Po stopách konesprežky v Ceských Budejovicích Multi-cache

K vytvoreni teto cache nas privedla skutecnost, ze konesprezka letos slaví 180 let od svého zalození.

Pojdte se s námi projet konesprezkou. Dnes je 18. zárí 1849 a nás vlak za nejakou dobu pojede. Casu máme dost, nespecháme. Nasedneme do vozu a pojedeme z Ceských Budejovic kousek za mesto.

Nasí procházku zacneme na Vodnanské neboli Ríšské silnici (o století pozdeji se jí zacne ríkat Husova) u hostince U Zelené ratolesti. Na chvilku zastavíme a objekt si prohlédneme, protože do odjezdu konesprezky zbývá ješte dost casu.
Koleje vedou od Zelené ratolesti prostorem, kde pozdeji bude zdravotnická škola a obchodní akademie, poté po malém dreveném mustku kríží šikmo Mlýnskou stoku, aby trat netvorila prudkou zatácku. Kvuli trati byla vybouraná mezera v mestských hradbách.

My se vydáme podél slepého ramene do Ceské ulice. Jdeme podél kolejí. Obcas projede nákladní vuz, nebo jednou denne prázdný osobní (cestující nastupují až o neco jižneji). Pomalu se blížíme k nástupišti pred Nisslovým domem. Musíme se dostavit nejméne pul hodiny pred odjezdem vlaku. Zádná výstavní budova nás zde ale neceká, zádná cekárna, zádný peron, zádná nádrazní restaurace, proste pouhé nástupiste na rohu Piaristické a Ceské ulice.
V kancelári se prokážeme cestovním pasem a povolením k jízde, nacež budeme zaznamenáni ve zvláštní knize.
V protejší nározní budove U Cerné ruže v Piaristické ulici si koupíme jízdenku. Vzhledem k tomu, ze jsme pomerne zamoznymi ceskymi tovarniky, pojedeme prvni tridou a cesta do Lince a zpet nas bude stat 6 zlatych.

Protože máme ješte chvilku casu, prohlédneme si solní sklad po pravé strane konesprežky. Skladuje se zde sul dopravená z rakouských zemí konesprežkou.

Cas nadešel a od severu prijíždí konka. Držte si klobouky, vyrážíme. Z Ceské ulice do Radnicní musí vuz projet ostrou zatácku a hned poté následuje další ostrá zatácka do Biskupské ulice. Na krátký okamžik zahlédneme budejovické námestí a pokracujeme Biskupskou ulicí. Na konce Biskupské musely být kvuli konesprežce proraženy mestské hradby a také byl kvuli ní postaven 1828 drevený most, zvaný Železnicní.

Za mostem je nutné prekonat 220 sáhu dlouhou bažinatou oblast po zrušeném Krumlovském rybníce. Nejprve jezdila konesprežka po dlouhém dreveném moste, roku 1838 byl zbudován zemní násep. Ulice bude pozdeji pojmenována po svém staviteli, F.A.Gerstnerovi.

Na jejím konci stojí strážní domek nákladního nádraží konesprežní železnice. V místech, kde konesprežka kríží Lineckou silnici, stojí další strážní domek.
Projíždíme po kolejích, až do Vcelné, kde vystoupíme a prohlédneme si poslední strážní domek dnešní cesty.

Doufáme, že vás neodradilo úvodní vyprávení, ale naopak natešilo na další výlet konkou. Pro vás, kterí rádi fakta, jsme pripravili pozustatky trati, které cestou mineme, plus neco z historie konesprežky. Listing si prosím uložte nebo schovejte, muže se vám v budoucnu hodit, plánujeme vytvorení série Po stopách konesprežky. Prejeme vsem stastnou cestu a dobreho silneho kone.

U Zelené ratolesti: [Stage 1] Je zde nejsevernejší místo konesprežné trati, zájezdní hostinec U zelené ratolesti, který byl postaven roku 1821 na náklady Tadeáše Lanny, syna slavného Vojtecha Lanny, roku 1831 byl prestaven stavitelem Josefem Sandnerem do nynejší klasicistní podoby. Soucasne sloužil i jako byty pro kocí a prádelna vlny. Hostinec byl velmi oblíben, stal se jedním z nejnavštevovanejších v Ceských Budejovicích. Roku 1854 u nej byla otevrena zahrada s restaurací a pavilonem. Roku 1838 sem byly prodlouženy koleje a tím se z hostince stalo zároven prekladište zboží a byly zrízeny konské stáje. Pro Lannu to bylo místo velmi výhodné, leželo totiž jen nekolik desítek metru od lodenice. Zboží se zde prekládalo do nákladních lodí a putovalo dále ku Praze.

N 48°58.670 E 014°28.201"

Nilssuv dum, nyní Restaurace "U Konesprežky": [Stage 2] Pokud chcete zažít stravování s nádechem historie, jste na správné adrese. V této budove byly veškeré kanceláre, obchodní prostory a hlavne prípreží služba konesprežky bez které by její provoz nebyl možný. Každý cestující si musel vybavit povolení k jízde ci cestovní doklad v protejším dome U Cerné ruže.

N 48°58.524" E 014°28.383"

Solní úrad a solní sklad: [Stage 3] Budova solního úradu s prilehlou budovou bývalého solního skladu na severu je situována v jihozápadní cásti Ceské ulice.
Neco málo z historie. C.k. solní sklad byl situován v prostoru Ceské (dríve Solní) ulice, kam byla konesprežná dráha prodloužena v roce 1827, nebot stále nedošlo k ocekávanému zrušení státního monopolu na obchod se solí a k plánované výstavbe vlastního skladu soli v areálu nákladového nádraží v dnešní Mánesove ulici. Jednalo se puvodne o mestský solní sklad, který existoval již od poloviny 17. století.Ve druhé ctvrtine 19. století došlo k celkové prestavbe solního skladu i navazujícího solního úradu v duchu pozdního klasicismu. Budova solního úradu se zachovala, vetší cást bývalého solního skladu byla ovšem roku 1901 stržena pri výstavbe budovy sousedního gymnázia, které zabralo cást jeho puvodní plochy.

N 48°58.469" E 014°28.331"

Solní branka: Solní branka se nachází v koute vzniklém v rohu Ceské a Radnicní ulice. Ústí k slepému rameni reky. Existoval již ve 14. století, kdy byla nazývána Šiklovou brankou podle majitele prilehlé lázne. Její soucasný název souvisí se solním obchodem a pripomíná dobu, kdy tudy nosily náklady soli ze skladu k rece (puvodne protékala prímo za hradbami Vltava). Branka byla prestavena ve 30. letech 19. století.

N 48°58.447" E 014°28.323"

Železný most [Stage 4] vdecí za své postavení také konesprežce. Nejprve se jednalo o drevený most, nazýval se Železnicní. Drevenou konstrukci nahradila v roce 1889 nýtovaná konstrukce ze železa a od té doby se mu ríká Železný. Presne o sto let pozdeji, roku 1989, došlo k výmene železných oblouku i mostovky za nové, napodobující však predchozí vzor.

N 48°58.352" E 014°28.374"

Muzeum konesprežky [Stage 5] je nevelký domek v Mánesove ulici cp. 44/10. Je však videt již z dálky. Nekdy bývá oznacován za nejstarší nádražní budovu na evropském kontinentu (stál na nákladovém nádraží). Byl postaven roku 1828. Patrí k nejvýznamnejším technickým památkám mesta.
Zajímavostí je, že domek nestojí presne na svém puvodním míste. Když se v roce 1977 pripravovalo rozšírení Mánesovy ulice, byl posunut po kolejnicích asi o osm metru smerem k jihu. Další strážní domek, nacházející se v místech, kde konesprežka krížila Lineckou silnicí (dnešní križovatka Lidické a Heydukovy), je dávno zborený.

N 48°58.100 E 014°28.305"

Strážní domek Vcelná: Strážní domek stojí asi 300 m vlevo od železnicního prejezdu ve smeru od Ceských Budejovic. Spolu s ostatními strážními domky na ceské strane byl vystaven v rozmezí let 1826 až 1828. Vzhled puvodního objektu je zcela zmenen. Na domek se mužete podívat z druhé strany kolejí - viz. souradnice

N 48°55.663" E 014°27.543

Zdroj:
Kovár, D.: Budejovický poutník
Svoboda, M.: Zacalo to konesprezkou
Hajn,I.: Konesprezni zeleznice