Havraní kámen od reky Strely Multi-cache

Havraní kámen od reky strely

Jako strela vypuštená z kuše se dravý sokol vrhl do vírícího cerného mraku, prímo doprostred hejna poplašene krákajících havranu, sevrel ve spárech nejvetšího z ptáku a srazil ho k zemi. Na hrane blízké skály pocal svou korist nedockave trhat; uvolnená havraní pírka se zvolna snášela dolu a mizela v modravých stínech na dne hlubokého kanonu, kde se jako stríbrný had kroutila bystrá rícka. Stará povest vypráví, že té príhode prihlíželo nekolik vznešených lovcu. A také se ríká, jak se tem mužum náhle rozšírily oci úžasem a jak prekvapive vykrikli, když spatrili, že z útrob havrana vyšlehl bílý záblesk…

Jiná verze povesti tvrdí, že havrana zasáhl dobre mírenou strelou sám kníže, rozcilený zlovestnými skreky cerného hejna, které doráželo na jeho družinu a kazilo jí lov. Nekolik sluhu se vydalo na skalisko pro trofej, ale když konecne došplhali ke koristi, zjistili, že je predbehla liška a zacala už zasaženého havrana hltave požírat. Poté, co jí vyplašili, ke svému úžasu v rozervaných útrobách ptáka spatrili…

Všechny varianty vyprávení se zkrátka shodují v tom, že onen pochmurný havran ukrýval ve svém žaludku jakýsi prevzácný drahokam, nevídaný krystal, na jehož jiskrivé plochy nebylo možno pohledet bez oslnení. Kníže, jenž byl mocným vladarem celého okolního kraje, se rozhodl, že nechá jedinecný kámen vsadit do drahocenného zlatého prstenu pro svoji snoubenku. Vzápetí se však pred loveckou družinou objevil tajemný cizinec, jenž tvrdil, že je právoplatným majitelem vzácného kamene, který mu byl drzým havranem pred mnoha lety ukraden, a žádal o jeho vrácení, nebot pouze v jeho rukou má carovnou moc. Aby dotvrdil váhu svých slov, pozdvihl drahokam na dlani smerem ke slunci a pronesl nekolik zaklínadel - a rázem se nebe zatáhlo bourkovým mrakem a s ohlušujícím rachotem se nad rícním údolím pocaly križovat blesky. Desítky ohnivých strel srážely havrany jednoho za druhým, až na skalách nezustal jediný živý pták. Pak opet vysvitlo slunce a prekvapení lovci uvideli, že rozeklaná skaliska odhalila svou pravou tvár, že to vlastne byly hradby a veže zakletého hradu, který byl takto vysvobozen z havraní moci. Carodej dostal zpátky svuj prevzácný krystal a z vdecnosti venoval hrad nad divokou ríckou zdejšímu vladari. Na památku neobycejné události zacali lidé hradu ríkat Havraní kámen (nemecky Rabenstein) a rícce Strela (Schipka)…

Rabštejn nad Strelou (nem. Rabenstein an der Schnelle) je historické mesto v severní cásti okresu Plzen-sever, cást obce Manetín. Ve meste žije okolo 25 stálých obyvatel, jeho katastrální území zaujímá 890,72 ha.

Rabštejn leží nad pravým brehem reky Strely, na ostrohu ohraniceném strmými svahy na jihu a severu, 7,5 km severovýchodne od Manetína, 6,6 km západne od Žihle. Mesto se nachází uprostred prírodního parku Horní Strela. Rabštejn sousedí na severovýchode s Novým Dvorem, na jihu s Kotanecí, na jihozápade se Stvolny a na západe se dvorem Vranov.

Doložený už roku 1269 - leží 15 km severozápadne od Plas v Žihelské pahorkatine. Opevnené podhradí bylo roku 1337 povýšeno na mesto a ve 20. století se svými nekolika desítkami obyvatel je oznacováno jako nejmenší evropské mestecko. V jeho okolí jsou lomy na strešní bridlici - starý rabštejnský most je z cásti také z bridlice postaven. Administrativní soucást dnes tvorí i obec Manetín, která je 7 km severozápadne od Rabštejna. Údolí Strely je znacne romantické a vede jím 7 km dlouhá naucná stezka. Samotné mestecko má roubené a hrázdené domy, klášterní kostel od Anselma Luraga a barokní zámek na skalnatém ostrohu.

Tato celkem nenárocná multi-cache vás provede po kratší cásti naucné stezky nejmenšího mesta ve strední evrope. Všechny potrebné indície najdete na jednotlivých informacních tabulích.

Tady mužete tuto cache ohodnotit.