Slatinská zvonice
Drevená roubená zvonice ctvercového pudorysu stojící
uprostred vesnice na vyvýšeném míste nedaleko budovy obecního
úradu je z
achována ve své puvodní podobe, kterou
máme doloženou od r. 1682, kdy ji nechal vystavet kníže
Piccolomini. Tri zvony, puvodne ze 17.st. byly v polovine
18.st. prelity, nicméne výzdoba byla prevzata ze starších
forem. Dva vetší zvony byly pak behem 1.svetové války odvezeny
pro válecné úcely. Ve zvonici tak zustal pouze umírácek,
nejmenší ze zvonu. Roku 1928 byly z dobrovolných príspevku
farní osady porízeny další dva zvony, vetší „Václav“, vážící
492 kg a menší „Panna Marie“ o váze 310 kg. V breznu roku
1942, tedy v prubehu 2.svetové války však byly i tyto zvony
odvezeny k rozlití na válecné úcely. Snahou obyvatel bylo, aby
ve zvonici zustal alespon jeden zvon, což na krátkou dobu (po
cas vyrizování této žádosti) zachovalo v obci opet nejmenší ze
zvonu, který vydržel i pres první svetovou válku, umírácek. I
ten byl však na pocátku cervna roku 1942 odvezen. O tri roky
pozdeji, 17. cervna 1945 byl umírácek opet navrácen na své
puvodní místo, kde vydržel až do dnešních dnu. Citace z obecní
kroniky ohledne této události:
Dne 24. cervna 1945 byl u zvonice
naším dp. Ant. Svatošem posvecen vrácený umírácek, po obradech byl
zavešený do zvonice, ale dríve než byl do zvonice zavešený,
promluvil dp. dojemnou rec související se zvonením tímto zvonem, po
zavešení se ním zvonilo, potom byly litanie ke Všem svatým, a na
konec byla zazpívaná Národní hymna naše a slovenská.
Další historickou
informaci nalezneme v Soupisu památek historických a umeleckých v
Království Ceském od praveku do pocátku XIX. Století od Zdenka
Wirtha s príspevky Františka Macháty z roku 1910. Místo opisu
uvádíme kopii strany 192.
Obecní symboly - znak a prapor
Jak jiste mnozí víte, získala naše obec v r. 2003 na
základe návrhu heraldické kanceláre a po schválení zastupitelstvem,
znak a prapor, který dosud v historii nikdy nemela.
Z rukou tehdejšího predsedy Poslanecké snemovny pana Lubomíra
Zaorálka jsem v doprovodu místostarostky paní Jany Dudkové dne 13.
února 2003 prevzala pri slavnostním ceremoniálu v budove Parlamentu
CR Rozhodnutí o pridelení našich obecních symbolu.
Znak tvorí modrý štít, na nemž je drevená zvonice se
zavešeným zvonem, provázená nahore trmenem a osmihrotou hvezdou,
vše zlaté.
Prapor tvorí modrý list, uprostred zvon se závesem provázený
trmenem a osmicípou hvezdou, vše žluté.
Ptáte se, co jednotlivé prvky znamenají? Rada
odpovím, ale musím zabrousit trochu do historie.
Trmen je znakem Pánu Erbu zlatého trmene, který se usadil pri rece
Úpe ve 13.století. Tehdy panské rody nemely ješte svá rodová jména
a odlišovaly se podle toho, co mely ve svém znaku ci erbu. Takže
trmen je poctou zakladatelum Boušína a Slatiny – jako poddanské
obce panství Vizmburka, hradu nad Havlovicemi. Jeden z príslušníku
tohoto rodu Bohuš, založil nad rekou Úpou v pol. 13.století dvorec
a pri nem kapli, která dala základ zdejší farnosti. V r. 1350
nacházíme první písemnou zmínku o boušínském kostele, pri kterém už
byla farní škola. V husitských válkách byl drevený kostelík na
Boušíne pri obléhání hradu Cervená Hora vypálen, poboren a celé
okolí zpustlo.
Po techto válkách vlastnil Boušín Jan Litoborský z Chlumu, sedením
na Turyni a ten v roce 1464 nechal na zbytcích puvodního kostela
vystavet kostel nový, rovnež drevený, postavený ke cti Panny Marie,
jako výraz díku za uzdravení jeho hluchonemé dcerky. Od této doby
je Boušín mariánským poutním místem – a to na našem znaku
znázornuje osmicípá hvezda, jako symbol mariánské úcty celých
generací poutníku.
No, a konecne zvonice – drevená, roubená, dominanta obce,
pocházející ze 17. století. Je postavená na gotickém základe, takže
puvodní zvonice asi byla ješte starší. Zvony, puvodne ze 17. stol.,
byly v 18. stol. prelity, ale formy a nápisy zachovány ze starších.
Dva zvony byly vzaty v I.svetové válce a zustal jen zvon vysoký
0,48 o prumeru 50 cm, na plášti reliéf sv.Ondreje a pod ním
latinský nápis s letopoctem 1752. Ten slouží dnes jako
umírácek.
Naše obecní symboly byly posveceny pri slavnostní mši v boušínském
kostele královéhradeckým biskupem ThDr. Dominikem Dukou o posvícení
v zárí 2003 a nám zbývá jen si prát, aby byly vždycky používány ke
cti a proslulosti naší obce.
Tato stavba leží poblíž hlavní
silnice. Príjezd k ní je možný (drive-in) , ale doporucuji geovozy
zanechat na plácku u prilehlého autoservisu a tech pár metru dojít
, a nebo zaparkovat na parkovišti prímo u hlavní
silnice(viz.waypoint) a dojít pešinkou do kopecka ke keši.
Keš je krabicka
spíše menší než malá. Pozor pri odlovu - místní jsou na památku
pyšní a kolem je spousta oken. Krabicku prosím peclive maskujte a
hlavne zvonici pri hledání nerozebírejte!!!