Tato cache tak sice trochu dubluje nedalekou GC19HHY, ale protoze jsem po dlouhe dobe ziskal nektere dalsi informace a unikatni snimky a navic, coz je podstatne, v jednom z postizenych domku bydlela moje prababicka, moralni pravo zalozit tuto cache tu jiste je.
ZE VZPOMINEK JUDR. JINDŘICHA CHOTĚBORA.
Podskali byla mala osada vklinena do malebneho koutu pod Drabskymi svetnickami, Klamornou a Kavcinou. Patrila k Dnebohu, od nehoz byla vzdalena necely kilometr. V dobe meho detstvi ji tvorilo 13 cisel serazenych z nejvetsi casti po prave strane silnice ze Dneboha na Olsinu. K Podskali se jeste pocitaly dve samoty, a to Rejzkova chalupa pod Kavcinou, ktere se rikalo "Na Brdecku" a Picuv statek na skalach, kde se rikalo "Na Hradech" (pozn. ownera - GCYJBD).
Vsichni, kdo se tu narodili, vzpominame na Podskali s velkou laskou. Nebyla elektrina, svitilo se petrolejkami, drzela se cerna hodinka a v lete se vecer sedavalo na navsi. My jsme jako deti rikali dospelym "teticko" a "strejcku". Zivot v Podskali se velmi lisil v lete a v zime. Zatimco v lete zednici a tesari odchazeli za praci tam, kde se stavelo, pres zimu zustavali doma, pletli z vrboveho prouti kosiky a z brezoveho chvoji vazali kostata.
Jezdivalo sem plno maliru. Nejznamejsi z nich byli Josef Lada a Jaroslav Panuska a s nimi take Haskuv kamarad, basnik a bohem Matej Kudej. Malire krome skal nejvice pritahovala roubena chaloupka s doskovou strechou, v niz bydlela letita starenka, stara panna, ktere se rikalo teta Jirovcova. V lete sedavala venku, pod vysokou hruskou sedivkou a u nohou ji lezel velky chundelaty pes, na ktereho volala "Garson". Dlouho jsem si lamal hlavu, kde teta na to cizi jmeno prisla. Ostatni psi se jmenovali obycejne, jako Vorisek, Alik, Punta, Rek nebo Brok, ale Garson byl siroko daleko jediny. Az mnohem pozdeji, kdyz jsem byl na realce, jsem poznal, ze "garson" je francouzske slovo a znamena chlapec. Tety jsem se nemohl zeptat, uz davno nebyla nazivu. Vysvetlil jsem si to tak, ze ji asi jednou maliri prinesli male stene a to uz melo sve jmeno.
Po tete Jirovcove si chaloupku koupil pan Stanislav Krejbich. Rikalo se, ze jediny jeji obraz stal vic nez cela chalupa. Po teto chaloupce, a vlastne po celem Podskali, se zachovala jedina pamatka do dneska. Je to v piskovcove skalce vysekany sklipek naproti nynejsimu parkovisti pod Drabskymi svetnickami.
V kulise piskovcovych skal, ktera se vypinala nad Podskalim, maji nektere skaly, vyraznejsi svym tvarem, sva jmena. Hned vedle Drabskych svetnicek stoji Sloup, uprostred masivu Zub, dale pak Pernikarka, Homolka, Klamorna. Mezi Homolkou a Klamornou je proluka, ktrou vedla vozova cesta z Podskali do Picova statku. Nejznamejsi soucasti tohoto statku se stala vehlasna "pernikova chaloupka", ktera stavala vpravo od vozove cesty vedouci ke klenute brane. Byla to puvodne susarna ovoce, kde se vyrabely krizaly a susene svestky. Kdyz o ne prestal byt zajem a susarna zahalela, koupil si ji pro sebe pan Thon, tovarnik z nedalekych Darenic. Jeho zavod vyrabel malovanou keramiku. Tak se stalo, ze jeho malirky vyzdobily zvenci susarnu a daly ji podobu pohadkove pernikove chaloupky. Thonovi sem jezdili v lete jako na chatu. Chaloupka stala ve svahu a z jedne strany se snadno dosahlo na jeji doskovou strechu. Rodice sem privadeli sve male deti a tajne pro ne pripevnovali na dosky pernicky a cukrovi. Deti je pak radostne objevovaly a verily, ze je to skutecne ta pernikova chaloupka z pohadky. Mnoha lidem a hlavne detem bylo pak lito, ze pred lety vyhorela.
V dutinach skal hnizdila od jara do zimy velka hejna kavek. Na jare vyvedly mlade, ktere po opusteni hnizda neumely jeste dobre letat a poletovaly v lese z borovice na borovici. V te dobe se daly chytit a ochocit. V Podskali vzdycky byvalo nekolik ochocenych kavek. Na zavolani nebo zapiskani priletla ochocena "kaca" a usedla na vztycenou ruku nebo rameno sveho pana.. Mely jednu nectnost, ze podobne jako straky kradly leskle drobnosti jako korale, sklicka, drobne mince a mely pro ne sve skryse. Na zimu kavky opoustely skaly a odletly do teplych krajin. Ty ochocene zustavaly i pres zimu u sveho pana.
Idyla Podskali zanikla za jediny den, 27. cervna 1926. Byla to nedele a zacinaly se skolni prazdniny. Mne bylo tenkrat 11 let. Po osme hodine jsme vsichni sedeli u snidane. Nahle si nekdo vsiml, ze z protejsi chalupy u Havlasu vynaseji nabytek na dvur. Mysleli jsme si, ze je zlakal krasny slunecny den a ze budou bilit svetnici. Brzy jsme ale poznali, jak jsme se mylili. Videli jsme, ze nabytek vynaseji kvapem i dalsi sousede, protoze se jim z niceho nic vzdouvaji podlahy a praskaji zdi. Nikdo nevedel, co se deje, vsichni byli proti tomu bezmocni. Byla to takova ticha hruza. Vypadalo to jako nejake zemetreseni a pritom zadne otresy nebyly. V mistnosti nejdrive odpryskalo vapno, pak omitka a udelala se mala trhlina. Ta se pred ocima rychle zvetsovala, az se rozestoupila zed, vyvalil se stit a nakonec se propadla strecha. Za takove dve hodiny byl cely zdeny domek na zemi.
Tak se postupne behem pul dne zritilo osm staveni. Obe roubene chalupy, Stejskalova a Krejbichova odolavaly, ale byly ze vsech stran pokrivene a zkroucene. Nase staveni - posledni - zustalo sice stat, ale melo velke trhliny a jeho statika byla silne narusena. Podlaha sklepa se zvedla az do svetnice. Museli jsme domek rozbourat, sklepy a zaklady jsme ponechali v zemi.
Teprve druhy den jsme se dozvedeli, co se vlastne stalo. Geologove vysvetlovali, ze jaro toho roku bylo mimoradne destive. Voda prosakla silnou vrstvou pisku az na jilove podlozi, ktere ji dal nepropustilo. Mokry povrch jilove vrstvy se pak stal obrovskou skluzavkou. Cast lesa na svahu pod skalami se v sirce 300 metru utrhla a svezla o 30 metru nize. Vzala s sebou Podskali a dole na rovine narazila na pevnou zem.Tady se puda vzdula do vyse a vytvorila vyvyseniny a prolakliny.
Bylo velike stesti, ze k sesuvu doslo za dne a v nedeli. Vsichni byli doma, stihli vynest nabytek a dalsi zarizeni a vyvest z chlevu dobytek. Nikomu se nic nestalo. Zachranne prace ridili hasici z Dneboha a z okolnich obci. Nahradni ubytovani nikdo organizovat nemusel. Sousede v Dnebohu si proste postizene rodiny mezi sebou rozebrali. Jiz tu prvni noc meli vsichni strechu nad hlavou. A tak to trvalo rok i dva, nez si postavili nove domky.
Rychla statni podpora umoznila, ze se mohla okamzite zahajit vystavba novych domku. Nemohla vsak pokryt veskere stavebni naklady. Na kazdem staveni vazla vysoka hypoteka, kterou majitele splaceli jeste dlouhou radu let. Jejich situace se jeste zhorsila, kdyz v dalsich letech vypukla hospodarska krize, ktera postihla cely svet. Da se rici, ze katastrofa zavinena sesuvem pudy poznamenala obyvatele Podskali hmotne i psychicky. Jejich nove domky splynuly s Dnebohem a oni s ubihajicimi lety pomalu ztraceli pocit, ze kdysi patrili k sobe a ke svemu Podskali.
A leta bezi, vazeni... (6:46 - 10:28). Podekovani JUDr. Jindrichu Choteborovi za poskytnuti zvukoveho zaznamu.
Neco malo o obci Dneboh
Obyvatele Podskali
Jmena obyvatel Podskali, a to i deti, si stale dobre pamatuji. Krestni jmena manzelek jsem neznal, proto jsem je nemohl uvest. V Podskali zili:
Havlas Josef, puvodne svec. Vratil se z prvni svetove valky jako rusky legionar a ziskal zamestnani na zeleznici. Meli dceru Blazenu.
Havlas Vaclav, tesar. Meli pet deti: Vaclava, Josefa, Jaroslava, Ladislava a Ruzenu.
Sefl Josef, tesar. Meli tri syny: Josefa, Jiriho a Jindricha.
Rutova Anna, vdova po padlem z prvni svetove valky. Byla ji pridelena trafika. Mela pet deti: Vaclava, Josefa, Ruzenu, Annu a Miloslava.
Stejskal Josef, cihlar, pracoval v Zakove cihelne ve Brezine. Meli ctyri deti: Annu, Lidmilu, Josefa a Ruzenu.
Havlas Frantisek, chalupnik. Jejich dcera Anna se provdala na Olsinu.
Krejbich Stanislav, delnik. Mel syny Stanislava a Cenka.
Kostejn Josef, chalupnik a vyhlaseny studnar. Meli ctyri deti: Josefa, Vaclava, Antonina a Marii.
Simunek Vaclav, zednik. Meli dve deti: Vaclava a Marii.
Valenta Vaclav, chalupnik. Meli syna Vaclava.
Chotebor Vaclav, truhlar. S manzelkou Marii meli pet synu: Vaclava, Antonina, Miroslava, Jana a Jindricha.
Vana Bohumil, zamecnik. Mlade manzelstvi.
Knobloch Antonin, svec. Jejich provdana dcera odesla z domu.
KDE SE ASI TAK CACHE NACHAZI?
Moje prababička se provdala na Olšinu.
Cache je ulozena 100 metru od uvodnich souradnic nedaleko domu, kde bydlela v Podskali!
A JESTE NEKOLIK OBRAZKU...
