bojových letadel, 73 válecných lodí a 38 ponorek. Krome jiného se predpokládalo stáhnout z území strední Evropy 50.000 vojáku a 5.000 tanku. V prípade Ceskoslovenska se melo jednat o odsunutí jedné tankové divize (pravdepodobne 31. td z Bruntálu) a ctyr samostatných praporu, spolecne s reorganizací zbývajících divizí na tzv. obrannou strukturu, což by v souhrnu reprezentovalo snížení pocetních stavu skupiny vojsk o 5.300 osob, 708 tanku a 20 bojových letadel.

Snižování stavu Strední skupiny sovetských vojsk bylo zahájeno v dubnu 1989, když byl z posádky Zvolen odsunut vzdušný výsadkový prapor. Soucasne zapocala reorganizace vševojskových divizí na tzv. obrannou strukturu, spojená s redukcí poctu tankové techniky u tankových divizí o 20 % a u motostreleckých divizí o 40 %. V prubehu letních mesícu vyclenené jednotky postupne opouštely naše území. Posledním útvarem, který v roce 1989 opustil Ceskoslovensko, byl samostatný prapor chemické ochrany. Celkem se stav skupiny vojsk v uvedeném roce snížil o 1.500 vojáku, 192 tanku a 20 bojových letadel.

V rámci procesu spolecenských zmen, které v Ceskoslovensku probehly po 17. 11. 1989, byla v Moskve 26. 2. 1990 ministry zahranicních vecí podepsána "Smlouva mezi vládami CSSR a SSSR o odchodu sovetských vojsk z území CSSR". Smlouva predpokládala následující prubeh odsunování osob a techniky Strední skupiny vojsk:

Etapa

Termín odchodu

Osob

Tanku

Del

Letadel

1.

26.2.1990-31.5.1990

25.800

535

432+30 OZ

16

2.

1.6.1990-31.12.1990

18.300

252

288

32

3.

1.1.1991-30.6.1991

29.400

433

498

28

Celkem

26.2.1990-30.6.1991

73.500

1.220

1.218+30 OZ

76

Tento harmonogram byl víceméne dodržen. Behem 925 transportu bylo odsunuto:

Ø      11.740 dustojníku, 6.680 praporcíku., 56.280 poddustojníku a príslušníku mužstva, tj. celkem 73.000 vojáku, spolecne s 5.200 obcanskými zamestnanci,

Ø      39.140 rodinných príslušníku

Ø      1.300 tanku, 1.600 bojových vozidel pechoty, 1.000 obrnených transportéru,

Ø      30 odpalovacích zarízení operacne-taktických a taktických raket, 90 raketometu, 530 samohybných del, 330 tažených del, 250 minometu, 140 protitankových raketových kompletu, 175 protiletadlových raketových kompletu, 75 protiletadlových delostreleckých kompletu,

Ø      105 letadel, z toho 77 bojových a 175 vrtulníku, z toho 146 bojových,

Ø      19.300 kolových prepravních vozidel a 1.750 pásových prepravních vozidel,

Ø      110.600 tun munice, z toho 65.000 tun ze skladu v Kvetné.

Poslední železnicní transport prekrocil cs. hranici 21.6.1991. Velitel skupiny vojsk genplk. Vorobjov odletel 27.6.1991. Strední skupina vojsk uvolnila 355 objektu, z toho 286 v CR a 69 v SR. K civilnímu využití bylo predáno 65 objektu, prevážne na území Ceské republiky.

Za cenná data k vytvorení listingu dekuji Pavlu Minaríkovi

Neco obrazové dokumentace

Seznam usmrcených obcanu CSSR okupacními vojsky

Jeden z protiokupacních letáku v Plzni

Sovetské tanky v Plzni 21.8.1968

Invazní pásový transportér OT 62 ve Stríbre

U námestí ve Stríbre

Pred radnicí ve Stríbre

Stríbrské námestí

Keš

Procetli jste opravdu celý listing? Ne? Tak to ted udelejte ;-) Souradnice finále jsou obsaženy v nem…

N 49° 45.ABC E 013° 00.DEF

A o kolik stovek tisíc osob se mel snížit stav armády SSSR v letech 1989 – 1990?

B kolik nocí strávil v srpnu v Praze prezident Jugoslávie?

C kolik kop kg zlata se vybralo do Fondu republiky?

D kolik sovetskych vojaku sedi na transporteru OT 62 ve Stribre?

E pocet státu Varšavské smlouvy, jejíž armády nás v srpnu 1968 okupovaly

F kolik letounu SSSR sestrelila naše protiletadlová obrana?

Schránka je umístena na pomerne frekventovaném míste, a proto si hlídejte záda, at nedojde k prozrazení místa úkrytu. Doporucuji lovit mimo dobu presunu detí z a do škol, tedy vynechat období 7 - 8 a 12 - 15. Pokud ji nemuže najít, šáhnete po hintu… Pri vracení dejte pozor, aby nedošlo k trvalé ztráte keše… Vracejte jak jste našli, aby se nestala nápadnou... Tentokráte se jedná opravdu o mikro, kam se krom tužky, orezávátka a logbooku nic nevejde.

Ponechte si nekde výpocet, nekterá císla využijete pro bonusovou keš Osudové osmicky…

Additional Hints (Decrypt)

i Sr, cbmbe an bfgaáp

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.