Kacak Event EarthCache

1. Jak starý je tento odkryv?
2. Behem kolika let probehla zmena?
3. Uvedte latinský název trilobita, který zde byl nalezen.
4. Jaký zdejší tentakulit mel hladkou schránku?
5. Co zpusobilo zmenu?
6. Kde jinde ve svete je možné tento jev ješte videt?

Outcrop of the boundary of the youngest Devonian limestones and dark shales of the Kacák Member. The boundary is sharp reflecting the global Kacák Event (deepening of the sea and less active marine currents).

For foreign cachers:

To log this cache stand at the above coords to observe acceptible answers to the following questions sent in a separate offline email to us. You must also post a photo of yourselves on your log taken somewhere near the site, but not with the information sign!

1. How old is this outcrop?
2. What is the Latin name of trilobite found here?
3. Where else in the world you can see sg. like this?

Prijdte se podívat na zajímavou, nápadne ostrou, odkrytou hranici chotecských vápencu a bridlic kacáckých vrstev srbského souvrství. Stratigrafie, faciální vývoj a tektonika siluru a devonu centrální cásti Barrandienu je velmi zajímavá. Vydáte-li se ze Srbska do Hostimi, budete postupovat od starších vrstev k mladším, tj. od svrchního siluru do stredního devonu. A v okolí údolí Berounky od Berouna zase budete moci názorne videt vulkanicko-karbonátový vývoj siluru. Proti proudu Berounky smerem k ústí potoka Kacáku mužete sledovat jednotlivé stratigrafické cleny od podloží do nadloží (od svrchního siluru do spodního devonu). 1) Svrchní silur - nejvetší cást kopaninského souvrství a prídolské souvrství vystupuje ve skalních výchozech nad sportovním hrištem a nad domem cp. 44. Jsou to vetšinou svetle šedé zrnité, organodetritické krinoidové a brachiopodové vápence, ve svrchní cásti prídolského souvrství s velmi hojným vudcím brachiopodem Dayia bohemica Boucek. Odkrytý sled siluru je typickým príkladem ryze karbonátového melkovodního vývoje, který je charakteristický pro nadloží a okolí drívejších silurských vulkanických center, která tvorila submarinní elevace. 2) Hranice mezi silurem a devonem probíhá v nejvyšší cásti skalní steny nad domem cp. 44, neprojevuje se žádnou významnejší faciální zmenou, je ryze konkordantní a spolehlive zjistitelná jen paleontologicky: vrstevní sled siluru zakoncuje tenký trilobitový obzor s Tetinia minuta, base devonu je vyznacena výskytem trilobita Warburgella rugulosa Alth (ruzné subspecie) a charakteristickou mikrofaunou. 3) Vrstevní sled devonu pocíná mocne vyvinutým sledem stupne lochkovu. Je to lochkovské souvrství, které je zde vyvinuto podobne jako nejvyšší silur v ryze karbonátovém vývoji (kotýské vápence). Ve spodních polohách prevládají svetlešedé a naružovelé lavicovité vápence s hojnými zbytky krinoidu rodu Scyphocrinites a pruvodní brachiopodovou faunou nad bývalou administrativní budovou lomu, výše je vyvinut mocný sled svetlešedých jemne organodetritických vápencu s uzlovitou texturou a hojnými shluky diagenetických rohovcu. Tyto vápence budují malebné skalní steny ve vstupní cásti kanonovite zúženého údolí Berounky s jeskyní Patrovou a jinými menšími jeskynemi. Celková mocnost stupne lochkovu je zde 80 - 100 metru. 4) Vrstevní sled nadložního spodnodevonského stupne pragu pocíná masivními nebo silne lavicovitými organodetritickými vápenci: níže jsou vápence belavé a svetle šedé ( konepruské vápence), výše vápence naružovelé (slivenecké vápence). Oba tyto cleny do sebe velmi pozvolna vertikálne i laterálne precházejí a representují i organodetritický vývoj pragu, zde omezený pouze na spodní cást celého stupne ( mocnost 45-50 m). Konepruské a slivenecké vápence tvorí skalní stenu v zúžené cásti údolí až k rokli u Barrandovy jeskyne. 5) V nadloží sliveneckých vápencu spocívají zretelne vrstevnaté šedé a cervenofialové skvrnité vápence lodenické. Jsou to vetšinou organodetritickokalové ( mikriticko-skeletální a biosparitické ) vápence s ojedinelými vložkami vytrídených organodetritických vápencu s tentakulitovou a jinou faunou (vudcím tentakulitem je Nowakia acuaria/Richter/ ). Lodenické vápence dosahují ve studovaném profilu mocnost kolem 35 m, vystupují hlavne ve skalní stene sz. od strže u Barrandovy jeskyne. V jejich spodních polohách je situován vlastní vchod do Barrandovy jeskyne. 6) Lodenické vápence precházejí smerem do nadloží do mocného sledu cervenavých vápencu reporyjských ( cervenavé mikritické, místy zretelné hlíznaté vápence). Reporyjské vápence budují delší, severozápadní úsek skalních sten s charakteristickými skalními previsy. Jejich skutecná mocnost je kolem 40 m avšak následkem smerné poruchy presmykového rázu i následkem zvrásnení je jejich mocnost zdánlive vetší a ve skalních stenách zaujímají delší úsek. Smerná porucha presmykového rázu je dobre odkryta v dolní cásti steny, kde lze pozorovat drcení i sekundární foliaci reporyjských vápencu a další pruvodní tektonické jevy. /Vrstevní sled stupne pragu koncí šedými kalovými ( mikritickými ) dvorecko-prokopskými vápenci v mocnosti kolem 6 m.Tyto vápence jsou však prístupné pouze nad skalními stenami a pri naší ceste podél úpatí je nezastihneme/. 7) Pred ústím potoka Kacáku do Berounky zakoncuje odkryvy mohutná príkrá skalní stena masivních vápencu organadetritického vývoje spodního pragu ( slivenecké vápence ). Je to tektonicky vyzdvižená kra, která je soucástí asymetrické antiklinální struktury. Vuci snadneji vrásnitelným reporyjským a nadložním vápencum se slivenecké vápence chovají jako rigidní jádro a mezi obema celky došlo k projevum disharmonického zvrásnení se zretelnou jihovýchodní vergencí. (Zdroj: http://www.nautilus.cz/CHLUPAC.html).