Behem socialismu se v lagru vystridaly tisice veznu komunistickeho Ceskoslovenska. Nebyli to pouze kriminalni veznove, ale i vezni svedomi tedy politicti vezni, kteri zde byli zavirani za pouhe politicke nazory a projevy, ktere se nelibili tehdejsim mocnym komunistum. A za kladeni odporu totalitnim praktikam socialisticke vlady, ktera 40 let tyranizovala cesky a slovensky narod poslapavanim vsech zakladnich lidskych prav. Veznice byla zaclenena do tovarny na sklenene vyrobky, hlavne kristalove ovesy, perly a satony pro sklenene lustry vyvazejici se tehdy do celeho socialistickeho a rozvojoveho sveta. Ta se jmenovala Precioza narodni podnik, zavod 3 Jablonec nad Nisou.

Prace byla tak tezka a pracovni normy tak vysilujici, ze zde lide ziskavali plno ruznych nemoci a urazu, padali vysilenim, podlehali zranenim a psychickemu zoufalstvi. Pracovni normy byly tak premrstene, ze ani s vypetim vsech sil nebylo mozne je plnit. Vladni rezim tak pouze vystridal fyzicky teror ve veznicích 50. let za teror pracovni a teror psychicky. Ucinky mel v podstate stejne, avsak rezim se ve svete uz mohl chlubit, ze uz po nem nezustavají mrtvoly zabitych a umucenych veznu, jako tomu bylo v 50. letech. Pouze vyhuble, fyzicky a psychicky podlomene trosky. Pracovni teror ve spinave a pachnouci, temne tovarne byl doplnovan psychickym terorem na drevenych ubytovnach lagru. Tu ovladali kapove (vezensti vudci) a bachari (prislusnici SNV). Zde vladl prisny vezensky rezim, ktery kontrolovali vychovatele jednotlivych oddilu, referenti tabora, referenti VO (Vnitrni ochrana neboli tajna policie) a referenti OVKT (jakasi veznice ve veznici - oddelení vykonu kazenskych trestu - jinak hruzostrasne betonove kobky - lidove dira). V tabore byvalo na male plose uvezneno az tisic muklu (mukl - lidove: muz urceny k likvidaci, pojem z komunistickych veznic 50. let). Dale zde bylo velitelstvi a hospodarske budovy. Na lagru se odehralo mnoho smutnych i tragickych pribehu jak beznych veznu, tak nevinnych lidi, o kterych se naprosta vetsina ceskeho a slovenskeho naroda diky naprostemu utajeni tohoto koncentraku nikdy nedozvedela. O techto pribezich zde budeme poskytovat dokumentaci. Smyslem je podat svedectvi o nedavne dobe temna, kterou uvrhli komuniste na nasi zemi a 41 let ji devastovali a nicili dusi i zivoty nesvobodnych obcanu.

Vinikem vsech zlocinu, ktere se tehdy v nasi spolecnosti a ve statnich lagrech odehravaly, byly konkretni casto i dosud zijici osoby a konkretni organizace. A to prezidenti Ceskoslovenske republiky, naposledy doktor Gustav Husak - generalni tajemnik Komunisticke strany Ceskoslovenska. Ministri tehdejsich vlad a poslanci tehdejsiho parlamentu. Napr. premier Lubomir Strougal. Komunisticka strana Ceskoslovenska - KSC. Jeji ustredni vybor a jeho clenove, jeji krajske a okresni vybory a jejich clenove. Tajna politicka policie neboli Statni bezpecnost (STB). Cast bezne policie neboli Sbor narodni bezpecnosti (SNB). Vojenska kontrarozvedka (VKR). Bachari aneb Sbor napravne vychovy (SNV). Nezakonna armada KSC - Lidove milice (LM). Velitele vsech techto utvaru a vsichni aktivni vykonavatele a zamestnanci vsech techto utvaru a aktivni a fanaticti clenove komunisticke strany. Strany prohlasene zakonem 198/2003 Sb. za zlocineckou organizaci. Strany, ktera je v drobne premene v parlamentu nasi zeme dodnes...

Protoze lide jsou nepoucitelni a maji kratkou pamet, jsou odsouzeni si svoji hruznou minulost prozit drive nebo pozdeji znovu. Aby to bylo co nejpozdeji, je nutne tyto udalosti mladym lidem znovu pripomenout. K tomu necht poslouzi tyto stranky...

Politicti vezni komunismu...

V 80. letech v dobe Husakovy normalizace se v CSSR jeste bezne zavirali politicti vezni do komunistickych kriminalu, stejne jako v 70., 60. a 50. letech. Jen jich nebyly stovky a tisice jako v letech padesatych, ale pouze desitky. Totalitni rezim uz ovladal a terorizoval narod pomoci jinych dumyslnych praktik, od skolstvi az po zamestnani pres obrovskou sit udavacu a pres zakazy a natlaky snad ve vsech oblastech zivota cloveka.

Princip utlaku a trestu.

Tento princip uz nespocival ve fyzickem teroru jako v 50. letech, kdy bachari a estebaci vezne mucili, zabijeli nebo popravovali, ale v teroru pracovnim a psychologickem. Ucinky byly stejne. Zlomit kazdeho, kdo by mohl znamenat nebezpeci odporu anebo nejakou osobnost. Pak jsme byli trestani snizovanim davek jidla a tedy hladovenim, coz jeste vice paradoxne zvetsovalo zacarovany kruh, nebot zeslably, nevyspaly a hladovy vezen uz vubec nemohl plnit nelidskou pracovni normu. Nebo byl zakazan balicek z rodiny, ktery beztak mohl byt jenom dvakrat za rok a mel pouze 2kg. Takze v nem bylo par pomerancu a par susenek a to bylo na pul roku vsechno. Vitaminy byly zakazany, ty se hned pri cenzure z balicku vyhazovaly, aby nahodou vezen nebyl prilis zdrav. Stejne tak za neplneni norem bylo snizovano mesicni kapesne napr. ze 120 korun na 30 korun. Vezen ho vsak potreboval, aby si mohl nakupovat potraviny na svacinu do prace. Jinak byl treba 10 hodin mezi obedem a veceri bez jidla.

Clovek zde byl jenom cislo a nebyl clovekem, takze za kazdy prestupek nebo za kazdou namitku byl okamzite trestan dalsimi a dalsimi tresty. Nejcasteji brigadami jeste mimo zamestnani, nocnim skrabanim brambor ve sklepe, zaviranim do betonove kobky s francouzskym zachodem v zemi a to na nekolik dni, nebo i na mesic. Zde jsme nikoho cele dny nevideli, maximalne potkany, kteri v noci vylezali ze zachodu a smejdili po kobce. Zdi byly z hrube malty, aby nebylo mozne se o ne oprit. Spalo se na hole zemi na betonovem vystupku pobitem prkny. A to v potrhanych teplakach s jednou konskou dekou na sobe bez dalsiho. Polstar neexistoval. Hlavu jsme meli neprirozene zaklonenou na zem. Pracovni a psychickou sikanu zde vezen neprozival jenom obcas, ale cele roky. Nekdo pet let, nekdo deset let, nekdo patnact let. Tedy velkou cast sveho zivota. Navsteva od rodiny byla povolena pouze jednou za pul roku na jednu hodinu a to v metrove vzdalenosti pres stul a se zakazem jakekoliv komunikace o vykonu trestu. Veskere stiznosti na nelidskost teroru byly marne. Dopisy na dozorovou prokuraturu v Liberci koncily ve skrini prokuratora.

Dustojnost cloveka zde byla nulova. Prava nemel zadna. Ponizovani a biti vsak z vetsi casti ustalo ve druhe polovine 80. let, kdyz vysla v zapadni Evrope samizdatova zprava Jiriho Wolfa o otresnych podminkach tohoto komunistickeho koncentraku. O jejim propasovani do zahranici a o vydani jsme pochopitelne tehdy nevedeli. V te dobe take povolil vudce Sovetskeho Svazu Gorbacov svobodu slova. Cele roky jsme se pohybovali jenom v presne vymezenych prostorech v tovarne nebo na prknech ve svetnicich baraku nebo na betonovem nastupisti. Travu a prirodu jsme videli jenom z dalky z okna mezi koridory a nikdy jsme na ni nemohli vstoupit. Z dalky jsme z okna kazdy den videli akorat rozhlednu Jested, ktera se tak stala smutnym symbolem naseho vezeni a smutnym svedkem udalosti, ktere se staly nedaleko ni. Nikdo z turistu na teto vezi nejspise nemel ani potuchy, ze pouhy kilometr od teto hory je komunisticky koncentrak, kde v zaostalych a nuznych podminkach trpi nespravedlive mnoho nevinnych lidi. Mohli jsme jenom pozorovat nebe a snit o tom, ze jednou za nekolik let ho snad uvidime nefiltrovane ocelovymi mrizemi a dratenym pletivem a ze i do prirody jednou vyjdeme jako svobodni lide, treba i bosi, a budeme se travy, rostlin a stromu dotykat, abychom se presvedcili, ze ta priroda je skutecna a ze jsme ze zleho snu opravdu na svobode. Touha po techto dvou vecech jako ciste nebe a priroda zblizka byla velika, byly to jakesi symboly svobody. A pak samozrejme touha po nasich blizkych, kteri tim nelidskym odloucenim trpeli podobne jako my, ackoliv byli na svobode. Trpeli bezmoci, ze nam nemohou nijak pomoct. A i kdyz se o podminkach nesmelo o navstevach mluvit, z tajnych motaku a z neviditelneho pisma v cenzurovanych dopisech se nekdy dozvedeli o otresnych podminkach veznice. Snad by ale byvalo lepe, kdyby to v te dobe nevedeli.

Tento text si muzete precist na http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz Tyto stranky jsme nasli nahodou pri hledani cehokoliv co se tyka lagru v Minkovicich.

Dekujeme autorum techto stranek za pripomenuti utrpeni lidi, kteri zde po mnoho let stradali !!!

Zajimave linky: Rozhovor s Jirim Kubikem, nejmladsim politickym veznem u nas (tento rozhovor nas primel k zalozeni teto kese):Vondruska nas mlatil v rukavicich, Ustav pro studium totalitnich rezimu

Vzhledem k blizkosti zeleznicni trate, zadame vsechny kacery k velke opatrnosti pri odlovu kese.Vlaky zde svisti velkou rychlosti a v zime vzhledem ke snehove pokryvce jsou neslysne a tudiz hrozi riziko porazeni ! Na zeleznicni trat se lezt vubec nemusi !!! A v obdobi vegetace, je velmi vhodne mit na sobe dlouhe kalhoty, nebot misto ulozeni kese je obklopeno neprijemnou zeleni :o))