Po stopách Járy
Cimrmana aneb plahocení okolím Lomnice u Tisnova
Mestecko Lomnice lezí v malebné krajine na mírné vyvýsenine asi 8
km od Tisnova v nadmorské výsce 330 az 400 m. Na námestí stojí
velký farní kostel, fara, starobylá radnice, morový sloup a poblíz
stojí zámek, který dnes slozí jako skola. Dalsí významnou památkou,
která pripomíná pusobení zidu v Lomnici je zidovský hrbitov -
nachází se blízko synagogy - s cca 1000 kamennými náhrobky.
Nás samozrejme nejvíce zajímá námestí - zde je výchozí bod
"Stezky Járy Cimrmana". Naucná stezka o délce cca
4,5km vede smerem k Synalovu po zluté turistické znacce.
Praktická poznámka:
Neverte nadmorským výskám uvedeným na jednotlivých zastávkách,
neodpovídají skutecnosti!! Matoucí je i popis stezky na námestí v
Lomnici - neodpovídá pocet zastávek a na mape je stezka zakreslena
spatne. První zastávky jsou hned za Lomnicí a ne az za rozcestím k
Synalovu. Normálne stací bezná turistická mapa, ale pro fajnsmekry
Klub prátel Járy Cimrmana v Brne vydal v roce 2000 mapu Naucná
stezka Járy Cimrmana. (obsahuje i souradnice GPS vcetne skutecných
nadmorských výsek). Zastavení je ve skutecnosti celkem 9 (6 +
výchozí + cílová + dodatek) a najdeme na nich úryvky z divadelních
her, texty písní nebo jiné humorné texty.
NAUCNÁ STEZKA JÁRY CIMRMANA
START
- Nadmorská výska 400 m
- Jednotlivé zastávky se nazývají Plahociny. Na kazdé Plahocine
se lze zastavit, rozebrat soucasný stav plahocení a pripravit se
takticky na dalsí Plahocinu. Veskeré plahocení je po sedmi
kilometrech odmeneno stanutím na Pohlaví Járy Cimrmana (k, kde se
nachází Klidová zóna velkého Mistra. (k – Viz text cedule CÍLOVÁ
PLAHOcINA.
- Pocet zastávek – 5 a cílová
- Délka stezky – 4,5 km
Plahocina c. 1
- Nadmorská výska 420 m
- Na této a (zasnezené) Plahocine vzpomíná J.C. jak u babicky M.
v Lomnici jedl „bozí milosti“, které se jí nepovedly. V ten den
nasla tri recepty po své prababicce a nevedela, který je pravý. S
pomocí Mistra losovali. Po nevalném výsledku slíbil, ze az se bude
vracet, pomuze jí losovat mezi zbývajícími. Uz se ale neobjevil.
Pozn.: Po pátrání a dlouhých zkouskách se podarilo recept
zrekonstruovat.
Doporucujeme tuto skladbu:
56 dkg mouky z Hamerskýho mlejna, 5 dkg utluceného másla, celé
vejce, zloutek, 3 dkg tluceného cukru, dve lzíce bílého vína, sul,
lzíce citronové stávy a kura. Mlékem zadelej testo tuhé jako na
nudle, poté plást jako stéblo vyválej a vykrajuj. Výkrojky opec v
hrnci s tukem jako koblih.
Plahocina c. 2
- Nadmorská výska 480 m
- „... Jára Cimrman byl milovníkem klidu a hodne procent svého
zivotního casu klidu venoval. Mozná víte – vynalezl petitaktní
motor. Ty takty byly sání, komprese, výbuch, výfuk a odpocinek. I
tomu stroji on chtel doprát trochu odpocinku...“ Zdenek Sverák
Lomnice 10.10. 1998
Plahocina c. 3- SÁNÍ
- Nadmorská výska 560 m
- Stenografický záznam neznámého zapisovatele odposlechnutý
22.10.1988 v Synalove úcastnící rozhovoru – babicka chalupárka asi
65 let z Brna a paní M. neznámého veku ze vsi se baví o Cimrmanovi.
Vse se odehrává na verande chalupy babicky.
Paní M.: „Víte, ze tu byla kvuli tomu Cimrmanovi ta prazská
kriminálka?“
Babicka: To nevím, um, hm?“
Paní M.: „Byla tu proto, tedy proto, ze von byl baron a ten
spolumajitel lomnického panství a taky bratr toho vlastního
majitele. Víte, ale nejhorsí na tom je, ze je to voslava nejakejch
Nemcu a jeste jím tu postavili ten pomník. No a pri tom vodhalení
se tedy sjeli jeho príbuzní, ti Bavoráci a chlastali u toho jeste
to pivo.“
Babicka: „To v zádným prípade nemuze být pravda, protoze Cimrman
byl ceský národní buditel a byl také profesor na nejaké univerzite
a taky ze byl spisovatel, hudebník a já nevím co... Taky se
zaslouzil o rozkvet ceskýho jazyka a tak teda nemohl být Nemec.
Cimrman je historická osobnost, neco jako Palackej...“
Plahocina c. 4 - KOMPRESE
- Nadmorská výska 580 m
- Vznik plostiky v datech a událostech únor 1987
- prvotní myslenka
- souhlas MNV Lomnice
- souhlas Státních lesu
- ONV Blansko, odbor kultury: „Jak bych to soudruhum nahore
vysvetlil...“22.10.1988
- slavnostní odhalení plostiky za prítomnosti clenu Divadla
J.C.
- nesouhlas Státních lesu
- nesouhlas MNV listopad 1988
- plostika na základe udání o srocování zivlu a narusování
porádku a klidu odstranena a privátne ulozena v Lomnici.
Pozn.: Snad nekolik desítek minut poté prijeli
neuniformovaní príslusníci VB k hájovne a zacali s vysetrováním na
míste cinu. Nic nenasli. Oslovili majitelku, ze tu má být jakýsi
Cimrman. Kdyz vsichni prisli k místu predpokládaného výskytu
Mistra, ona jen s natazenou pazí rekla: „Jeste pred chvílí tu ale
byl.“ 1989 - reinstalována a reodhalena na soukromém pozemku jako
soucást plotu 1996 – po oprave plotu Cimrman mírne posunut na
puvodní místo (z archívu PCK)
Plahocina c. 5 - VÝBUCH
- Nadmorská výska 600 m
- Písen plahocivcu Onehdy jsem jednou zrána na horu se
plahocil,vtom jsem potkal cestou Cimrmana,on se na mne otocil, cil,
cil, cil, on se na mne otocil. Slova casto mírí k cinu dobrá at
je nálada, zalozme tu plahocinu!? to mi pravil Jára da, da, da, da
to mi pravil Jára da.
Povídám dcero, synu, pokud ti dech dovolí, hledej dalsí plahocinu
v Synalovském okolí, lí, lí, lív Synalovském okolí. Od kamene ke
kameni, plahocme se k Pohlaví,od pramene ku prameni Cimrman nás
ozdraví, ví, ví, ví Cimrman nás ozdraví.
Ozdraví nás cestou ducha na Járove Pohlaví, kdo je slabý jako
mucha, na nohy se postaví, ví, ví, ví, na nohy se postaví.
S laskavým svolením pana JAROMÍRA NOHAVICI si muzete vázení
plahocivky na tomto míste zazpívat tento text na melodii písne
"Kdyz me brali za vojáka". Úprava textu: Petr Klement, notový
zápis: MUTr. Dada Klementová SSc.
Plahocina c. 6 - VÝFUK
- Nadmorská výska 620 m
- Cimrmanova cinnost v oblasti sportu a telovýchovy bývá trochu
pomíjena.
- Málokdo dnes ví, ze za mnohé telocvicné náradí vdecíme práve
Cimrmanovi. Snad proto, ze své objevy na tomto poli cinil jaksi
mimodek, dalo by se ríct pri práci na úkolech dulezitejsích.
Príkladu je bezpocet. V jeho Alpském deníku najdete napr. svedectví
o zrodu bradel: „Lávka vsak, po níz jsem chtel prejíti, byla
zachovalá jen zcásti. Zábradlícko celkem dobré, zato podlazí bylo
vlivem destu zcela prohnilé a pro chuzi nezpusobilé. Opruboval jsem
preruckovat lávku na napjatých pazích a ejhle – slo to. Takový
zpusob prechodu lávky cinil mi dokonce potesení“. K nácrtku prvních
bradel (puvodne „zábradla“) byl jen krucek. Cimrman nabídl svou
myslenku spolku URSUS v Bernu. (z prednásky dr. Zdenka Sveráka
na soustredení krajských inspektoru skol 2. cyklu)
Cílová Plahocina ODPOcINEK
- Nadmorská výska 650 m
- cást tzv. „Dodatkového textu k odhalení plostiky Járy
Cimrmana“. Prednesen zde na Kopaninách 22.10.1988 „...název této
lokality se zarazuje mezi dalsí známé zemepisné pojmy, jako je
Pojizerí, Podýjí a z mezinárodních pak Pobaltí. V nasem prípade jde
o „Pohlaví Járy Cimrmana“ (dále jen PJC). A to proto, ze jde o
místo , odkud je mistrova hlava, umístená na podstavci, videt pouze
po hlavu. Znamená to, ze stojíte na PJC. Takových míst je v této
zóne mnoho. Tvorí velkou mnozinu a spolecne vytvárejí hranici
PJC.
Príklad: „Támhle ta paní jeste stojí na zmíneném PJC, kdezto
tamten muz uz ne, protoze stojí za stromem a nic nevidí“. „Hranice
lokality jsou v tuto chvíli jasné a zrejme svou velikostí, ale
stací jedna vichrice nebo príchod lesních delníku, kterí zacnou s
kácením stromu. PJC pak muze dosáhnout jiných az gigantických
rozmeru“.
Dodatek s poznámkou Jára Cimrman
Narozen 1853 az 1859 ve Vídni, poslední bezpecne zjistený pobyt
Liptákov v Jizerských horách 1914. Ve své dobe jeden z
nejvýznacnejsích ceských dramatiku, básníku, cestovatelu,
daltonistu, hudebních skladatelu, filozofu, vynálezcu a sportovcu,
který se za svého zivota nedozil uznání. Teprve objevem truhly s
pozustalostí dr. Hedvábným (1966) je evropská verejnost seznámena s
jeho géniem.
Vázení pocestní, stojíte na jednom z historických míst, kde stanul
(probehl) J. Cimrman. Stalo se tak nekdy na zacátku století, kdy
tento svetový revolta pracoval na jedné z desítek her. Stalo se jím
severské drama „Dobytí severního pólu“. Jez vzniklo i díky nasemu
kraji. Nevíme dodnes, proc si vybral zrovna Podhorácko, aby tak
vytrvoril dílo, jehoz premiéra byla az 25.10.1985 v Brne. Je
faktem, ze v tvrdém terénu si overoval na vlastní lyzi a bote to,
co ceské dobyvatele cekalo, nez prekrocili 50. rovnobezku. Proc na
lyzi a bote? Aby si usetril jednu cestu a nemusel vse zkouset na
lyzích a polárních botách zvlást, pripevnil si na jednu nohu onu
lyzi a na druhou speciální elektricky vytápenou botu, která mela
díky tomuto zarízení znacne vysoký podpatek, coz mu nevadilo, i
kdyz napadal na jednu nohu. Cimrman naopak zjistil ze to má
obrovskou výhodu. Pri kazdém naslápnutí mel totiz dokonalý výhled
do krajiny a to práve potreboval. Máme tedy dukaz, ze tuto trasu
prosel jedním smerem. V polovine této trasy prespal v lomnickém
hostinci „Panský dum“ a potom pokracoval smerem na Kunstát.
(Patafyzický výzkumný ústav pro dobývání 50. rovnobezky na Morave“
porádá kazdorocne tzv. SKI TOUR JÁRY CIMRMANA.)
pozn.:
Vzhledem k tomu, ze není prokazatelne známa mistrova podoba, jde v
tomto prípade o pouhou predstavu výtvarníka, jak mohl Cimrman
vypadat Po zápisu do vrcholové knihy Brnenské výskovnice
pokracujeme na vrchol Sýkore (701 m), ale vrchol je to zalesnený a
obrí betonová vez, která za minulého rezimu slouzila armáde, je v
soucasnosti obehnána plotem a strezena poplasným zarízením a slouzí
jako nosic rozhlasových a televizních vysílacu a antén mobilních
operátoru. Lesní asfaltka od Synalovské hájenky do vesnice Osiky
pripomíná obcas spíse polnacku a studánka pri ceste se samozrejme
nazývá Cimrmanova. Ve vesnici Osiky zaujme zejména polorozpadlé
stavení s nápisem “Snack Bar“ a lyzarská sjezdovka, ale jinak je tu
krásná hlavne príroda. A dlouhý sjezd do Lomnice je
skvelý!!
!!! Prosim budte hodne
opatrni pri vyzvedavani a ukladani kese, je zde obcas opravdu hodne
mudlu. !!!
P.S. Od geokacera Kapsa: Pro pripadne navstevniky muzu
doporucit autobus, ktery jede z Tisnova az do Osik (jezdi bezne v
sobotu a nedeli dopoledne), odkud se da stezka jit cela z kopce a v
Lomnici az skoncit (v hospudce). Na vyslap idealni varianta.
Timto mu diky za jeho malou technickou..)
.. anq Fýxbeí