Tato cache patrí do série vyhlídek na reku Berounka v prírodním
parku Horní Berounka. Další podobné vyhlídky jsou napríklad
Vyhlídka na Libštejn,
Vyhlídka Chlum a nebo také
Vyhlídka na Krašov. Z této vyhlídky je videt po levé strane
vesnici Liblín, za kterou ústí do Berounky reka Strela, napravo pak
Liblínský Mlýn a v jeho pozadí ves Kozojedy.
Liblín
Obec Liblín se pripomíná poprvé v roce 1146 jako majetek
svatojirského kláštera na Pražském hrade. Okolo roku 1360 byla
nedaleko Liblína zahájena stavba královského hradu
Libštejna, který se po dokoncení, pravdepodobne v roce 1367,
stal správním sídlem širokého okolí, vcetne Liblína. Je možné
predpokládat, že stavitelem a poté i prvním držitelem se stal pan
Oldrich Tista z Hedcan. Na prelomu 14. a 15. století se hrad a
zdejší panství stává majetkem starobylého šlechtického rodu
Kolovratu, jehož jedna vetev prevzala název hradu i do svého jména
a nadále se její príslušníci psali jako Kolovratové
Libštejnští.
V polovine 16. století byla správa celého panství prenesla do
Liblína, kde byla roku 1555 dokoncena nová tvrz. Znovu vybudovaná
ves byla potom opet skoro znicena v období tricetileté války. V té
dobe zustala v Liblíne pouze tvrz a nekolik hospodárských budov.
Nový rozkvet zaznamenal Liblín na konci 17. století. Tehdy bylo
postaveno 25 nových chalup a rekonstruováno panské sídlo. To bylo v
letech 1770–80 prestaveno na zámek, který byl pozdeji rodinou
Wurmbrandu v polovine 19. století prestaven do dnešní podoby.
Již v roce 1945 prevzal liblínský zámek stát. V rychlém sledu se
nekolikrát zmenilo jeho využívání pro ruzné ozdravné a školící
programy. Od roku 1951 je v nem umísten Ústav sociální péce.
Panství samotné bylo zestátneno v roce 1948, kdy jej prevzal Státní
statek Rokycany. Po roce 1989 se bývalý velkostatek stal predmetem
vleklých majetkoprávních sporu, aby byl nakonec vrácen dedicum
posledního predválecného majitele pana Kucery. V soucasnosti je
majetek rozdelen mezi spolecnosti Libštejnské lesy s.r.o. a
Liblínský statek s.r.o.
V letech 1927 až 1929 byl postaven most pres Berounku. Stavba
železobetonového mostu završila snahu o spojení s Kralovickem na
levém brehu, která zapocala po velké povodni v roce 1872. Je
potreba si uvedomit, že i dnes jsou nejbližší mosty pomerne
vzdálené – Liblínský most stojí vzdušnou carou 14 kilometru od
Dolanského mostu u Chrástu a 11 kilometru od mostu pod Zvíkovcem.
Projekt mostu byl pripravován Zemským výborem v roce 1925 a jeho
model byl vystaven i na svetové výstave v Miláne. Stavba mostu
stála 2,3 miliónu korun; na tento obnos prispel stát 25 %,
zeme 30 %, rokycanský okres 50 tisíci korun, Liblín 25 tisíci
korun, ostatní obce 65 tisíci korun, z fondu na stavbu mostu
použito 80 tisíc korun a výpujcka okresu cinila necelých 1,1
miliónu korun.
Cache
Pro prístup na vyhlídku doporucuji jít po ceste, která zacíná na
križovatce (waypoint T1). Prijíždíte-li autem, berte pri parkování
ohled na prujezd chataru. Vydáte se po ceste doprava podél
rekreacních chatek. Až dorazíte na malý paloucek, budete pokracovat
vpravo, dokud nedojdete k poli. Na tomto míste po levé
strane zacíná cesta (waypoint T2), která vede po vnitrním okraji
lesa, tj. pujdete témer lesem. Cesta nevede po poli!.
Jdete po této ceste, dokud nenarazíte na místo, kde cesta uhýbá do
lesa (waypoint T3). Dríve bych vstup do lesa nedoporucoval, pokud
tedy neholdujete adrenalinovým sportum a máte rádi výstup po prudké
stráni. Pred ulovením cache doporucuji navštívit vyhlídku na reku
Berounku a ves Liblín (waypoint VW). Samotná cache je uložena
nedaleko vyhlídky.