Lesní hrbitov
se rozkládá na západním svahu lesa nad silnicí do Tábora a jeho
rozloha je cca 12ha. O jeho stavbe se vedly diskuse od roku 1920 a
proti jeho poloze protestovali zejména místní katolíci. Presto
radnice stavbu prosadila a podle návrhu píseckého rodáka, prof.
CVUT v Praze Dr. Ing. Antonína Ausobského, nákladem trí miliónu
korun postavila.
Ke slavnostnímu otevrení hrbitova došlo 8.ríjna 1933. Ovšem
užívání hrbitova oddaloval nejen podaný protest, ale i neochota
obyvatel mesta nechat na nem pohrbívat své zesnulé a tak první
zemrelý zde byl pochován až v dubnu roku 1934.
Lesní hrbitov nahradil mestský hrbitov u reky
GC1KM8H, který byl založen roku 1549 po zrušení hrbitova u
hlavního kostela ve meste. Byl založen na míste zahrady, kterou
král Vladislav II. Jagelonský v r. 1515 daroval mestu. Tento
hrbitov byl zrušen pro pohrbívání v roce 1949 a byl postupne
premenen na symbolický s parkovou úpravou.
V Písku je ješte hrbitov židovský
GC1KDG4 a vojenský
GC1KHBX.
Areál hrbitova je rozdelen do 10 oddelení. V devíti z nich lze
ukládat tela i urny, jedno je urceno pouze pro ukládání uren. Další
cástí hrbitova je urnový háj, který se skládá ze trech oddelení. Ve
dvou z nich jsou urnová místa, ve tretím jsou místa pomníková.
Soucástí urnového háje je rozptylová, vsypová louka a
kolumbárium.
V další cásti hrbitova se nachází obradní sín, kde se konají
smutecní obrady
Na lesním hrbitove jsou pochováni i nekterí slavní písectí rodáci
jako napr.
Otakar Jeremiáš
ceský skladatel a dirigent, šéf opery ND, který se narodil v
Písku v roce 1892. Z jeho tvorby jsou nejznámejší opery Bratri
Karamazovi a Enšpígl, kantáty Písne o rodné zemi, melodram Romance
o Karlu IV. Napsal též popularizacní knihy napr. Praktické pokyny k
dirigování. Zemrel roku 1962.
Richard Weiner
ceský prozaik, básník a parížský dopisovatel Lidových novin.
Narodil se v Písku roku 1884 a zde také studoval na reálce. Jeho
prózy a verše jsou analýzou bezmoci a rozpolcenosti moderního
cloveka vykolejeného válkou. Psal do literárních príloh Píseckých
listu do roku 1902 pod pseudonymem Jan Bol. Rodnému mestu vyznal
svou lásku v rozsáhlé básni Doma ve sbírce Rozcestí. Po své smrti
roku 1937 byl pohrben na židovském hrbitove, v roce 1987 byly jeho
ostatky preneseny na lesní hrbitov.
Prosíme všechny nálezce, aby pri ukladani
zpet na misto krabicku dukladne zamaskovali. Dekujeme.