Námestí Jana Nerudy

     Proc zrovna keš zamerena na toto malé, takrka bezvýznamné námestícko? Odpoved je prostá, protože se v jeho lokalite nachází významný strom metasekvoj cínská, který jsem chtel kacerum ukázat. Nebylo možné u stromu založit zelenou krabku, protože se v jeho blízkosti srocují místní drbno-mudlové, tak jsem to vyrešil krátkou multinkou. No a když už se pohybujeme na tomto námestícku, tak jsem se snažil vyštárat i nejaké to info.

     Podrobné územní plány prvního obvodu Poruby se zacaly projektovat v roce 1952. Od roku 1953 již probíhaly veškeré projekcní práce naplno. V roce 1954 pokracovala výstavba prvního obvodu, ale již zapocali projekcní práce pro výstavbu druhého obvodu. Z toho vyplývá, že námestí vzniklo nekdy kolem let 1953-1954 kdy probíhala výstavba práve vznikajícího nového mestského obvodu Poruba.

     Prikládám i jedno historické foto, pravdepodobne z roku 1956-8, na kterém vidíte námestí Jana Nerudy již v plné kráse, v pozadí si mužete všimnout, že 3 a 4 obvod se teprve staví. Areál vysoké školy bánské spolecne s nemocní hledat nemusíte, ty se zacaly stavet až v roce 1969. A naše metasekvoj? Ta teprve na svoje vysazení ceká.

     V roce 2001 až 2002 prošlo námestí kompletní rekonstrukcí. Bylo provedeno kácení stromu a keru, vcetne odstranování korenového systému, byl shrnut travnatý povrch a odstranení mobiliáre (lavicky, odpadkové koše). Poté vznikly po okrajích námestí nová parkovací místa, došlo k dosadbe stromu a keru, námestí bylo vybaveno novým mobiliárem a dnes ho mužete spatrit v podobe parkového námestí.

Metasekvoje cínská(Metasequoia glyptostroboides)

Více informací o metasekvoji naleznete zde

Na první zastávce hedej 6 císel. Finální souradnice jsou potom

49°49.XXX 18°09.XXX

Pozor!!! Mudlove Vas sleduji i z oken. Z toho duvodu jsem pridal i hvezdicku na obtiznosti :-).

Informace o Porube jsou cerpány z knihy.

OSTRAVA

Autor textu: Josef Strnadel, Milon Dohnal, Miroslav Rafaj

Vydavatelství Osveta v koprodukci s vydavatelstvím Profil, rok 1980

Nedávám zde celý text, ale cituji jen odstavce týkající se Poruby.

…

     Vypracovaná koncepce doc. Meduny a jeho spolupracovníku byla pak prijata dne 11. srpna 1951 na zasedání Jednotného národního výboru v Ostrave, kde byl za prítomnosti ministra težkého prumyslu Gustava Klimenta vyhlášen a schválen budovatelský program výstavby socialistické Ostravy jako mesta socialismu. Tak byl uveden v život první rozsáhlý plán komplexní výstavby mest a sídlišt a tvorby socialistického prostredí, jehož postupná realizace znamenala premenu nezdravého prumyslového Ostravska na mesto se socialistickým životním prostredím.

     Soucástí tohoto rozsáhlého koncepcního plánu výstavby ostravských mest a sídlišt byla i další výstavba sídlište Stalingrad a výstavba Poruby, jejíž urbanistický koncept byl v roce 1951 v zásade rešen na monumentální kompozici hlavního bulváru Leninovy trídy, na kterýžto hlavní prostor navazovalo prímé rozclenení obytných obvodu a okresu.

…

     Podrobné územní plány prvního obvodu Poruby s komplexním rešením inženýrských sítí, zásobování vodou, teplem, plynem a elektrickou energií se zacaly projektovat v roce 1952. Území zvolené pro výstavbu porubského sídlište melo radu dobrých urbanistických i prírodních predpokladu, a tak ihned se zacalo s projektovou prípravou první etapy výstavby dvou obytných okrsku na prvním obvodu. Od roku 1953 probíhaly již veškeré projekcní práce naplno. V roce 1954 pokracovala výstavba prvního obvodu a zapocaly projekcní práce pro výstavbu druhého obvodu a práce na úvodním projektu tretího obvodu. Do konce 50. let byla uskutecnena výstavba ctyr obvodu a v letech 1958-1959 se zapocalo s urbanistickou prípravou pátého obytného obvodu. Celkem predstavovalo tehdy pet obytných obvodu 20 996 bytových jednotek. Mimo urbanisticky promyšlenou výstavbu v Porube velmi zvolna a nesystematicky pokracovala nekomplexní výstavba bytu a svobodáren na sídlištích v Hrabuvce a Zábrehu pro Vítkovické……

...

     Podle tohoto dokumentu pokracovala i výstavba porubského sídlište. V první polovine 60. let došlo zde k realizaci pátého obytného obvodu, který byl architektonicky udržen v jednoduchém výtvarném i barevném clenení. V letech 1967-1974 byl realizován sedmý a osmý obvod tvorící celek o 8457 bytových jednotkách a jedním obvodovým centrem. Urbanistická skladba techto obvodu vytvárí ucelené vnitroblokové prostory pri respektování volné skladby.

     V roce 1967 byla inženýrskými sítemi zapocata výstavba šestého obvodu tvorícího vysokoškolský areál a krajskou nemocnici. V roce 1969 byla zahájena první etapa výstavby školních budov VŠB a v témže roce i objekty polikliniky a objekty technických zarízení. Dostavba vysokoškolského areálu a nemocnice je plánována do konce roku 1985 a vyžádá si pres 3,5 miliardy Kcs na investicích. ….