Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk (7.3.1850-14.9.1937) "Prezident osvoboditel", první prezident svobodného Ceskoslovenska , obnovitel ceskoslovenské státnosti po takrka trísetletém období v podrucí Habsburské monarchie, prichází na svet 7. brezna roku 1850 v Hodoníne jako syn kocího a kucharky.

Mladý Masaryk v letech 1864-1865 pracuje jako kovárský ucen, v letech 1865-1872 pak studuje na gymnáziích v Brne a posléze ve Vídni. V letech 1872-1876 studuje Masaryk na univerzite ve Vídni, kde na záver studia získává titul doktora filozofie. Jeho disertacní práce nese název "Podstata duše u Platóna". Následující dva roky pak Masaryk pobývá jako soukromý ucitel v Lipsku, kde se setkává s mladou Americankou, Charlottou Garrigue. S ní se pak, pri své první ceste do Spojených státu amerických, 15. brezna roku 1878 žení, zároven pripojuje její príjmení ke svému, od této chvíle se pak predstavuje jako Tomáš Garrigue Masaryk.

V roce 1879 se Masaryk habiltuje spisem "Sebevražda jako hromadný spolecenský jev moderní civilizace" - následne pak sedm semestru prednáší na Vídenské univerzite jako soukromý docent. V roce 1881 publikuje Masaryk (nemecky) svoji revidovanou habilitacní práci o sebevražde, ceská verze pak vyjde v roce 1904 pod názvem "Sebevražda hromadným jevem spolecenským moderní osvety". Následujícího roku, tedy roku 1882, je Masaryk jmenován mimorádným profesorem filozofie na nové ceské univerzite v Praze, rádná profesura je mu pak udelena v lednu 1897. V roce 1883 zakládá Masaryk mesícník "Athenaeum", casopis venovaný kritickému pohledu a zkoumání ceské kultury a vedy, v roce 1885 pak publikuje Masaryk své hlavní filosofické dílo, spis "Základové konkrétné logiky: Trídení a soustava ved", o dva roky pozdeji pak vychází tento spis v rozšírené nemecké verzi. Léta 1886-1888 jsou v Masarykove živote zajímavá tím, že skupina vzdelancu, sdružená kolem jeho mesícníku "Athenaeum", odhaluje, že údajne staré rukopisy (známé rukopisy zelenohorský a královédvorský, mající dokládat ranou vyspelost stredoveké ceské kultury) jsou pouhými novodobými padelky.

V roce 1887 navštevuje Masaryk Rusko, kde diskutuje s L. N. Tolstým, kterého pak navštevuje ješte v letech 1889 a 1910, odmítá pritom Tolstého ucení o neodporování zlu. V roce 1891 je Tomáš Garrigue Masaryk zvolen do vídenského parlamentu jako poslanec za mladoceskou stranu, k níž se pripojuje jako clen skupiny tzv. "realistu" - v roce 1983 se pak poslanec Masaryk svého mandátu vzdává, duvodem je jeho nespokojenost s planým radikalismem mladocechu a s jejich vnitrostranickými putkami.

Roky 1895-1898 jsou vyplneny v Masarykove živote intenzivní tvurcí prací, a to prací zasvecené hlavne ceským problémum - Masaryk formuluje své názory na problematiku ceských dejin a predkládá ceský politický program, predstavuje se pritom jako politický myslitel, jehož názory mají pevný morální a náboženský základ - Masaryk postupne publikuje spisy "Ceská otázka" (1895), "Naše nynejší krize" (1895), "Jan Hus" (1896), "Karel Havlícek" (1896) a "Otázka sociální" (1898). V letech 1899-1900, v období tzv. hilsneriády (období antisemitských nálad v ceských zemích po dvou soudních procesech s židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem, obžalovaným z vraždy dvou krestanských dívek) vede Masaryk kampan proti rasovým predsudkum, zvlášte pak proti poverám o židovské rituální vražde.

V roce 1900 Masaryk, spolecne s nekterými svými stoupenci ze skupiny "realistu" zakládá novou politickou stranu, nazvanou Ceská strana lidová (realistická), a pozdeji prejmenovanou na stranu pokrokovou. Někde v textu se dozvíš vzdálenost a azimut od úvodních souřadnic. Masarykova strana ale nemá úspech, v ceské politice má jen marginální, okrajový význam. V roce 1902 cestuje Masaryk podruhé po Spojených státu, kde na univerzite v Chicagu prednáší o ceské literature a historii a o obecných slovanských otázkách. V roce 1907 se Masaryk stává opet poslancem vídenského parlamentu, a to za realistickou stranu, k mandátu mu též pomohou sociální demokraté. Poslancem je pak Masaryk až do pocátku první svetové války, celkem dve volební období. V této dobe též Masaryk podniká svoji tretí cestu do Spojených státu amerických, na sjezdu náboženských liberálu v Bostonu prednáší o náboženství v Rakousku, pri své ceste též navštevuje mnoho ceských krajanu v rade amerických mest. V letech 1907-1908 vede Masaryk v parlamentu akci na obranu svobody vedy - hájí rakouského vedce profesora Ludwiga Wahrmunda, pronásledovaného za prednášku o rozporech mezi vedou a církevní doktrínou. Mezi lety 1909-1911, což je asi jedna osm čtyři metrů,  Masaryk velmi ostre kritizuje, zejména po anexi Bosny a Hercegoviny, zahranicní politiku Rakouska-Uherska, zvlášte jeho alianci s Nemeckem - Masaryk též velmi srdnate hájí jižní Slovany, obžalované z velezrady v procesu v Záhrebu. V roce 1913 publikuje Masaryk (nemecky) první dva díly svého rozsáhlého spisu "Rusko a Evropa" (pozn. tretí díl, a to v anglickém vydání, vyjde poprvé až v roce 1967). Po zahájení boju první svetové války se Masaryk rozhodne pro politickou podporu Spojencu a jejich boje proti Rakousku-Uhersku a Nemecku - pracovne navštevuje Itálii, Švýcarsko, Francie a Anglii, v Paríži spolecne s E. Benešem (viz Benea, Edvard) a M. R. Štefánikem zakládá Ceskoslovenskou národní radu, v Rusku a Francii pomáhá formovat ceskoslovenské vojenské jednotky. Mimochodem, keška se nachází po Masarykově pravici, stačí přejít silnici a hledat na rohu zeleného domu pod cedulí sedm tři pět lomeno třináct, je na rohu parapetu. V roce 1917 cestuje Masaryk do Ruska, kde po bolševické revoluci konsoliduje ceskoslovenskou legii, která je prohlášena za cást ceskoslovenské armády ve Francii a má se podle dohody s bolševickou vládou presunout na západní bojište. V roce 1918 kolem dva sedm sedm stupňů prijíždí Masaryk do Spojených státu amerických - poté, co Francie a Anglie v podstate uznávají Ceskoslovenskou národní radu za ceskoslovenskou vládu, uciní totéž i vláda americká. Je treba na tomto míste pripomenout, že kdyby nebylo Masaryka, nebylo by ani vzniku samostatného Ceskoslovenska - práve Masarykem vedené zahranicní akce behem první svetové války a jejich brilantní zakoncení ve Spojených státech v ríjnu roku 1918, kdy Masaryk sepíše a vydá v amerických listech "Prohlášení ceskoslovenské nezávislosti", jsou temi rozhodujícími motivy toho, že americký prezident W. Wilson odmítne rakouské snahy o separátní mírové vyjednávání a že vyzve Rakousko-Uhersko, aby respektovalo vuli jím utlacovaných národu svobodne si zvolit politickou budoucnost. Teprve poté, co Rakousko-Uhersko zverejní, že podmínky prezidenta Wilsona prijímá, vzniká 28. ríjna roku 1918 samostatné Ceskoslovensko, k nemuž se pak 30. ríjna Martinskou deklarací pripojuje slovenská politická reprezentace. 

V Praze je pak Masaryk (v neprítomnosti) revolucním Národním shromáždením 14. listopadu roku 1918 zvolen prvním prezidentem Ceskoslovenské republiky, a to na dvouleté funkcní období. Brzy poté Masaryk publikuje spis "Nová Evropa", nástin poválecné evropské rekonstrukce. V roce 1920, 27. kvetna, je pak Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem podle nové ceskoslovenské ústavy - do funkce prezidenta je pak zvolen ješte dvakrát, v roce 1927 (27. kvetna) a v roce 1934 (24. kvetna). V roce 1925 vychází pod názvem "Svetová revoluce" Masarykova kniha memoáru a politických a historických úvah o prelomové dobe, jejímž mezníkem je první svetová válka. V roce 1928 ceský spisovatel Karel Capek publikuje první svazek svého díla "Hovory s T. G. Masarykem", díla, v nemž ve forme dialogu s Capkem Masaryk vypráví príbeh svého života. V posledním svazku "Hovoru" pak Masaryk vyslovuje své filosofické krédo. 14. prosince roku 1935 Tomáš Garrigue Masaryk ze zdravotních duvodu abdikuje z funkce prezidenta (18. prosince je novým prezidentem zvolen E. Beneš). 14. zárí roku 1937 pak Tomáš Garrigue Masaryk, zakladatel svobodného Ceskoslovenska v roce 1918 a první jeho prezident, na zámku v Lánech umírá.

O soše

Impuls k vybudování pomníku vzešel v roce 1935 od České místní osvětové komise, která chtěla důstojně uctít Masarykovy zásluhy o vznik Československa. Členové komise zdůrazňovali, že pouhé oslavy již nestačí a že je třeba vytvořit trvalou památku odpovídající významu osobnosti prezidenta. Zároveň měl pomník symbolizovat úctu, vděčnost a také snášenlivost mezi českým a německým obyvatelstvem ve městě. Iniciativa se setkala s rychlou podporou místní samosprávy, která zřídila speciální výbor pro realizaci projektu. Do jeho čela byl zvolen starosta Vincenz Repka.

Autorem sochy se stal mladý místní sochař Karel Schubert, který svůj návrh konzultoval s dalším umělcem Hansem Kühnelem. Financování pomníku bylo zajišťováno veřejnou sbírkou, do níž přispívali obyvatelé i různé instituce. Propagační dopisy zdůrazňovaly Masarykovy morální kvality, jeho důraz na pravdu, spravedlnost, lidskost a sociální cítění.

Pomník byl umístěn na významném místě poblíž střekovské radnice. Jednalo se o pískovcovou sochu o celkové výšce 3,45 metru, z čehož větší část tvořila samotná postava prezidenta. Dokončení proběhlo na začátku roku 1936.

Slavnostní odhalení se konalo 26. dubna 1936, krátce po povýšení Střekova na město. Celé události předcházela kulturní akademie, na níž vystupovali čeští i němečtí umělci, což podtrhovalo snahu o vzájemné soužití obou národností. Samotná slavnost probíhala za nepříznivého počasí, přesto se jí zúčastnilo velké množství lidí i významných osobností politického a společenského života. Nechyběly projevy zdůrazňující Masarykovu sjednocující roli a význam pro demokratické hodnoty státu.

Součástí oslav byla i slavnostní přehlídka různých spolků a organizací, včetně legionářů, vojáků, sportovních sdružení či skautů. Významným momentem byla skutečnost, že se na akci společně podíleli Češi i Němci, což bylo v tehdejší době vnímáno jako symbol vzájemné úcty a spolupráce, i když ne všichni obyvatelé německé národnosti se zapojili.

Krátce po odhalení se však objevila kritika umělecké kvality sochy. Odborníci z Akademie výtvarných umění v Praze poukázali na vážné nedostatky, například nevyvážené proporce, nepřirozený postoj či nepřesvědčivý výraz obličeje. Tyto chyby byly přičítány spíše nedostatku zkušeností autora než nedbalosti. Bylo doporučeno pokusit se o opravy, případně sochu nahradit novou.

Osud pomníku byl nakonec krátký. Po záboru pohraničí nacistickým Německem v roce 1938 byl pomník zničen, pravděpodobně rozbit nebo shozen do Labe. Z původní sochy se nedochovaly žádné části.

K obnově památníku došlo až po mnoha desetiletích. V roce 2007 rozhodlo město o revitalizaci prostoru a znovuvybudování sochy. Nové dílo vytvořil sochař Roman Richtermoc a bylo slavnostně odhaleno 28. října 2008, téměř na stejném místě jako původní pomník. Nová socha tak symbolicky navazuje na historickou tradici a připomíná nejen osobnost T. G. Masaryka, ale i složitou historii regionu.

Historie keše

Keš byla založena 7.12.2008 kačerem Ajfel66, tedy cca měsíc a půl po slavnostním odhalení sochy. V době psaní textu je to už cca 18 let zpět. Původně byla umístěna v telefonní budce, která zde už taktéž dávno neexistuje. Následně své umístění několikrát změnila, dokonce došlo k její změně na mystery. Co se ale ani za těch 18 let nezměnilo je to, že je stále potřeba vlastní tužka. Nedoporučuji lovit v zimě.

Šťastný lov!