Ve své dobe byl Tupolev-104A jediným osobním proudovým letounem
v pravidelném provozu na svete.
Letoun vznikl úpravou prvního sovetského strategického
proudového bombardéru Tu-16. Na první pohled elegantní stroj s
výrazne šípovým krídlem, štíhlým trupem a vysokým
podvozkem se na nekolik let stal neprehlédnutelnou dominantou
evropských, asijských, ale i amerických letišt, na kterých
vzbuzoval velký zájem letcu, techniku, novináru a cestujících.
Tupolev-104A byl revolucní konstrukcí. Dopravní létání se rázem
preneslo do výšky až 12 000 metru, což sebou
prineslo predevším ekonomická pozitiva a také pohodlí pro
cestující, kterí nebyli vystaveni takovému vlivu turbulencí, jako
pri cestování v nižších letových hladinách. Maximální
rychlost Tupolevu mírne prekracovala rychlost 1000 km/hod. Pritom
tehdy bežný pístový typ, jako napríklad Iljušin 14,
létal maximální rychlostí cca pres 400 kilometru v hodine.
První verze „tucka“ 104 prepravila 50 cestujících,
kterí sedeli na pomery v luxusním a pohodlném interiéru, který
navrhla manželka hlavního konstruktéra A.N. Tupoleva. Honosný
interiér však byl u Tupolevu Ceskoslovenských aerolinií
modifikován podle projektu arch. Fisaka. Samotnou úpravu pak
provedl tuzemský letecký výrobce Avia Letnany a to v prostorách u
hangáru E na ruzynském letišti. Proudové motory však
mely nekolikanásobne vetší spotrebu paliva oproti pístovým.
Bylo proto nutné prepravní kapacitu letadla rozšírit tak,
aby výnos z prodeje letenek pokryl vysoké náklady na provoz.
Vznikla tak verze Tu-104A pro 70 cestujících. Tím ale vývoj
Tupolevu neskoncil. Postupne vzniklo nekolik dalších
verzí.
Více se doctete napríklad na: www.aeroweb.cz
Vracejte prosím schránku na místo, kde jste ji
našli.
