Traditional Geocache

Deliba

A cache by AHA & team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/2/2010
In Plzensky kraj, Czech Republic
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Vrch Hradiště nad říčkou Javornicí se zbytky hradiště.
EN: The hill Hradiste with remains of fortified settlement.

Na samé severovýchodní hranici Plzeňského kraje, nad hlubokým údolím říčky Javornice, se do 446 metrů nad mořem vypíná vrch Hradiště. Pokud se ale kouknete z druhé strany, můžete říci, že tentýž vrch se vypíná na samé západní hranici CHKO Křivoklátsko.

Vrch Hradiště od severu

Zalesněný vrch je protáhlý v západovýchodním směru a spolu s bezejmennou, východněji ležící kótou 434,9 m vytváří přibližně 500 metrů dlouhý hřeben. Z vrcholu jsou částečné výhledy na sever a západ. Zatímco jižní svah klesá zvolna a postupně přechází v pole táhnoucí se ke vsi Lhotě, severní svah klesá prudce celkem o 130 metrů k Machovu Mlýnu na Javornici a podobně strmý západní svah se od něj liší jen klesáním do údolí Slatinského potoka.

Hradiště a hrádek

Nicméně akáty a duby porostlý kopec na kraji světa není důvodem pro kešku, tím pravým důvodem je historie. Vrcholová část kopce je od přírody opevněná, ale jen pro příhodné podmínky se kopcům jméno Hradiště nedává. Na vrcholu byly nalezeny zbytky pravěkého hradiště a středověkého opevnění, pročež je lokalita chráněna jako archeologická kulturní památka.

Duby na západním svahu

Pravěké hradiště bylo situováno na vrcholové plošině oválného tvaru o rozměrech 85×15 metrů, částečně na jihozápadním svahu a celkově zaujímalo plochu přibližně 1,17 ha. Jihozápadní strana byla chráněna kamenným valem, který dnes na vnější straně převyšuje okolní terén o 1,5 metru a na vnitřní o půl metru. Východní strana plošiny byla chráněna prudkým poklesem o necelých 10 metrů.

Vrcholová plošina hradiště byla porušena středověkým opevněním, které se zařízlo na východní straně do hrany plošiny šíjovým příkopem širokým 3–4 metry a hlubokým okolo 2 metrů. Příkop táhnoucí se od severozápadu k jihozápadu je mohutnější – jeho šířka přesahuje 4 metry a hloubka dosahuje až 2,5 metru.

Místo bylo poprvé archeologicky zkoumáno již v letech 1831 a 1833 průkopníky české archeologie Matyášem Kalinou z Jäthensteinu a Václavem Krolmusem. Při svých výzkumech objevili zbytky náspů, příkopů a v západní části vrcholové plošiny na sucho kladenou zeď, pozůstatky čtyřhranné stavby o hraně dlouhé cca 10 metrů. Ve východní zbytky větší budovy o rozměrech 10×16 metrů. Nalezli několik středověkých předmětů jako železné hřeby, střepy hliněného nádobí (do současnosti se tyto nálezy nedochovaly), zbytky zuhelnatělého dřeva, spálené hlíny a vrstvu ohořelého obilí. Stopy ohně podporují domněnky o vypálení hradiště např. při tažení Husitů krajem v květnu 1425.

Novodobý průzkum provedl Tomáš Durdík, který vrchol prozkoumal nejen vizuálně, ale také mikrosondami. Potvrdil přítomnosti pozůstatků opevnění vejčitého půdorysu obehnaného příkopem, kterou podle podoby dal do souvislosti s opevněním na Špičáku u Nečtin. Podle nálezů střepů keramiky z 15. století vyslovil ve své publikaci Ilustrovaná encyklopedie českých hradů hypotézu, že mohlo jít o vojenský opěrný bod v dobách husitských a poděbradských válek. Ale ani jeho výzkum neodpověděl na otázku vzniku středověkého opevnění. Na serveru hrady.cz si můžete prohlédnout Durdíkův terenní náčrt hradiště.

Nedostatek hmatatelných důkazů umožnil historikům spekuloval. August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze království Českého vyslovil domněnku, že se zde mohlo nacházet sídlo vladyckého rodu, který vlastnil nedalekou ves Slatinu od 1. poloviny 14. století. Jiná, mnohem odvážnější hypotéza umisťuje na vrch hradiště hrad Krokovec, sídlo mýtického českého knížete Kroka.

Deliba a Hedčané

Regionální historik Václav Kočka v roce 1921 ve své knize Po stopách Hedčanů umístil na tento vrch hradiště Delibu. Historicky a ani archeologicky není tato možnost doložena, přesto jde o hypotézu stavící na historických základech. Posuďte sami.

V roce 1037 se českým knížetem stal Břetislav I. Druhý rok své vlády vytáhl s vojskem do Polska, které bylo po smrti Měška II. bez panovníka. Dobyl Krakov, získal bohatou kořist a vrátil se zpět do Čech. Další rok vytáhl do Polska znovu, kde dobyl Vratislav a následně oblehl i hradiště Hedeč. Obyvatelé hradiště i vesničané z okolí ukrytí na hradišti pochybovali o svých šancích ubránit se a tak vyšli českému knížeti naproti se svými dětmi a zlatými pruty, aby se mu vzdali. Žádali jej, aby je ušetřil a vzal je i s jejich majetkem a dobytkem do Čech. Břetislav souhlasil, hradiště při svém odchodu podpálil a než se se hedečskými zajatci vrátil do Čech, dobyl snadno ještě nedaleké Hnězdno, kde vyzvedl ostatky sv. Vojtěcha a dalších svatých, též mnoho pokladů, dobyl několik dalších měst a hradů, obsadil část Slezska. Nakonec se však vítězoslavně vrátil do Čech, o nevídané kořisti vypovídá nejlépe stovka těžkých vozů, na kterých byla vezena.

Pokud se podíváte na mapu České republiky, najdete body, kudy se Břetislav možná z Polska vracel. Nedaleko města Králíky ve východních Čechách jsou vesnice Dolní HedečHorní Hedeč, východně od Pardubic je malá ves Hedčany. Je možné, že v těch místech usadil Břetislav část zajatců a ti pojmenovali sídla podle svého domova.

Břetislavův návrat popsal ve své kronice Kosmas a věnoval zmínky i jeho polským zajatcům. Podle Kosmy dal Břetislav zajatcům významnou část lesa Černína, jednoho z nich ustanovil správcem a soudcem, též nařídil, aby se dál řídili svým právem z Polska a to i jejich potomci na věky. Kosmas také zmínil, že podle hradiště se nazývali tito lidé nadále Hedčané.

Květena

Černínem nebo také Černým lesem byla označována hraniční oblast mezi územím Čechů a Lučanů, neosídlený hluboký les táhnoucí se od vsi Černín nedaleko Zdic až na Kralovicko a Rokytensko, tj. oblasti přesahující dnešní CHKO Křivoklátsko. Hedčané získali oblast na obou březích řeky Javornice, vymezené dnešními Kralovicemi, Čistou, Berounkou (Mží) a Krakovem. Ač nejsou další písemné prameny, lze v této oblasti najít i dnes mnoho místních jmen s vazbou na Polsko či Hedčany, též celá řada zdejších rodových příjmení má polský původ. Na přítomnost samosprávy podřízené přímo králi lze usuzovat podle vývoje majetku nedalekého plaského kláštera, který v této oblasti ve středověku neobvykle nezískal žádné majetky, či podle jména města Kralovice odkazujícím na králův lid.

Když Václav Kočka přemýšlel nad místní názvem Deliba, které patří dnešním polím mezi Lhotou a Hradištěm, došel k závěru, že jde o jméno staropolského původu. Podle Kočky Hedčané při svém podzimním příchodu do nové oblasti nemohli postavit svému soudci a správci odpovídající sídlo a tak jej usadili nejdříve na dvoře Hedči, dnešním Hedecku. Po zimě a zabydlení v místním kraji vybrali vrch Hradiště jako sídlo svého správce.

Podle nálezů Kaliny a Krolmuse Kočka usoudil, že větší budova sloužila jako obilnice, ve které se od svobodných sedláků shromažďovaly povinné obilné dávky pro knížecí komunu a také obilí pro případ nouze. Kočka se domníval, že hradiště zaniklo při požáru v průběhu 13. století, jelikož z následujícího století je řada zpráv o okolních vsích a tvrzích, ale žádná o hradišti.

Výhled k jihozápadu

Hedčané o svou samosprávu v následujících staletích přišli, jak se na trůnu vyměnilo mnoho panovníků, kteří se již necítili být vázáni rozhodnutím svého dávného předka. Jak panovníci rozdávali a zastavovali hedčanské vsi šlechtě, jak mizela určitá autonomie, tak sami Hedčané splynuli s ostatním obyvatelstvem.

Kudy ke krabičce?

Smrk se jmelím

Vydáte-li se do těchto končin autem, pak ve Slatině odbočte na Lhotu. Po pěti stech metrech odbočíte na cestu, která dále vede až k brodu u Machova Mlýna. Podle odolnosti vašeho vozidla zaparkujte hned po odbočení (waypoint O1) nebo na další odbočce (waypoint O2). Další cestu autem spíše nedoporučujeme. Waypoint O3 je poslední odbočkou a poznáte jej podle závory před lesní cestou. Tato lesní cesta vás přivede až do míst pod vrcholem, kde stačí jít vzhůru. Jestli se ještě nerozpadl, potkáte cestou posed, ze kterého je výhled o kapku lepší.

Máte-li však nadmíru rádi fyzickou zátěž, pak se na vrchol Hradiště vydejte rovnou za šipkou od Machova Mlýna, kudy prochází červená turistická značka údolím Javornice. Přebrodíte Javornici a pak už jen budete stoupat vzhůru a vzhůru.

A až se budete na vrcholu rozhlížet, zkuste najít v severovýchodním směru na hřebenu Hradiště smrk s koulí jmelí na špičce.

CHKO Křivoklátsko

Logo CHKO Křivoklátsko

Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!

(kopie listingu)

Additional Hints (Decrypt)

[CS] cbq qhorz an bxenwv cybfval, bfz xebxh bq trbqrgvpxrub obqh
[EN] haqre gur bnx gerr ng gur rqtr bs gur cyngsbez, rvtug cnprf sebz gur trbqrgvp cbvag

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)

 

Find...

152 Logged Visits

Found it 142     Write note 4     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Owner Maintenance 2     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 30 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 2/13/2017 6:44:49 AM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (2:44 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum