Skip to Content

<

Umrlčí prkna-Totenbrett

A cache by Mel-Man&Rena Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/10/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Historickou zvlastnosti, ktera odedavna prekvapovala navstevniky Sumavy, byla zvlastni omsela prkna s vyrezavanymi texty a obrazky. Kdysi stala na kdejakem rozcesti; knihy starych fotografii ze Sumavy nam podobnych zaberu nabizeji pomerne dost.


HISTORICKY PUVOD
Umrlci prkna neboli nemecky "Totenbrett", kuriozita s hruzostrasnym jmenem.
Slo o bavorsky obycej, ktery na ceskou stranu Sumavy rozsirili koloniste, prichazejici jiz od stredoveku a zejmena od l8. stoleti. O tomto puvodu vypovidaji stare kroniky a take rozsireni techto prken na bavorske strane Sumavy v nynejsim Bavorskem narodnim parku a v okoli bavorske Zelezne Rudy.
V kazde chalupe byla pripravena syrova prkna ze smrkoveho, jedloveho nebo lipoveho dreva, ktera se dobre opracovavala. Na prkne, opatrenem tremi krizky, puvodne spocinul zemrely, pokud nebyla v dome pripravena rakev, coz se stavalo tam, kde pred prichodem zimy smrt jiz ocekavali.
Neni tedy pravda, ze kazdy neboztik lezel na prkne az do dne pohrbu a legendou jsou take tvrzeni o tom, ze v tuhych zimach s mnozstvim snehu stravili pozustali s neboztiky cele dlouhe mesice. Cesty se v zime prubezne upravovaly, aby byl styk mezi jednotlivymi osadami, samotami i lesnimi reviry zachovan. Umistovani "umrlcich prken" bylo u nas zvlastnim zvykem svobodnych sedlaku z Kralovskeho hvozdu, z udoli Uhlavy a prilehlych uzemi (v nekdejsich rychtach Svata Katerina, Hamry, Hojsova Straz a Zhuri).


TRADICE

Umistovani umrlcich prkem bylo soucasti starobyleho pohrebniho ritualu.
Pristup ke smrti byl drive prirozeny a lide ji brali jako samozrejmou soucast sveho zivota. Vsude kolem sebe ji videli dost, a proto si take uvedomovali, ze muze prijit kdykoli a potkat kohokoli. Pokud nekdo zemrel, prkno od stodoly se vzalo, polozilo mezi zidle a na nej zesnuly. Prkno nesmelo byt dosud jinak upotrebene a muselo byt majetkem zemreleho. Kazdy hospodar mel u stodoly ulozena vyschla prkna, ktera mela slouzit k ulozeni zemreleho pred ulozenim do rakve.
Tezky zivot zpusoboval, ze lide umirali casto mladi. Prichazeli o zivot zejmena pri praci v lese, pri kaceni nebo svazeni dreva, nekdy i pri plaveni dreva na vorech. Zeny umiraly pri porodu, popalenim pri suseni lnu nebo sedrene praci.
Zemrely byl ulozen ve svetnici na "umrlci prkno," umistene na dvou zidlich mezi zapalene svice. Na umrlcim prkne byl zemrely vystaven v komore. Tam se s nim take rozloucili sousede. Okno se zakrylo, aby uvnitr komory bylo sero. Po tuto dobu se zakryvala zrcadla a pokud byly v dome hodiny, tak se nenatahovaly az do pohrbu. Pokud nekdo umiral doma, bylo zvykem ho polozit na slamnik, nebot v perinach se pry umiralo tezce. Zemreleho nejdrive umyli a oblekli do svatecnich satu a podvazala se mu satkem brada, aby mel zavrena usta. Pak mu do sepjatych rukou dali ruzenec a kriz a hrud mu pokryli svatymi obrazky. Nez byla hotova rakev, byl neboztik polozen na umrlci prkno zdobene symboly smrti. Neboztik se kladl na prkno hlavou ke dverim. Oteviralo se okno, aby duse zemreleho mohla opustit telo a odletet a zapalovala se zvlastni svicka, kterou Nemci nazyvali "Sterbkerzen". Svitici svicky uprostred noci lakaly casto az do svetnice sovy a sycky, kteri svou mystickou pritomnosti dokreslovali atmosferu, a proto jsou tito nocni ptaci spojovani se smrti.
Mrtvolky malych deti se na umrlci prkno kladly jen vyjimecne.
Ve starsich dobach zemrele pohrbivali z techto prken uz primo do hrobu. V casech novejsich si polezel na prkne pouze do doby, nez byla do domu vnesena rakev. Dum v ten cas ovladalo ticho, zrcadla byla zahalena, aby do nich nikdo nemohl pohlednout a nebyl podle pradavne legendy nucen neboztika nasledovat na onen svet. Nikdo se nesmel odvazit zhasit svice, ktere za mrtveho v dome horely, tim by ohrozil vlastni dusi.
Pohreb se vetsinou konal treti den po umrti. Truchlici se sesli rano v den pohrbu v neboztikove dome, aby jej doprovodili na hrbitov. Naposledy pristoupili k rakvi, udelali mrtvemu tri krizky na cele a pokropili ho svecenou vodou. Pak uz byla rakev zatlucena a mrtvy vynesen pres prah. Pri vynaseni z chalupy se rakev na prahu trikrat zvedla na znameni, ze se mrtvy louci s domovem. Jakmile neboztik doprovazeny smutecnim pruvodem opustil dum, byla vrata a dvere uzavreny a zidle, na kterych stala rakev, byly obraceny nohama nahoru, aby nikdo dalsi nezemrel hned po mrtvem. Rakev se nesla nebo vezla za doprovodu sousedu na hrbitov. Pohrebni pruvod se radil podle presnych pravidel. Nejdrive sli pribuzni, pak muzi a nakonec zeny. U hrobu pronesl rec vetsinou jen farar a potom se rakev za spolecne modlitby spustila do hrobu. Nakonec kazdy z pritomnych hodil do hrobu hrst zeminy. Po pohrbu nasledovalo pohosteni pro pritomne bud v dome zemreleho, nebo v hostinci.


VYZDOBA PRKEN

Po pohrbu se prkna zdobila. Chudi lide si umrlci prkna zdobili sami vyrytim tri krizku. Casteji se vsak vyzdoba prkna sverila truhlari, ke kteremu se prkno odnaselo ihned po pohrbu. U truhlare vsak mohlo lezet i nekolik mesicu, nebot ten si tuto praci schovaval na obdobi, kdy bude moci pracovat na nekolika prknech najednou. Pokud vsak nekdo z rodiny zemrel v tomto obdobi, doslo se pro nedodelane prkno k truhlari a po pohrbu se mu opet odneslo.
Nejcastejsimi motivy byla lebka se zkrizenymi hnaty nebo vsevidouci bozi oko. Mene caste motivy byly andele, Bozi oko, ratolest aj. Kolem napisu se pritloukal ramecek ze slabych list a okraje prkna se profilovaly do ruznych jednoduchych ornamentu. Nejstarsi dochovana prkna nesou vyzdobu s gotickymi prvky, pozdejsi mela vetsinou bohatou barokni vyzdobu. Napis na kazdem umrlcim prkne zacinal obvykle slovy, ze "auf diesem Brett hat gelegen der ehrengeachtete" nebo "...die tugendsame N.N." atd. (tj. ze "na tomto prkne lezel ctihodny" ci "pocestna N.N." atd.). V polovine vysky prkna bylo uvedeno presne datum narozeni, pod nim krestni jmeno a prijmeni, povolani (sedlar, sklar, drevorubec apod.), misto bydliste a presne datum umrti. Casto se vyskytovaly i ruzne biblicke zalmy a texty. Nektera prkna byla opatrena striskou.
Vyzdobou umrlcich prken se zabyvali mnozi maliri a rezbari a existovaly cele proslule specializovane dilny. Nejznamejsi byl nyrsky Wieder a Zippelius, jejichz signatura se na prknech objevuje nejcasteji. a to i na bavorske strane Sumavy. Na hornim konci bylo prkno zahroceno a ve vztycene poloze dolnim koncem zarazeno do zeme.
Umisteno bylo zpravidla nedaleko neboztikova statku ci pri ceste u jeho pozemku, na blizkem rozcesti, ale casto take pod krasnym starym stromem, u kaple ci polniho krize. Prkna vydrzela na svem miste az do doby, kdy zetlela.
Stari obyvatele Sumavy verili, ze podle stupne zvetrani napisu a dreva se dalo vycist, jak rychle byl zemrely vykoupen a spasen. Domnivali se, ze neboztik tu dobu musi travit v ocistci. Kolemjdouci byli proto zadani, aby se za zemreleho a jeho vykoupeni pomodlili.


Krajove zvyklosti

S prkny se v jednotlivych oblastech Sumavy nakladalo ruzne. Nekde stacilo vzit obycejne prkno a vyryt do nej tri krizky. Jinde si budouci neboztici jiz za sveho zivota prkna sami vyrezavali, zdobili je nabozenskymi motivy ci vyjevy ze sveho zivota a s laskou je chodili cela leta oprasovat.
Podobne ruznorode bylo i nakladani s prkny po pohrbu. Zatimco v okoli Kasperskych Hor se schovala pro dalsiho neboztika, na Vimpersku se se prkno neschovavalo pro dalsiho mrtveho, ale i s pripadnou slamou, na ktere mrtvy lezel, se spalilo. Duvod k paleni techto veci, se kterymi byl neboztik v kontaktu, je nutne hledat v obdobi velkych morovych ran, ktere se ani tomuto bohem zapomenutemu kraji nevyhnuly.
Nejcasteji vsak slouzila jako pomnicky zemrelych.
Prkna se umistovala casto do pruceli chalup a statku, aby prichozi z dalky videli, kolik clenu rodiny jiz odeslo na vecnost. V kralovackych statcich, ktere mely kapli na nadvori, se stavela do techto kapli, ale vubec nejcastejsi bylo umisteni ve volne krajine. Po pohrbeni ostatku mrtveho se davala jako znameni podel cest, pod stromy na rozcestich, u kaplicek, krizku nebo na mista, kde zemrely rad travil svuj cas. Mnohdy byla opatrena striskou. Pokud prkno nebylo pekne ozdobeno, pozustali je odnesli k rezbari na dokonceni a pak je umistili nekde podel cesty, ke kraji lesa nebo do mist, ktera neboztik mival rad. Prkno tak pripominalo hrob, lide k nemu chodili a vzpominali na zemreleho. Nekde se dokonce prkna pribijela na stity domu, steny kaplicek nebo i kmeny stromu, jako tomu bylo na silnem smrku u Nyrska, kde bylo sest prken ve dvou radach nad sebou. Umrlci prkna slouzila take poutnikum k orientaci, nebot se napisy na nich vzdy uvadely jmeno nejblizsiho dvorce ci mista.
Casto vznikaly cele rady vztycenych umrlcich prken, z jejichz napisu se dal pak vycist beh zivota a osudy jednotlivych clenu rodiny behem celeho pulstoleti.
Jednalo-li se o cloveka pochybneho charakteru - opilce, notorickeho svarlivce ci cloveka jinak zleho - bylo jeho prkno polozeno pres potok a docasne slouzilo jako lavka...!
Jelikoz hrbitov byl casto vzdalen hodiny cesty narocnou horskou nebo podhorskou krajinou a jeho navsteva nebyla jednoducha, slouzila umrlci prkna jako upominka na zemreleho. Kolemjdouci se u nich zastavovali s kratkou modlitbou nebo vzpominkou a ve vyrocni den umrti tu pozustali rozsveceli svice a pokladali lucni kviti (v lete) nebo venecky z chvoji (v zime). Vlastni hrob na vzdalenem hrbitove zustaval casto neudrzovan, zarustal a mnohdy zcela zmizel.
S timto zvykem se lze setkat vsude od nahorni plane pri Furthu pres cely Bavorsky les az dolu k Dunaji.
I v zeleznorudske kotline se lze vsude setkat s umrlcimi prkny.
Raritou jsou umrlci prkna, ktera byla udajne pouzita na stavbu schodiste ve vezi kostela sv. Michala ve Vserubech na Domazlicku.Zvyk na Sumave pretrval az do konce druhe svetove valky. Pripominaji ho tzv. Kaplicky barabu pri silnici, vedouci ze Zelezne Rudy na Spicak. Nektera puvodni umrlci prkna jsou ulozena uvnitr prastare kaple, odkud se konaly pohrby tech, kteri zahynuli pri stavbe zeleznicniho tunelu pod Spicakem, nebo zde zemreli.

HISTORKY
Umrlcim prknum se prisuzovaly zvlastni vlastnosti. Byla povazovana za posvatna a nedotknutelna, takze beda vsem skudlilum, kteri pekne proschle fosny pouzili podruhe.

    V Rejstejne tak prisel o zivnost tamni truhlar, ktery z umrlciho prkna vyrobil val na nudle do vybavy pro jistou nevestu. Kdyz mlada pani chtela val poprve pouzity spadl ji uprostred prace na zem. Snazila se ho zvednout, ale nemohla val unest a vsechny nudle kolem nej zacaly skakat a hopsat. Vzteky bez sebe vratila val truhlari, ktery pry uz nikdy nedostal zadnou zakazku a nakonec se musel pro samou ostudu odstehovat.
    Jeste horsi pribeh se vypravi o truhlari snad z Nyrska nebo od Kasperskych Hor, ktery pouzil umrlci prkna na vyrobu nabytku pro jakousi nevestu. Novomanzelum se nova postel i ostatni nabytek velmi libil, ale jen do pulnoci. To si totiz pro prkna prisli puvodni majitele. Kostlivci, kteri se tu nahle zjevili, nabytek rozebrali a kazdy si vzal cast, ktera mu patrila. Na svou svatebni noc tihle lide v zivote nezapomneli a s hejnem rozzurenych kostlivcu v zadech pak truhlare hnali az do Strakonic. Ten za svou nepoctivost prisel o dobrou povest a nikdo uz o jeho nabytek nestal.
    Jina povest vzpomina jisteho mladika z Horske Kvildy, ktery se s kamarady vsadil, ze si na svatek Dusicek prinese domu umrlci prkno a vyspi se na nem. Kdyz se z lesa dlouho nevracel, pratele se ho vydali hledat. Zla predtucha se vyplnila, nalezli ho sileneho s umrlcim prknem na zadech.


LITERARNI OZVENY

    Kostelnikem u studanky byl tenkrat jiz mnoho let hodne stary muz z Hrabetic. Vsichni mu rikali jen Chlebny. Obcas, kdyz nekdo ve vsi zemrel, prichazel zvonit umiracka. Jinak jsme zvonili vetsinou my. Az jednou umrel stary Chlebny a moje mala sestricka sla zvonit. Jak uz to tak byva, hned se schazeli lide a ptali se, kdo ze to lezi na prkne. Moje sestra jim sdelovala: „Starej Chlebnej.“ A hned zase rychle ven na cestu k ostatnim detem, ktere tam hraly kulicky. Asi za hodinu prisla domu. Protoze ale tak malo zvonila, dostala od maminky vyhubovano. Povida ji: „Starymu Chlebnymu jsi mohla dyl zvonit; ten by si to snad zaslouzil. Co tomu asi reknou lidi?“ – A co neudelala moje sestricka? Hned znovu do kaplicky a poradne vyzvanela! Ted se teprve shlukovali lide a vyptavali se: „Kdo to uz zase umrel?“ A ma sestra odpovidala: „Ale zase ten starej Chlebnej.“ Musela ale hledet, aby z kaple utekla, jinak by snad nejakou slizla. Lidi minili, ze tropi hanebnosti.

(Hans Anton Bielau-Prihody ze studanecke hajovny, 1922)

    Mrtev, ustrojen do svatecniho, lezi na prkne na dlouhe lavici vymenkar Jan Cimbura. Vsichni v cele chalupe chodi po spickach, svou praci konaji tise, neme. Vedi, ze mrtvy, dokud pod strechou, vsecko jako zivy slysi a veri, ze by nan hlomozici dedecek s prkna vstali a zahubovali.
(Jindrich Simon Baar-Jan Cimbura, 1933)


SOUCASNOST

    Umrlci prkna se stala jakymsi symbolem stare Sumavy, fascinovala umelce jako Josefa Vachala nebo Alfreda Kubina.
Kdysi byla nedilnou soucasti sumavske krajiny a dnes se opet tu a tam objevuji diky folklornim nadsencum. Sice uz davno neslouzi k pohrebnim ceremonialum, ale jejich tvurci nam pripominaji starou tradici, kterou malem odnesl cas. Vyjimecne a vzacne se tak stavi na Sumave i v nove dobe na pamatku davnym pokolenim lidu Sumavy nebo konkretnim osobnostem, ktere se mimoradnym zpusobem zaslouzily o tento kraj. (Maly Kozi Hrbet, Zhuri, Hartmanice, Lisci vrch u Kasperskych Hor).    Originalni prkna, jez opravdu slouzila svemu puvodnimu ucelu, je mozne u nas spatrit uz jen na nekolika malo mistech. Nejsnaze dostupny je soubor tri prken u malebne kaplicky pod nadrazim v Zelezne Rude.
    Turisticky dobre pristupna jsou i prkna pri modre turisticke znacce mezi Keply a Kochanovem, ke kterym se dostanete cestou za keskou.Zachovala puvodni umrlci prkna lze na puvodnim miste spatrit jeste u kaplicky zasvecene sv. Barbore a sv. Antoninovi, ktera byla vystavena pro ucely pohrbu delniku - "barabu", kteri zahynuli pri stavbe tunelu z Brcalniku na Spicak u Zelezne Rudy.Muzeum Sumavy
Velka a hodnotna sbirka umrlcich prken je dnes ulozena v muzeu v Kasperskych Horach a nekolik jich je take kolem renovovane kaple pod nadrazim v Zelezne Rude.O umrlcich prknech se muzete dozvedet v hospudce U carodejnice ve Svatem Tomasi nad Lipnem. Zdejsi spolumajitel hospudky - sverazny Sumavak – ma ve stodole pro jistotu vyrezana prkna pro celou svou rodinu a dovede o nich poutave vypravet.
    Staveni umrlcich prken, pretrvavajici sverazny zvyk spojeny s kultem mrtvych, se nejdele udrzel v Tyrolsku, Svabsku, Bavorskem lese a na nemecke Sumave. Z nasi krajiny vymizel s vyhnanim nemeckych obyvatel. A tak, ten kdo chce videt skutecne bohate zdobene zachovale originaly, musi se vypravit na bavorskou stranu Sumavy. Umrlci prkna tu dodnes stoji na mnoha mistech u krizku, kaplicek, na krajich lesu a pod starymi stromy u horskych samot.

 


(ukazka ze sousedni zeme)

Obec Keply

Kdysi zde bylo 6 domu pri ceste do Hlavnovic, po 2. sv. valce vesnice vyuzivana vojskem, sidlo statku. Obec se mela stat ukazkou moderni socialisticke vesnice, kdy puvodni domy byly zboreny a obyvatelstvo bylo sestehovano do jednoho "moderniho cinzaku".  Odtud pres Kepelsky potok se jde k umrlcim prknum.

Zrejme jedinymi prkny, ktera se dodnes dochovala ve volne prirode, je dvojice prken sedlaka a selky, manzelu Josefa a Anny Schreinerovych v Hornim Kochanove pod tzv. "hospudkou", u cesty na okraji lesa. Jsou zapustena do zeme a zaprena kameny.  Tato dve prkna pochazeji z roku 1936 a 1939 a jsou poslednimi, ktera na ceske strane Sumavy, z mnoha puvodne v terenu osazenych, zustala.
Puvodni prkna byla zhotovena z lipoveho dreva s malbou sv. Anny a sv. Josefa. Byla bohate vyrezavana, napis psany svabachem. Okolo roku 1963 byla zhotovena nova, smrkova, popsana latinkou:

 

Auf diesem Brette hat geruht
JOSEF SCHREINER
Ausnehmer in Oberkochel
geb.am 20.1.1852-gest.am 3.4.1935.

Prkna udrzoval pan Stadler. Prkna byla v lete 2014 rekonstruovana.

ROZMERY A ULOZENI CACHE

Valcovy obal se sroub. uzaverem, prumer 8 cm, vyska 10 cm.
Ulozena na beznem, velmi malo frekventovanem miste.


Dostupnost autem: cca 50 metru od kesky
Typ: standartni lesni
Zvlastni pozadavky: nejsou
Pristupova cesta: silnice az temer ke kesce, jen posledni desitky metru jsou v lesnim svahu.

DEUTSCH

Als Totenbretter werden Holzbretter bezeichnet, auf denen Tote bis zum Begräbnis aufgebahrt und die zur Erinnerung an den Verstorbenen am Wegrand aufgestellt wurden.

ZDROJE

http://www.e-dovolena.cz/clanky/sumava-a-cesky-les/sumavska-umrlci-prkna-24.htmltp://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lov%C3%A1ci
http://cestovani.centrum.cz/bulvarek/
http://blog.o106.com/patrac/2008/04/04/umrlci-prkna/
http://www.sweb.cz/marc.potuzak/umrlprkna.htm
http://www.renesance-gabreta.info/rozhovory/ptali_jsme_se_3.htm
http://dejiny.nln.cz/archiv/2004/52004_kapsar.html
http://www.kohoutikriz.org/priloha/krame.php
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa28.htm
http://www.petroviceususice.cz/page/okoli.htm
http://frymburk.info/show_clanek.php?clanekid=59
http://www.sda.wz.cz/index.php?target=pohadkoveposumavi
http://www.sumavanet.com/www/muzeum_sumavy/hl-susice/text/data/zel_ruda_pruvodce.html
http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=6297
FRYMBURSKY ZPRAVODAJ, kveten 2007Eva Oburkova-Kam na Sumave, Brno 2007
 
KARMA Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 4 (od  18.5.2012) Aktualni stav: OK
Misto i provedeni se osvedcily.
KEŠKY Posledni editace listingu: 27.8.2009 Posledni kontrolni navsteva: 18.5.2012

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] fzex fybav abun
[D] Svpugr zvg Ryrsnagrasüßr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.