Skip to Content

<

R48 - Mokrad Kamenec

A cache by RadimKo+Krtektomas Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 3/29/2009
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš je první z plánované série mapující zajímavá místa, kterých se dotkne jižní obchvat Frydku-Mistku.

Na uvedených souradnicích keš nenajdete! Je zde pouze informacní tabule.

[ENG] You won´t find the cache on these coordinates! There is only an information board.

Mokrad Kamenec je mokradní biotop v nive reky Morávky se sítí tunek a slatinným jezírkem, na než navazuje rašelinište.
Základní údaje:
Výmera: 9,82 ha
Nadmorská výška: 319 – 321 m
Vyhlášeno: 1992

Bližší popis viz: (visit link)

Geovozidla lze zanechat na uvedených místech, ale kdo opravdu spechá, muže prijet skoro až k finálovce, aniž by porušil dopravní predpisy.
Trasa obchvatu byla prevzata z materiálu, publikovaného na stránkách Reditelství silnic a dálnic CR (visit link).
Bude zajímavé sledovat, kdy tato kontraverzní stavba zacne a jak bude postupovat zmena dotcených území. Uvítám, když obcas nekdo pridá foto z uvedených míst.

Citát:
Obloha nad námi byla jasná a bezmracná. Hvezdy svítily chladne a trpytive a pulmesíc halil všechno vukol v nežné, matné svetlo. Pred námi ležel temný kvádr domu. Jeho zubatá strecha a strmící komíny se ostre rýsovaly proti obloze stríbrem šperkované. Široká brevna zlatého svetla cnela z prízemních oken do ovocné zahrady a do blat. Jeden z proudu svetla náhle zhasl. Služebnictvo opustilo kuchyni. Zbyla jen lampa v jídelne, kde pri doutníku ješte spolu hovorili vražednický hostitel a jeho nic netušící host.
Každou minutou se obrovský bílý chomác, který jako vata pokrýval polovinu blat, blížil k domu víc a víc. První jeho tenké praménky se už tocily a poletovaly v zlatém ctverci osvetleného okna. Vzdálenejší zed zahrady již nebylo videt a koruny stromu vycnívaly z víru bílé páry. Pred našima ocima se plíživá chapadla mlhy obtocila kolem obou rohu domu a zbytnela pak a splynula v nízký hustý mrak, nad nímž se prvé patro a strecha domu vyjímaly jako podivná lod, zakotvená v šedivém mori. Wallander hnevive uderil rukou do skály pred námi a vztekle dupl nohou.
„Nevyjde-li do ctvrt hodiny, bude pešina zamlžena. Za pul hodiny nebudeme videt vlastni ruku, natáhneme-li paži.“
„Nemeli bychom ustoupit na nejaké výše položené místo?“
„Ano, myslím, že by to nemohlo škodit.“
A tak jsme pred postupující vlnou mlhy ustupovali a ustupovali, až jsme byli na pul míle od domu, a to husté bílé more, jemuž mesíc stríbril hladinu, se pomalu a nemilosrdne rozlévalo dál.
„Zacházíme príliš daleko,“ rekl Wallander. „Nesmíme riskovat, aby byl dohonen, drív než by se k nám dostal. Za každou cenu musíme vytrvat, kde nyní jsme.“ Klekl na kolena a pritiskl ucho k zemi. „Díky budtež bohu, myslím, že ho už slyším pricházet.“
Zvuk rychlých kroku prerušil ticho blat. Byli jsme skrceni mezi balvany a usilovne jsme hledeli do bílé postríbrené hráze, která strmela pred námi. Kroky sílily a pak z mlhy, jako z rozhrnuté opony, vystoupil muž, na nehož jsme cekali. Prekvapene se rozhlédl, když vyšel z mlhy a ocitl se pod jasnou hvezdnou oblohou. Pak se rychle vydal po stezce, tesne minul místo, kde jsme leželi, a zacal sestupovat po dlouhé stráni za námi. Kráceje ohlížel se neustále pres ramena za sebe jako clovek, jenž je nesvuj.
„Pst!“ zvolal Wallander a zaslechl jsem ostré cvaknutí, jaké vydává natahovaný kohoutek revolveru. „Pozor! Prichází to!“
Odkudsi z nitra plazící se hráze mlhy zaznel tichý, ostrý, nepretržitý cval. Mrak byl vzdálen asi šedesát kroku od místa, kde jsme leželi, a všichni tri jsme vytreštene zírali do mlhy, nevedouce, jaká hruza z ní vyrazí. Byl jsem po Wallanderove boku a na vterinu jsem se podíval na jeho tvár. Byla bledá a triumfální a jeho oci se v mesícním svetle jasne leskly. Ale najednou utkvely a ustrnule se zadívaly vpred a jeho rty se ohromením pootevrely. V téže chvíli Nils vyrazil skrek hruzy a vrhl se tvárí k zemi. Vyskocil jsem, svíraje v bezvládné ruce revolver, ale má mysl byla ochrnuta desivým zjevem, jenž se na nás vyrítil ze stínu mlhy. Byl to vlk, pravda, byl to obrovský vlk, cerný jako uhel, ale nebyl to vlk, jakého kdy spatrily oci smrtelníka. Ohen mu sršel z otevrené tlamy, oci mu žhnuly reravou zárí, jeho morda a srst na krku a hrud byly lemovány plápolajícím ohnem. V žádném deliriu nemohl si žádný halucinacemi morený, nemocný mozek predstavit neco desnejšího, hruznejšího, pekelnejšího, než byl temný netvor s dravou maskou, který se na nás vyrítil z hráze mlhy.

K získání souradnic by mela stacit tato informace:
Jedná se o úryvek z nejslavnejšího detektivního príbehu spisovatele jménem Magnusson(A). Detektiv Kurt Wallander(B) se svým prítelem a pomocníkem (známý to inženýr(C) Gunar(D)) vyšetrují prípady záhadných úmrtí na venkovském panství v pochmurné vresovištní krajine. Kdo mel zájem na tom, aby zemrel pan Niemie(E), dobrosrdecný mecenáš zdejšího nehostinného kraje? Je oním vraždícím monstrem skutecne nepolapitelný desivý vlk(F)? Jedinecné lícení atmosféry tajemství a hruzy z událostí, které se zdánlive vzpírají lidskému chápání, vychází u této nejznámejší švédské detektivky z principu gotického románu.

Souradnice finálovky jsou:kontrola výsledku
N 49° 40.(A+2)(B+5)(C+5)´
E 018° 23.(D+7)(E+11)(F+8)´


[ENG]

Wetland Kamenec is a wetland biotope in the floodplain of the river Morávka with net of pools and fenny pond, to which is connected a moorland.
Basic data:
Land area: 9,82 ha
Altitude: 319 - 321 m
Declared: 1992

Further rescription: (visit link)

Geocars may be left on the mentioned places, but who really hurries can almost to the final cache without breaking traffic rules.
The route of the by-pass road was taken from the materials published on the website of the Management of roads and highways of the CR (visit link).
It will be interesting to watch when will this controversial construction start and how will continue changing of the touched areas. It would be nice if someone from time to time adds the photo of mentioned places.

Quotation:
The night was clear and fine above us. The stars shone cold and bright, while a half-moon bathed the whole scene in a soft, uncertain light. Before us lay the dark bulk of the house, its serrated roof and bristling chimneys hard outlined against the silver-spangled sky. Broad bars of golden light from the lower windows stretched across the orchard and the moor. One of them was suddenly shut off. The servants had left the kitchen. There only remained the lamp in the dining-room where the two men, the murderous host and the unconscious guest, still chatted over their cigars. Every minute that white woolly plain which covered one-half of the moor was drifting closer and closer to the house. Already the first thin wisps of it were curling across the golden square of the lighted window. The farther wall of the orchard was already invisible, and the trees were standing out of a swirl of white vapour. As we watched it the fog-wreaths came crawling round both corners of the house and rolled slowly into one dense bank, on which the upper floor and the roof floated like a strange ship upon a shadowy sea. Wallander struck his hand passionately upon the rock in front of us and stamped his feet in his impatience.

“If he isn’t out in a quarter of an hour the path will be covered. In half an hour we won’t be able to see our hands in front of us.” “Shall we move farther back upon higher ground?” “Yes, I think it would be as well.” So as the fog-bank flowed onward we fell back before it until we were half a mile from the house, and still that dense white sea, with the moon silvering its upper edge, swept slowly and inexorably on. “We are going too far,” said Wallander. “We dare not take the chance of his being overtaken before he can reach us. At all costs we must hold our ground where we are.” He dropped on his knees and clapped his ear to the ground. “Thank God, I think that I hear him coming.”

A sound of quick steps broke the silence of the moor. Crouching among the stones we stared intently at the silver-tipped bank in front of us. The steps grew louder, and through the fog, as through a curtain, there stepped the man whom we were awaiting. He looked round him in surprise as he emerged into the clear, starlit night. Then he came swiftly along the path, passed close to where we lay, and went on up the long slope behind us. As he walked he glanced continually over either shoulder, like a man who is ill at ease.

“Hist!” cried Wallander, and I heard the sharp click of a cocking pistol. “Look out! It’s coming!” There was a thin, crisp, continuous patter from somewhere in the heart of that crawling bank. The cloud was within fifty yards of where we lay, and we glared at it, all three, uncertain what horror was about to break from the heart of it. I was at Wallander’s elbow, and I glanced for an instant at his face. It was pale and exultant, his eyes shining brightly in the moonlight. But suddenly they started forward in a rigid, fixed stare, and his lips parted in amazement. At the same instant Nils gave a yell of terror and threw himself face downward upon the ground. I sprang to my feet, my inert hand grasping my pistol, my mind paralyzed by [757] the dreadful shape which had sprung out upon us from the shadows of the fog. A ghoul it was, an enormous coal-black ghoul, but not such a ghoul as mortal eyes have ever seen. Fire burst from its open mouth, its eyes glowed with a smouldering glare, its muzzle and hackles and dewlap were outlined in flickering flame. Never in the delirious dream of a disordered brain could anything more savage, more appalling, more hellish be conceived than that dark form and savage face which broke upon us out of the wall of fog.

To get the final coordinates should be enough following information:
The most known detective novel by Magnusson(A). Detective Kurt Wallander(B) with his friend and helpmate dentist(C) Gunar(D) investigate cases of mysterious deaths on some country shire in bleak heather countryside. Who could be concerned in death of Mr. Niemie(E), the good-hearted benefactor of the unhospitable region? Is the murdering monster really evasivle horrible ghoul(F)? An unique description of mystery atmosphere and dreadfull stories apparently standing out against human understanding comes from the best Swedish crime novel and from gothic novel principles.

The coordinates of the final cache are:Click to verify coordinates
N 49° 40.(A+2)(B+5)(C+5)´
E 018° 23.(D+7)(E+11)(F+8)´



Pocet prístupu od 14.5.2009

Additional Hints (Decrypt)

[CZ]xyvp:crf onfxreivyyfxl/fxelf:bxb gr ivqv[ENG]xrl:Gur ubhaq bs gur Onfxreivyyrf/Ybpngvba:Gur rlr pna frr lbh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

214 Logged Visits

Found it 200     Didn't find it 5     Write note 8     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 44 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.