Zborovsky rybnik, u ktereho se nachazi nase
dalsi cache, neni typickym vesnickym "zabincem", ale i presto se v
okoli vyskytuje mnozstvi zab, prevazne skokanu. Ve vode je
neuvidite, ale koukejte poradne pod nohy:) Jen behem umistovani
cache jsme se primo na ceste potkali s peti zastupci zabi
komunity:). Doufame, ze tato monotematicka cache bude pro vas
zajimava jak svym umistenim, tak i zamerenim.
Cache je urcena k vymene veci, ktere jsou
alespon pribuzne tematu zab a jejich zivotu.
Male ceske zaby
Prestoze jsou na cele zemekouli znamy tisice
druhu zab, v Evrope se vyskytuje pomerne malo jejich zástupcu.
Existuje pouze trinact druhu, se kterymi se muzeme setkat u
nas.
Zaby (Anura) jsou rad tridy obojzivelnici, kam dale patri rady
cervori (beznozi) a mloci (ocasati). Presny pocet druhu zab nelze s
jistotou urcit, protoze stale probihaji vyzkumy v dosud
neprozkoumanych oblastech, hlavne v tropickych destnych pralesich,
a take proto, ze veda natolik pokrocila, ze muzeme vyuzivat i
presnejsi metody nez klasicky morfologicke – studiem tvaru a
struktury. Jsou tedy dodatecne rozlisovany i ty druhy, ktere se
svym zevnejskem temer nelisi a doposud byly pokladany za jeden
druh.
Zaby jsou cleneny na sedm celedi: kunkoviti, pipoviti,
blatnicoviti, ropuchoviti, rosnickoviti, skokanoviti a
nejpocetnejsi pralesnickoviti. U nas se ve volne prirode
nevyskytuji jen zastupci pipovitych a pralesnickovitych; z
ostatnich tu zije vzdy alespon jeden zastupce.
Nase zaby
Nejnapadnejsimi zastupci nasich zab jsou ropuchy
a skokani. Nejbeznejsi je ropucha obecna, kterou je vsak
presto mozne spatrit v prirode jen zridka: jako typicky suchozemska
zaba se pres den ukryva v kameni, v sterbinach skal nebo v norach
hlodavcu a za potravou vyleza az v noci. Pouze v kratkem obdobi
rozmnozovani ji muzeme spatrit ve vode – v umele vytvorenych
nadrzich, rybnicich a bazinach, vyjimecne i v potocich a rickach. K
zivotu ji vyhovuji smisene lesy v pahorkatinach a horach a
vyskytovat se muze od nizin az po vysoke nadmorske vysky. Pokud
neni doba pareni, vodni plochy nevyhledava. Zivi se prevazne nocnim
hmyzem, cervy, plzi, svinkami a pavouky.
Dalsi zastupci nasich zab jsou:
ropucha kratkonoha a zelena,
skokan hnedy, ostronosy, stihly, kratkonohy a zeleny
kunka obecna a zlutobricha
blatnice skvrnita
rosnicka zelena
Dychani kuzi a jine zvlastnosti
Jako vsichni obojzivelnici maji zaby jemnou a
tenkou kuzi s mnozstvim slizovych zlaz a krevnich vlasecnic. Kuze
je zaroven vysoce propustna, coz zabam umoznuje prijimat i ztracet
vodu (obojzivelnici nepiji) i vzduch. Kuze se totiz u zab ve vsech
vyvojovych stadiich vyznamne podili na dychani, coz slouzi vsem
zabam jako doplnek k beznemu dychani a zaroven nekterym druhum
umoznuje prezimovat pod hladinou (skokan stihly, skokan hnedy). Aby
kuze mohla plnit vsechny sve funkce, musi byt neustale dostatecne
vlhka. Ve skare jsou chromatofory s pigmenty a nektere druhy (nase
rosnicka napriklad) mohou aktivne menit zbarveni. Kuze je jen mirne
zrohovatela (napr. na bocich u skokana hnedeho) a v urcitych
intervalech se obmenuje.
Zaby nedokazou regulovat telesnou teplotu
fyziologickymi prostredky. Proto je vetsina druhu nocnich, tzn., ze
jsou aktivni az s prichodem tmy v dobe, kdy je vnejsi prostredi
dostatecne vlhke a telo neztraci vodu odparovanim.V dychacich
cestach je umisten hlasovy organ. Hlas samcu je zesilovan
rezonancnimi mechyrky v koutcich úst nebo na hrdle. Ze smyslu maji
zaby nejvice vyvinuty sluch a zrak. Sluch uplatnuji zaby predevsim
v obdobi namluv, zrak pri cekani na potravu. Ocni vicka, zlazky a
slzne kanalky udrzuji oci vlhke a zaroven je chrani.
Zabi kostra je zkostnatela a lehka. K jedinemu krcnimu obratli je
lebka pripojena dvema kloubnimi hrboly, ostatni obratle jsou vpredu
vydute a vzadu vypukle a jejich pocet neni pevny. Nohy jsou tvoreny
ze ctyr casti, maji velmi dobre vyvinute svalstvo a na zadnich
koncetinach jsou prsty spojene plovacimi blanami.Pohyblivy jazyk je
prirostly v predni casti ústni dutiny. Pomaha pri chytani koristi -
je lepkavy, po vymrsteni se na nej korist prilepi – i pri polykani.
K polykani pomaha take zatahovani ocnich bulv, coz posunuje potravu
do jicnu. Zuby jsou vetsinou drobne, nerozlisene, obnovuji se po
cely zivot. Pouze ropuchy jsou bezzube.
Zabi namluvy
Od brezna do leta (ale v zavislosti na pocasi
treba take v únoru nebo az v cervenci) se od rybniku a jine stojate
vody ozyva vabeni samcu zab. Kazdy druh ma svuj specificky hlasovy
projev, ktery rozeznaji vsichni jedinci stejneho druhu; probihaji
na rybnicich, jezirkach nebo i v zahradnich bazenech. Zabi namluvy
trvaji maximalne nekolik dni a hlavne noci, a pripominaji hromadne
orgie. Pareni vetsiny druhu zab neprobiha jako u jinych vyssich
obratlovcu koitem, tzn., ze vajicka nejsou oplodnena uvnitr tela
samice, ale podobne jako u ryb ve vnejsim prostredi. Samec se
prichyti prednima nohama na zadech samice, samicka pod vahou samce
vypousti vajicka v retizcich (napr. ropucha) nebo ve shlucich
(rosnicka) a samec na ne hned vypousti sperma. Cely proces
vypuzovani a oplodnovani vajicek (amplexus) muze trvat nekolik
minut az hodin.
Na jednom rybniku se v obdobi pareni muzou sejit tisice zab, a to i
ruznych druhu. Nektere zaby namluvy nepreziji – to kdyz se na jednu
samici "nabaluji" dalsi a dalsi samci, takze puvodni par je zatizen
tak, ze se nemuze nad hladinou nadechnout a utopi se. Stava se
take, ze dochazi k mezidruhovemu amplexu, kdy si napr. skokan
splete samici sveho druhu se samici napr. ropuchy. Pokud se spari
ropucha obecna s ropuchou zelenou, popr. kunka obecna s kunkou
zlutobrichou, vylihnou se z vajicek hybridi. Po skonceni pareni
ulpivaji na vodnich rostlinach, plavou na hladine nebo tesne pod ni
retizky a shluky oplodnenych vajicek v nekolikavrstevne blane a
rosolovitem obalu. Z kazdeho vajicka se po case lihne larva zaby –
pulec.
Kdyz prsi zaby
Oplodnena vajicka vsech druhu nasich zab se
vyvijeji bez dozoru a ochrany rodicu ve vode. Vylihli pulci
zpocatku nemaji koncetiny a pohybuji se pomoci ocasku. Prvni dny
zivota dychaji kerickovitymi zabrami umistenymi po stranach hlavy,
ktere jsou v pozdejsim stadiu nahrazeny zabrami vnitrnimi a nakonec
plicnimi vaky. Pulcum nejprve narostou zadni nohy, pak predni a na
zaver metamorfózy se jim postupne zkracuje ocasek.Vyvoj pulcu je
zpravidla ukoncen v cervnu a zejmena po desti se tisice mladych zab
rozlezaji po okoli, takze se drive lide casto domnivali, ze
"naprsely zaby".
Obdobi, kdy mlade zaby opousteji misto sveho vylihnuti, je rizikove
nejen pro kazdou z nich, ale take pro cely druh v dane oblasti.
Primym ohrozenim zab jsou jednak predatori, kteri se zivi drobnymi
obratlovci, z nichz nejznamejsim je cap, a jednak lide:
pneumatikami svych aut i ruznorodymi zasahy do prirody.
Zdroj:
http://casopis.planetazvirat.cz/060924-male-ceske-zaby-4.html